Vánoční dárky pro klienty z pohledu daní
Opět se přiblížil konec roku a s ním spojené rozesílání přání do nového roku a předávání vánočních dárků firemním klientům. Proto se dnes zaměříme na vánoční dárky z pohledu daně z přidané hodnoty a z pohledu daně z příjmů.
Obecně lze říci, že dárky a reprezentace jsou nedaňovými náklady. Existují však výjimky, které umožní náklady zařadit do daňových a umožní zároveň odpočet DPH.
Z pohledu DPH
Podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH je u dárků cena do 500 Kč bez DPH, přitom nezáleží, zda je dárek opatřen názvem společnosti, výrobku nebo služby. Důležité je, že byl poskytnut v rámci ekonomické činnosti dle § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH.
Příklad:
Společnost poskytuje klientům kalendáře s logem společnosti v ceně do 500 Kč bez DPH – jde o daňově uznatelný výdaj, u kterého si společnost může uplatnit nárok na odpočet DPH. U kalendářů bez loga, opět s cenou do 500 Kč bez DPH půjde o nedaňový náklad, ale bude zachován nárok na odpočet DPH.
Z pohledu daně z příjmů
Předáváme-li vánoční dárky opatřené logem společnosti, ochrannou známkou nebo názvem prodávaného výrobku či poskytované služby – viz příklad kalendáře s logem – jde o reklamní a propagační předmět a takový dárek se považuje ze daňově uznatelný výdaj pro účely daně z příjmů. Podmínkou je zde opět hodnota dárku do 500 Kč bez DPH. Dárky bez výše uvedných údajů (logo apod.) nelze považovat za reklamní a propagační předměty a půjde tedy o náklady na reprezentaci, které jsou dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů náklady nedaňové.
Příklad:
Klientům jako vánoční dárek předáváme vína bez loga společnosti – v tomto případě jde o reprezetaci a náklad bude nedaňový. Pokud cena vína nepřekročí limit 500 Kč bez DPH, bude možné alespoň uplatnit nárok na odpočet DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
