Zpřísnění podmínek pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje rodinného domu nebo „bytu“
Prodáváte rodinný dům nebo „byt“? Pak Vás bude zajímat, že finanční správa vydala tiskovou zprávu, ve které upozorňuje na zpřísnění podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo „bytu“, ve kterých měl prodávající bydliště po dobu kratší než 2 roky.
Novelou zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) došlo od zdaňovacího období roku 2021 ke změně podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo jednotky podmíněného vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby.
Změna se týká § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. Pokud prodávající rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, v nich měl bydliště bezprostředně před prodejem méně než 2 roky, jsou pro nárok na osvobození takového příjmu od daně z příjmů fyzických osob dány dvě podmínky, a to:
- použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a současně
- podání oznámení o získání těchto prostředků poplatníkem správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání prostředků došlo. Za rok 2021 je termín pro podání daňového přiznání 1. dubna 2022, případně 2. května 2022 (je-li přiznání podáváno elektronicky), nebo 1. července 2022 (je-li přiznání podáváno poradcem).
Pokud poplatník neoznámí tuto skutečnost správci daně do konce zákonné lhůty pro podání přiznání, nemůže osvobození od daně z příjmů použít.
Podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je splněna, pokud:
- jsou použity tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník dané prostředky získal, nebo
- je použita částka odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Povinnost oznámit získaní prostředků je podmínkou pro možnost uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i v případě dalších osvobození, která jsou podmíněna vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, tj. např. osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí nepřesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 10 let [§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP] a osvobození náhrady za uvolnění bytu [§ 4 odst. 1 písm. v) ZDP].
Oznámení lze učinit formou obecné písemnosti.
Zdroj: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
