Finfluenceři pod lupou: jak může příspěvek na sítích spadat pod MAR
Finanční influenceři pod drobnohledem ČNB. Kdy se může stát příspěvek na sítích investičním doporučením a spadat pod nařízení MAR?
Česká Národní banka (ČNB) v poslední době aktivně reaguje na rostoucí činnost influencerů v oblastech financí. Finanční influenceři si v posledních letech vybudovali silnou základnu sledujících a na sociálních sítích, ale existují obavy, že lidé by mohli přijít o peníze tím, že budou následovat jejich kroky a možná doporučení.
Sociální sítě mohou být dobrým výchozím bodem pro získávání informací o určitém tématu, a rozhodně existují fininflueceři, kteří se snaží pozitivně přispívat k finanční gramotnosti a vytvářet tak hodnotný obsah.
Nicméně se může stát, že se obsahem komunikace fininfluencerů dostane pod rámec nařízení o zneužívání trhu tzv. Market Abuse Regulation (MAR), jenž je klíčový právní rámec v této oblasti. MAR stanovuje, co lze považovat za investiční doporučení a jak by měla být tato investiční doporučení označovaná, zveřejňovaná a oznamována, aby nedošlo k manipulaci s trhem nebo šíření klamavých a nepravdivých informací.
Je nutné zdůraznit, že toto nařízení se vztahuje i na neprofesionály, pokud jejich komunikace může ovlivnit trh.
Investiční doporučení
Definice investičního doporučení ve smyslu MAR
“Investičními doporučeními je informace doporučující nebo navrhující investiční strategii, výslovně či implicitně, s ohledem na jeden nebo více finančních nástrojů či emitentů, včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny těchto nástrojů, a určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost.“
MAR dále rozlišuje mezi přímými a nepřímými investičními doporučeními podle toho, zda investiční doporučení výslovně vyzývá k nákupu, prodeji nebo držení investičního nástroje. Pokud ano, jedná se přímá investiční doporučení. V případě, že doporučení nevyzývá k nákupu, prodeji nebo držení investičního nástroje, pak se jedná o tzv. nepřímá investiční doporučení.
Příklad nepřímého doporučení uvádí ve svém stanovisku ESMA:
„Myslím, že dnes v 16:00 koupím nějaké nové akcie. Koupím akcie společnosti [jméno první společnosti], které za posledních několik dní zaznamenaly značný pokles, a dále diverzifikuji své portfolio nákupem akcií společnosti [jméno druhé společnosti], protože po prověření společnosti se mi jeví jako perspektivní.“
Tato komunikace nám odkazuje na konkrétní finanční nástroj, předpovídá své investiční rozhodnutí, a dále obsahuje osobní názor na současnou nebo budoucí hodnotu či cenu nástroje.
Příklad uvedený výše by v těchto mezích dozorový orgán pravděpodobně posuzoval jako nepřímé investiční doporučení.
Přímé investiční doporučení
Přímé investiční doporučení se přímo vztahuje k finančnímu nástroji a navrhuje napřímo investiční strategii včetně názoru na současnou nebo budoucí hodnotu či cenu nástroje.
Opět přehledný příklad nám poskytují ESMA vodítka:
„Chcete zvýšit své výnosy? Kupte dnes akcie společnosti [společnost A] a držte je několik měsíců, protože brzy dosáhnou ceny 32 eur.
Pokud by byla zveřejněna na sociálních sítích tato formulace, pravděpodobně by byla dohledovým subjektem považována za přímé investiční doporučení.
Přímé Investiční doporučení může poskytovat jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. Vybrané požadavky z MAR se vztahují tudíž na jakoukoliv osobu v oblasti přímého doporučení, tedy osoba, kterou zákon nepovažuje za experta ani profesionála.
Dále je nutné rozlišit, zda přímé investiční doporučení vydává odborník či profesionál.
Odborníkem je osoba, jenž:
- opakovaně navrhuje přímá investiční doporučení
- prezentuje se jako osoba s odbornými znalostmi či zkušenostmi v oblasti financí
- má značný počet sledujících na sociální sítích
I počet sledujících je vnímán jako faktor vedoucí veřejnost k přesvědčení, že má daná osoba odborné finanční znalosti.
Profesionálem je:
- právnická či fyzická osoba
- hlavní podnikatelskou činností je vytváření investičních doporučení
- vždy je profesionálem Investiční společnost a úvěrová instituce.
MAR nám tedy definuje jak obecnou sadu požadavků platných pro všechny tři skupiny (tj. každý kdo se tématu věnuje, odborník a profesionál) a některé dodatečné požadavky aplikující se navíc na a odborníky a profesionály.
Základní požadavky týkající se všech skupin zveřejňující přímé investiční doporučení:
-
povinnost uvést totožnost dané osoby
-
datum a čas zveřejnění investičního doporučení
-
uvedení objektivních informací
-
uvedení zdrojů
-
uvedení informací o případných potencionálních či existujících střetech zájmů
Dodateční povinnosti pro odborníky a profesionály:
-
povinnost zveřejnit souhrn jakýchkoli základů ocenění/ metodiky použité v přímém doporučení
-
uvedení horizontu pro danou investici a vhodné upozornění na rizika
-
uvedení plánované frekvence aktualizace doporučení
-
poskytnutí informace bylo-li doporučení po zveřejnění subjektu, kterého se týká, upraveno
-
zda mají čistou dlouhou nebo krátkou pozici přesahující 0,5 % celkového kapitálu subjektu, kterého se doporučení týká
(Pouze u profesionálů se tyto povinnosti navíc vztahují i na nepřímá investiční doporučení. Většina influencerů bude ale v rovině mezi běžným tvůrcem digitálního obsahu či odborníkem).
Je-li přímé doporučení poskytováno například formou stories a podobných formátů, kdy je podoba sdělení audio vizuální, tak s ohledem na formát sdělení informace nemusí být uvedeny přímo v samotném doporučení. Doporučení v takovém případě musí obsahovat zřetelný odkaz na lokaci, kde jsou v tzv. druhé vrstvě informace poskytnuty.
Každý fininfluencer, nehledě na to zda-li je či není odborníkem či profesionálem, se také musí vyhnout jednání, která by mohla naplňovat znaky nedovolené manipulace s trhem nebo neoprávněného zpřístupnění vnitřní informace.
Zveřejňování investičních názorů proto vyžaduje zvýšenou obezřetnost, zejména tam, kde může dojít k ovlivnění širšího publika. Cílem regulace by však nemělo být omezovat svobodu projevu, ale zajistit prostředí před dezinformacemi a úmyslným ovlivňováním investorů.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




