Vrácení DPH z jiného členského státu EU
Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.
Po vyplnění a odeslání elektronické žádosti o vrácení DPH z jiného členského státu EU dochází k prvnímu prověření nároku ještě v domovském státě žadatele (česká daňová správa), která prověří, zda je žadatel skutečně plátcem a zda neuskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.
Pokud je žádost z tohoto pohledu v pořádku, je předána do země vrácení, která neprodleně elektronicky informuje žadatele o datu převzetí žádosti. Od tohoto data běží lhůta (dle článku 19 odst. 2 směrnice Rady 2008/9/ES) 4 měsíce, kdy členský stát vrácení daně oznámí žadateli své rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti.
V této lhůtě si může členský stát vrácení vyžádat doplňující údaje (např. předložení originálu nebo kopie příslušných faktur, dovozního dokladu apod.). Doplňující údaje musí žadatel doručit do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o doplnění.
Je-li žádost o vrácení daně schválena, uhradí členský stát vrácení daně schválenou částku daně do deseti pracovních dnů od uplynutí výše uvedené lhůty dle článku 19 odst. 2 směrnice. V případě, že je žádost zcela nebo částečně zamítnuta, oznámí členský stát vrácení daně žadateli společně s rozhodnutím i důvody zamítnutí. Žadatel se pak může proti zamítnutí žádosti odvolat k příslušným orgánům členského státu vrácení daně (finanční úřad, soudy, obchodní komora). Možným důvodem pro zamítnutí žádosti bývá nárokování DPH, která se v daném státě nevrací. Například v Německu není možné nárokovat zpět DPH z pohonných hmot pro osobní vozidla, z občerstvení, dárků a nákladů týkajících se reprezentace.
Závěrem si ještě dovolujeme doplnit, že žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, tedy například za rok 2016 je možné žádat do 30. září 2017. Lze žádat i za kratší období než jeden rok, a to za tři kalendářní měsíce. V tomto případě je pak limit pro výši vratitelné DPH 400 EUR. Pro žádost za celý kalendářní rok je pak limit 50 EUR. Nedodržení limitu (žádost o podlimitní částku) může být také důvodem k zamítnutí žádosti.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
