Poskytovatelé přepravních služeb (Uber, Bolt, Liftago aj.) a jejich povinnosti
S účinností od ledna 2023 vydalo Generální finanční ředitelství souhrnnou informaci k daňovým povinnostem osob, které poskytují přepravu zákazníků a spojují se s nimi prostřednictvím mobilní aplikace (kupříkladu Liftago, Uber či Bolt). Zpravidla se tedy týká řidičů poskytujících tzv. alternativní taxislužby.
Daň z příjmů fyzických osob
Poskytování přepravy prostřednictvím mobilní aplikace vykazuje veškeré znaky podnikání dle občanského zákoníku. Jestliže tedy je poskytovatelem přepravy fyzická osoba vymezená v zákoně o daních z příjmů, podléhají tyto příjmy zdanění jako příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Toto platí také v případě, že řidič nevlastní živnostenské oprávnění, přestože občanský zákoník stanoví povinnost oprávnění k provozování podnikatelské činnosti mít.
Nebude-li řidič uplatňovat výdaje ve skutečné výši, má možnost využít uplatnění procentem z příjmů, a to
- ve výši 60 %, má-li živnostenské oprávnění, nebo
- ve výši 40 %, pokud podniká bez živnostenského oprávnění.
Povinnost registrovat se k dani z příjmů má takto podnikající fyzická osoba do 15 dnů ode dne, kdy začala činnost vykonávat, případně ode dne, kdy přijala příjem ze samostatné činnosti. Mezi další povinnosti fyzických osob – řidičů patří vedení daňové evidence, evidence příjmů a výdajů nebo účetnictví a rovněž podávání ročního daňového přiznání.
Daň z přidané hodnoty
Podle zákona o DPH a v návaznosti na některé rozsudky Evropského soudního dvora se řidiči, kteří poskytují přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace, považují za osoby povinné k dani. Důvodem je hlavně fakt, že uskutečňují ekonomickou činnost, jejímž hlavním cílem je získávání pravidelného příjmu. Důležité je, že nezáleží na tom, zda řidiči vykonávají tuto činnost na základě živnostenského oprávnění či nikoli.
Vzhledem ke skutečnosti, že jsou řidiči osobami povinnými k dani, poskytování služeb přepravy je považováno za zdanitelné plnění uskutečněné na území České republiky. Jestliže je již řidič plátcem daně, zahrnuje příjem z přepravních služeb do svého přiznání k DPH. Pokud řidič (se sídlem v tuzemsku) doposud plátcem daně není, má povinnost se registrovat, přesáhne-li jeho obrat za předcházejících 12 měsíců částku 2 000 000 Kč.
Důležitou a často opomínanou skutečností je, že zdanitelným plněním je taktéž přijetí služby v podobě placeného přístupu do aplikace, jejímž prostřednictvím poskytovatel (Bolt, Uber, Liftago apod.) umožňuje řidiči spojit se se zákazníky. Řidič-neplátce DPH se tak může dostat do pozice příjemce služby (přístup do aplikace je zpoplatněn) od osoby neusazené v České republice. Vznikne mu tím povinnost se pro účely DPH zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z takto přijaté služby pak musí přiznat a zaplatit daň. Zároveň ale takto identifikovaná osoba nebude mít nárok na odpočet. Řidič, jenž už je jako plátce registrován, také musí z těchto služeb přiznat daň, zároveň však bude mít nárok na odpočet a tato transakce pro něj bude daňově neutrální.
Daň silniční
Osobní vozidla nejsou předmětem silniční daně, takže řidičům v této souvislosti nevznikají žádné další povinnosti.
Výše uvedené informace jsou pouze obecného a souhrnného charakteru. Jednotlivé případy se mohou – s ohledem na další podmínky – lišit.
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.



