Očekávání a vize aneb deset let v EU
Univerzita Karlova ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd uspořádala 5. května 2014 panelovou diskuzi kandidátů do Evropského parlamentu.
Úvodního slova se ujal rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Tomáš Zima, na něhož navázala prorektorka Univerzity Karlovy pro evropskou problematiku prof. PhDr. Lenka Rovná, která společně s rektorem debatu moderovala. Proslovy pak uzavřel děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy, prof. JUDr. Jan Kuklík. Kromě kandidátů se první části diskuze účastnil i PhDr. Vladimír Špidla, JUDr. Pavel Telička a členka dolní sněmovny britského parlamentu Gisela Stuart, která podala poněkud odlišný pohled na věc očima země, jež do EU před deseti lety již patřila.
„Věci se budou muset dramaticky změnit,“ zaznělo z úst britské členky parlamentu, která ve svém projevu také poukazovala na velký problém imigrace a krizi Eura, která je dle jejích slov ještě daleko od řešení.
Doktor Špidla, jakožto bývalý evropský komisař, se stavěl k očekáváním ohledně EU poměrně optimisticky. Hlavní naplnění očekávání viděl v možnosti rozhodovat a v začlenění ve smyslu ekonomickém. Výsledky naznačují, že spjatost s EU s nimi má velkou spojitost.
V druhé části prvního panelu došlo i na otázky. Mezi ty zajímavé patřil nepochybně i dotaz ohledně slibu, že Evropa se měla stát nejkonkurenceschopnější oblastí. Důvodů, proč se toto očekávání nenaplnilo, bylo dle kandidátů několik. K jednomu z nich patřil i ten, že EU je lidské dílo a zákonitě musí mít nějaké chyby. Británie pak za nedodržením slibů viděla omezení trhů.
Třetí část panelové diskuze se pak týkala vizí kandidátů do eurovoleb, konkrétně se jí zúčastnili JUDr. Pavel Telička (hnutí ANO), prof. PhDr. Jan Keller (ČSSD), Ing. Kateřina Konečná (KSČM), JUDr. Klára Samková (hnutí Úsvit), doc. JUDr. Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Ing. Jan Zahradil (ODS). Kandidáti se veskrze shodli na jednotlivých bodech, a především pak v části, kdy došlo na dotazy přítomných, vládla shoda. Obzvlášť pak při otázce informovanosti českého Parlamentu. Nejvíce však překvapilo vystoupení JUDr. Kláry Samkové za hnutí Úsvit. Zatímco všichni kandidáti představovali své vize o budoucnosti České republiky v EU, hnutí Úsvit se ponořilo do komentování komunistické minulosti a došlo i na osočování především doktora Teličky. Jen těžko by se dalo věřit, že by tím přítomní nebyli pobouřeni, což vedlo i k předposlednímu dotazu týkajícímu se tohoto chování, a na nějž pak bylo doktorkou Samkovou odpovězeno: „V letech, kdy jsem já studovala, bych si takovou otázku nemohla vůbec dovolit vyslovit.“
I přes provokační výstup hnutí Úsvit debata pokračovala v klidném duchu. Mezi hlavní myšlenky pak patřilo především to, že Češi by si měli uvědomit svou spjatost s Evropou a že vymezovat se jakkoli proti integraci by bylo nerozumné už jen z historického hlediska, neboť celé naše dějiny jsou spjaté s integrací. Velice se pak zdůrazňovalo i to, že i přes českou euroskeptickou povahu, bychom neměli propadat dojmům, že naše role v Evropě je marginální. Důvodů proč pak zaznělo hned několik. Evropský parlament se totiž neskládá jen z národů, ale především ze zástupců politických stran, jejichž frakce pak mohou vytvořit silnou koalici, kde se velikost národů smazává.
Nepochybně zajímavě se docent Svoboda rozhodl ukončit diskusní panel: „Chci, aby se Evropa podobala Bavorsku, a chcete-li to i vy, volte jako v Bavorsku.“
fotogalerie: Michal Tvrdík, http://www.michaltvrdik.com/
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
