AI Act – Nová pravidla pro užívání nástrojů
Představte si svět, ve kterém umělá inteligence bez jasně daných pravidel rozhoduje o vaší hypotéce, pracovním pohovoru nebo zdravotní péči. Podobným situacím chce Evropská unie předcházet.
2. února 2025 nabyla účinnosti první část Nařízení EU o umělé inteligenci (AI Act), které jako první na světě zavádí komplexní právní regulaci pro užití umělé inteligence. Nařízení přináší nové povinnosti pro firmy i jednotlivce s cílem zajistit bezpečné, transparentní a etické využívání umělé inteligence v Evropě.
Rychlý rozvoj AI přináší nové příležitostí, ale také velká rizika. Od zdravotnictví přes finance až po veřejnou správu – umělá inteligence je stále častěji součástí rozhodovacích procesů, které ovlivňují naše životy. Bez jasných pravidel však hrozí zneužití – narušení soukromí, šíření dezinformací nebo různé podoby diskriminace.
AI Act má nejen chránit občany, ale také podporovat bezpečný vývoj umělých technologií. Nastavuje rovné podmínky pro firmy, dává jim právní jistotu a vytváří prostředí, kde inovace mohou růst bez nebezpečných vedlejších efektů.
A které klíčové povinnosti přináší první část nařízení účinná od 2. února 2025?
1. Zajištění AI gramotnosti zaměstnanců
Firmy musí zajistit, aby jejich zaměstnanci měli dostatečné povědomí o fungování a rizicích AI systémů. Školení by mělo seznámit s pravidly bezpečného využívání AI systémů i s možnými riziky spojenými s jejich používáním.
2. Zákaz nebezpečných AI praktik
Nařízení zakazuje určité způsoby využití umělé inteligence, které představují vysoké riziko pro základní práva a bezpečnost občanů. Co patří mezi zakázané praktiky?
- Podprahová manipulace s chováním uživatelů: AI nesmí být využívána k ovlivňování lidského chování způsobem, který by mohl poškodit uživatele (např. manipulativní reklamy využívající psychologické triky)
- Využití AI k zneužívání zranitelných skupin: Děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením nesmí být cíleně ovlivňovány AI systémy.
- Sociální skórování: Jsou zakázány systémy, které hodnotí občany podle jejich chování, aktivit a interakcí a určují jim privilegia nebo sankce.
- Biometrická identifikace v reálném čase na veřejných místech: Použití AI k automatickému sledování a rozpoznávání osob na veřejných prostranstvích je s výjimkou specifických případů zakázáno.
3. Transparentní a odpovědné užívání AI
Podnikatelé pracující s AI musí zajistit základní požadavky na transparentnost a bezpečné užití AI nástrojů.
- Označování obsahu generovaného AI: Některé AI nástroje jsou tak pokročilé, že nelze poznat, zda obsahu vytvořila umělá inteligence nebo člověk. Povinnost jasně uvést, že obsah vznikl za pomoci AI, má každá firma, která používá AI k tvorbě textů, obrázků a videí.
- Lidský dohled nad rozhodováním AI: Rozhodnutí s vysokým dopadem (např. při schvalování půjček, náboru zaměstnanců nebo lékařské diagnostice) musí být pod dohledem člověka.
- Bezpečnostní testování: Před implementací AI systémů s vyšším rizikem je nutné provádět testování a posuzování jejich bezpečnosti.
Za nedodržení těchto pravidel hrozí vysoké sankce
Výše pokut se odvíjí od závažnosti porušení a velikosti podniku.
- Za nejzávažnější porušení (např. použití zakázaných AI praktik, jako je sociální skórování nebo manipulační techniky) hrozí pokuty až 35 milionů eur nebo 7 % ročního globálního obratu.
- Nedodržení povinností u vysokorizikových AI systémů (např. chybějící lidský dohled, neprovedené bezpečnostní testy) může znamenat pokuty až 15 milionů eur nebo 3 % ročního obratu.
- Za menší přestupky (např. nedostatečná transparentnost, nesplnění oznamovacích povinností) to může být až 7,5 milionu eur nebo 1,5 % ročního obratu.
AI gramotnost spadá do obecných povinností regulovaných subjektů. Pokud by došlo k jejímu systematickému nedodržení a mělo by to dopad na bezpečnost a zodpovědné používání AI, hrozily by pokuty ve střední nebo nižší kategorii. Kontrolu dodržování pravidel budou mít na starosti regulační orgány jednotlivých členských států, které mohou upravit dohled a vymáhání pravidel v rámci své jurisdikce.
Jste připraveni na AI Act?
Pokud ve své práci AI nástroje využíváte, ale ještě nejste na nová pravidla nachystaní, doporučujeme podniknout následující kroky:
- Identifikujte regulované AI nástroje: Prověřte, které z vámi využívaných nástrojů spadají pod regulaci AI Act.
- Vyhodnoťte rizikovost: Posuďte, jaká rizika jsou s těmito nástroji spojena, a určete jejich potenciální dopady.
- Zajistěte soulad s pravidly: Připravte interní školení a postupy pro odpovědné užívání AI.
- Zaměřte se na transparentnost a ochranu dat: Zajistěte kontrolu přístupu k citlivým datům a pravidla pro jejich užívání.
AI Act představuje zásadní krok k odpovědnému využívání umělé inteligence v Evropě. Pro podnikatele znamená nové povinnosti, ale i příležitost odlišit se etickým a bezpečným přístupem k AI. Buďte připraveni včas, získejte konkurenční výhodu a vyhněte se riziku vysokých sankcí.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



