Co bude ÚOOÚ kontrolovat v roce 2025? Právo na výmaz!
Evropské úřady pro ochranu údajů budou v roce 2025 kontrolovat právo na výmaz osobních dat. Nastavení procesu, dokumentaci i faktickou schopnost údaje smazat. Jste na kontrolu připraveni?
Na co se v roce 2025 zaměří evropské úřady pro ochranu údajů?
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) vybral téma koordinované kontrolní akce pro rok 2025. Právo na výmaz osobních údajů. Národní dozorové úřady, včetně českého Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), se zaměří na praktické uplatnění práva subjektů údajů na výmaz jejich dat podle čl. 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Co vám hrozí, pokud ÚOOÚ zkontroluje váš proces pro uplatnění práva na výmaz a vyhodnotí jej jako nedostatečný? Úřad vám může uložit, abyste proces vylepšili, přijali patřičnou dokumentaci, proškolili zaměstnance nebo vymazali konkrétní data ze všech systémů a úložišť. Kromě toho také hrozí pokuta za porušení GDPR. Nesprávné vyřizování žádostí subjektů údajů o uplatnění jejich práv je deliktem v přísněji trestané kategorii, za kterou hrozí, při skutečně systematických problémech či ignorování práv subjektu údajů, pokuta až 20 milionů EUR nebo 4 % z ročního obratu podniku či skupiny podniků.
Právo na výmaz, stížnosti a pokuty
ÚOOÚ opakovaně upozorňuje, že významná část doručených stížností se týká právě nesprávné reakce správců na uplatnění práv subjektu údajů. Typicky práva na informace o zpracování nebo práva na výmaz dat. ÚOOÚ v takovém případě obvykle daného správce osloví, vyžádá si od něj informace o vyřízení konkrétních podnětů i celkovém nastavení systému a upozorní na důsledky toho, pokud by správce v praxi nerespektoval požadavky GDPR. A pokud zjistí systémová pochybení, zahájí kontrolu nebo rovnou řízení o uložení pokuty.
Z počtu stížností a podnětů, které ÚOOÚ ročně obdrží, je vidět rostoucí trend.
2020
2021
2022
2023
stížnosti a podněty
1.855
2.430
2.192
2.322
Výrazně roste rovněž počet upozornění na možné porušení GDPR, které úřad zasílá jednotlivým správcům a zpracovatelům.
2020
2021
2022
2023
výzva správci
452
491
785
936
Pokud organizace svůj postup při uplatnění práva na výmaz nedokáže obhájit, ÚOOÚ se nezdráhá udělovat pokuty. Například v roce 2022 dostala pokutu.
Jste připraveni na kontrolu?
Jste si jistí, že vaše interní procesy, postupy a dokumentace by při kontrole ÚOOÚ obstály? Tak to se nemáte čeho bát.
Pokud si svůj proces přeci jenom pro jistotu chcete projít, zaměřte se na tyto 3 klíčové prvky.
-
Komunikační kanály
Definujte, jak se na vás subjekt údajů se žádostí o výmaz může obrátit. Písemně, telefonem, osobně, datovou schránkou, e-mailem? Důležité je to transparentně komunikovat navenek, ale informovat i dovnitř organizace ty, kdo jsou za obsluhu daných komunikačních nástrojů odpovědni. Aby některá žádost nezapadla…
Dejte si také pozor na příliš omezující výčet těchto komunikačních prostředků. Subjekt údajů by měl mít možnost pro uplatnění svých práv využít všechny běžně používané a dostupné kanály. Pokud žádost o výmaz dorazí poštou, i když jste s tím příliš nepočítali a v informačním memorandu o této variantě nepíšete, jste povinni ji standardně vyřídit.
-
Proces pro vyřizování žádostí
Nastavte alespoň **základní proces pro vyřizování žádostí o výmaz**, resp. obecně uplatnění práv subjektu údajů. Proces nemusí být extra složitý, měl by odpovídat struktuře, velikosti a dalším postupům zavedeným ve vaší organizaci. Podstatné je, aby zaměstnanci věděli, nebo v případě potřeby mohli snadno zjistit, jak při vyřizování žádosti o výmaz postupovat. Jestli ji musí od klienta či zaměstnance přijmout na místě, její přijetí potvrdit, komu ji interně předat k vyřízení, jak zajistit výmaz údajů ve svých systémech a databázích, jaké GDPR stanoví pro vyřízení podnětu lhůty atd.
-
Dokumentace a evidence
Celý proces, včetně povinností jednotlivých zaměstnanců, dokumentujte. Nejlépe formou interního předpisu či metodiky, se kterou budou zaměstnanci seznámeni a ke které budou mít trvalý přístup.
Stejně tak je nutné evidovat přijaté žádosti o výmaz a způsob jejich vyřízení. Jen tak budete při kontrole ÚOOÚ, návštěvě auditora, zástupce mateřské společnosti nebo zřizovatele schopni doložit, že váš proces není zaveden jen na papíře, ale doopravdy funguje.
Další články
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.




