Vánoční dárky pro klienty z pohledu daní
Opět se přiblížil konec roku a s ním spojené rozesílání přání do nového roku a předávání vánočních dárků firemním klientům. Proto se dnes zaměříme na vánoční dárky z pohledu daně z přidané hodnoty a z pohledu daně z příjmů.
Obecně lze říci, že dárky a reprezentace jsou nedaňovými náklady. Existují však výjimky, které umožní náklady zařadit do daňových a umožní zároveň odpočet DPH.
Z pohledu DPH
Podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH je u dárků cena do 500 Kč bez DPH, přitom nezáleží, zda je dárek opatřen názvem společnosti, výrobku nebo služby. Důležité je, že byl poskytnut v rámci ekonomické činnosti dle § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH.
Příklad:
Společnost poskytuje klientům kalendáře s logem společnosti v ceně do 500 Kč bez DPH – jde o daňově uznatelný výdaj, u kterého si společnost může uplatnit nárok na odpočet DPH. U kalendářů bez loga, opět s cenou do 500 Kč bez DPH půjde o nedaňový náklad, ale bude zachován nárok na odpočet DPH.
Z pohledu daně z příjmů
Předáváme-li vánoční dárky opatřené logem společnosti, ochrannou známkou nebo názvem prodávaného výrobku či poskytované služby – viz příklad kalendáře s logem – jde o reklamní a propagační předmět a takový dárek se považuje ze daňově uznatelný výdaj pro účely daně z příjmů. Podmínkou je zde opět hodnota dárku do 500 Kč bez DPH. Dárky bez výše uvedných údajů (logo apod.) nelze považovat za reklamní a propagační předměty a půjde tedy o náklady na reprezentaci, které jsou dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů náklady nedaňové.
Příklad:
Klientům jako vánoční dárek předáváme vína bez loga společnosti – v tomto případě jde o reprezetaci a náklad bude nedaňový. Pokud cena vína nepřekročí limit 500 Kč bez DPH, bude možné alespoň uplatnit nárok na odpočet DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.



