Očekávání a vize aneb deset let v EU
Univerzita Karlova ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd uspořádala 5. května 2014 panelovou diskuzi kandidátů do Evropského parlamentu.
Úvodního slova se ujal rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Tomáš Zima, na něhož navázala prorektorka Univerzity Karlovy pro evropskou problematiku prof. PhDr. Lenka Rovná, která společně s rektorem debatu moderovala. Proslovy pak uzavřel děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy, prof. JUDr. Jan Kuklík. Kromě kandidátů se první části diskuze účastnil i PhDr. Vladimír Špidla, JUDr. Pavel Telička a členka dolní sněmovny britského parlamentu Gisela Stuart, která podala poněkud odlišný pohled na věc očima země, jež do EU před deseti lety již patřila.
„Věci se budou muset dramaticky změnit,“ zaznělo z úst britské členky parlamentu, která ve svém projevu také poukazovala na velký problém imigrace a krizi Eura, která je dle jejích slov ještě daleko od řešení.
Doktor Špidla, jakožto bývalý evropský komisař, se stavěl k očekáváním ohledně EU poměrně optimisticky. Hlavní naplnění očekávání viděl v možnosti rozhodovat a v začlenění ve smyslu ekonomickém. Výsledky naznačují, že spjatost s EU s nimi má velkou spojitost.
V druhé části prvního panelu došlo i na otázky. Mezi ty zajímavé patřil nepochybně i dotaz ohledně slibu, že Evropa se měla stát nejkonkurenceschopnější oblastí. Důvodů, proč se toto očekávání nenaplnilo, bylo dle kandidátů několik. K jednomu z nich patřil i ten, že EU je lidské dílo a zákonitě musí mít nějaké chyby. Británie pak za nedodržením slibů viděla omezení trhů.
Třetí část panelové diskuze se pak týkala vizí kandidátů do eurovoleb, konkrétně se jí zúčastnili JUDr. Pavel Telička (hnutí ANO), prof. PhDr. Jan Keller (ČSSD), Ing. Kateřina Konečná (KSČM), JUDr. Klára Samková (hnutí Úsvit), doc. JUDr. Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Ing. Jan Zahradil (ODS). Kandidáti se veskrze shodli na jednotlivých bodech, a především pak v části, kdy došlo na dotazy přítomných, vládla shoda. Obzvlášť pak při otázce informovanosti českého Parlamentu. Nejvíce však překvapilo vystoupení JUDr. Kláry Samkové za hnutí Úsvit. Zatímco všichni kandidáti představovali své vize o budoucnosti České republiky v EU, hnutí Úsvit se ponořilo do komentování komunistické minulosti a došlo i na osočování především doktora Teličky. Jen těžko by se dalo věřit, že by tím přítomní nebyli pobouřeni, což vedlo i k předposlednímu dotazu týkajícímu se tohoto chování, a na nějž pak bylo doktorkou Samkovou odpovězeno: „V letech, kdy jsem já studovala, bych si takovou otázku nemohla vůbec dovolit vyslovit.“
I přes provokační výstup hnutí Úsvit debata pokračovala v klidném duchu. Mezi hlavní myšlenky pak patřilo především to, že Češi by si měli uvědomit svou spjatost s Evropou a že vymezovat se jakkoli proti integraci by bylo nerozumné už jen z historického hlediska, neboť celé naše dějiny jsou spjaté s integrací. Velice se pak zdůrazňovalo i to, že i přes českou euroskeptickou povahu, bychom neměli propadat dojmům, že naše role v Evropě je marginální. Důvodů proč pak zaznělo hned několik. Evropský parlament se totiž neskládá jen z národů, ale především ze zástupců politických stran, jejichž frakce pak mohou vytvořit silnou koalici, kde se velikost národů smazává.
Nepochybně zajímavě se docent Svoboda rozhodl ukončit diskusní panel: „Chci, aby se Evropa podobala Bavorsku, a chcete-li to i vy, volte jako v Bavorsku.“
fotogalerie: Michal Tvrdík, http://www.michaltvrdik.com/

Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



