Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu
Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.
Co návrh směrnice přináší?
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu („návrh směrnice“) usiluje nejen o harmonizaci právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, ale rovněž o rozšíření ochrany nositelů těchto práv. Klíčový cíl představuje tudíž úprava pravidel spolupráce mezi nositeli autorských a dalších souvisejících práv a poskytovateli služeb informační společnosti („ISP“).
Předmětem úpravy návrhu směrnice je také problematika vytěžování textů a dat prováděné výzkumnými organizacemi, užívání děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech, užívání komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví a jejich přeshraniční užívání, přístup k audiovizuálním dílům na platformách videa na vyžádání (tzv. audiovizuální mediální služby na vyžádání) a jejich dostupnost, ochranu tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím nebo spravedlivé odměňování autorů a výkonných umělců.
Zásah do režimu vyloučení odpovědnosti ISP (Safe Harbour)?
Jako problematický aspekt návrhu směrnice lze zmínit především článek 13, který by významným způsobem mohl zasáhnout do principu odpovědnosti ISP upravené v rámci směrnice o elektronickém obchodu.
Článek 13 návrhu směrnice zakládá povinnosti ISP realizovat určité dohody s nositeli autorských práv týkající se mechanismů pro identifikaci obsahu. Je však nejasné, jaké dohody s nositeli práv by měly být uzavřeny, resp. kdo je osobou povinnou takové dohody uzavřít (návrh směrnice hovoří o poskytovatelích, kteří ukládají „velké množství“ děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli), co by konkrétněji mělo být jejich obsahem a jak by měla vypadat realizovaná opatření.
V případě ISP totiž směrnice o elektronickém obchodu stanoví podmínky, při jejichž splnění je vyloučena odpovědnost jednotlivých typů ISP při poskytování služeb mere conduit (prostý přenos dat), caching (dočasné ukládání) a hosting (internetová úložiště), tzv. režim Safe Harbour.
Odpovědnost ISP je u všech třech typů služeb vyloučena v případě zachování jejich nevědomosti, resp. pasivity ve vztahu ke konkrétnímu obsahu. Podle článku 15 směrnice o elektronickém obchodu také nemůže být vůči ISP uložena obecná povinnost dohlížet na jimi přenášené, resp. ukládané informace nebo obecná povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost. ISP však musí reagovat na protiprávní obsah a odstranit jej v situaci, kdy se o něm dozví.
Závěr
Je zřejmé, že návrh směrnice výrazným způsobem koliduje s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu, aniž by se návrh tímto jakkoliv zabýval.
Z hlediska situace EU je vhodné doplnit, že současná podoba návrhu směrnice se intenzivně diskutuje na půdě Rady EU (konkrétně Rady pro duševní vlastnictví) a Evropského parlamentu v rámci jeho příslušných výborů.
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.



