P2B nařízení: Za co online platformy dostávají pokuty?
Jaké povinnosti stanovené nařízením o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (P2B nařízení) jsou nejčastěji porušovány? A jaké pokuty padají za porušení těchto pravidel?
Co upravuje P2B nařízení
Nařízení Evropské komise o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (P2B nařízení) je účinné a závazné od 12. července 2020.
Vztahuje se na online vyhledávače, jako jsou Google Search nebo Seznam.cz. Dále se vztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb – online platformy umožňující obchodníkům nabízet přes ně své produkty a služby spotřebitelům, a tím jim usnadnit uzavření smluv se spotřebiteli (např. Booking.com, Airbnb, Amazon, Slevomat.cz, Heureka.cz, Foodora, Wolt nebo Zalando).
Cílem P2B nařízení je přispět k tomu, aby fungování vyhledávačů a platforem bylo spravedlivější a transparentnější ve vztahu k jejich podnikatelským uživatelům, například e-shopům, provozovatelům ubytovacích služeb atd.
Kdo kontroluje dodržování P2B nařízení?
Dozor nad dodržováním P2B nařízení v České republice vykonává Český telekomunikační úřad (ČTÚ), konkrétně jeho odbor pro Jihomoravskou oblast. ČTÚ tuto agendu převzal v březnu 2023 na základě novely zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, která upravila jeho pravomoci v této oblasti.
K lednu 2025 ČTÚ vydal 12 rozhodnutí o porušení P2B nařízení. Ve všech případech šlo o online platformy zprostředkující služby, které nesplnily své povinnosti dle tohoto nařízení.
Za co padají pokuty?
Dle dosud vydaných rozhodnutí online platformy nejčastěji porušují následující povinnosti:
1. Srozumitelnost a snadná dostupnost podmínek pro obchodníky
Podmínky pro obchodníky musí být srozumitelné a snadno dostupné ve všech fázích obchodního vztahu obchodníka s platformou (od poptávky, přes uzavření smlouvy, až do ukončení spolupráce s obchodníkem). Podmínky musí dále stanovit důvody pro pozastavení, omezení nebo ukončení online zprostředkovatelských služeb obchodníkovi nebo obchodníkem, musí obsahovat informace o dodatečných distribučních kanálech a účincích podmínek na práva duševního vlastnictví obchodníků. Online platforma nemůže podmínky měnit bez předchozího upozornění a musí dát obchodníkům možnost vztah s platformou v případě změny podmínek bez dalšího ukončit.
2. Odůvodnění změn a omezení
Pokud platforma změní podmínky, pozastaví účet nebo omezí viditelnost nabídky, musí to obchodníkovi až na výjimky transparentně vysvětlit.
3. Stanovení pravidel pro řazení výsledků
Platforma musí (ideálně v podmínkách pro obchodníky) uvádět, jak jí používané algoritmy řadí produkty nebo služby ve vyhledávání. Zároveň musí obchodníky jasně informovat, zda a jak mohou pořadí svých nabídek ovlivnit přímou nebo nepřímou úplatou.
4. Zajištění přístupu k údajům
V podmínkách platformy určených obchodníkům musí být uvedeno, jaký přístup mají obchodníci k osobním a dalším údajům od koncových zákazníků, zda k nim má přístup i samotná platforma a za jakých podmínek mohou být data sdílena se třetími stranami.
5. Nastavení funkčního systému pro vyřizování stížnosti
Obchodníci musí mít možnost se proti rozhodnutím platformy, která ovlivňují jejich podnikání, bránit.
Větší platformy, které nejsou malými podniky dle doporučení Komise 2003/361/ES (tj. mají 50 a více zaměstnanců nebo obrat či bilanční sumu roční rozvahy ve výši aspoň 10 milionů EUR), jsou povinny také zavést interní systém pro vyřizování stížností dostupný obchodníkům, musí jim k němu zajistit snadný přístup, aspoň jednou ročně ověřit jeho funkčnost a systém aktualizovat v případě významné změny fungování platformy či dalších závažných okolností.
6. Určení mediátorů
Větší platformy musí v podmínkách rovněž určit aspoň dva mediátory, kteří budou platformě a obchodníkovi pomáhat s mimosoudním řešením jejich sporů.
Jak vysoké pokuty ČTÚ ukládá?
ČTÚ může internetovým vyhledávačům i poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb uložit pokutu až 10 milionů Kč. Kromě finanční sankce může také nařídit zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
ČTÚ zatím ukládá mírnější sankce, jejichž cílem je především odradit subjekty od dalšího porušování povinností.
Dosud nejvyšší pokuty se pohybovaly v rozmezí 100 000 Kč až 150 000 Kč. ČTÚ uložil tyto pokuty online platformám, které využívaly stovky až tisíce obchodníků, měsíčně je navštěvovaly stovky tisíc uživatelů a měly roční obraty ve vyšších desítkách milionů až miliardách korun. Tyto platformy se zároveň dopustily více porušení najednou. Pomohlo jim to, že šlo o jejich první přestupek v této oblasti a nedostatky následně napravily.
V ostatních, méně závažných případech, ČTÚ ukládal pokuty do 40.000 Kč.
Na co si dát pozor
Vzhledem k dosavadní praxi ČTÚ je pravděpodobné, že kontroly a vymáhání povinností stanovených v P2B nařízení budou i nadále probíhat. Lze rovněž očekávat, že s delším časem od účinnosti P2B nařízení může ČTÚ přikročit i k vyšším pokutám.
Pokud se na vaši platformu vztahuje P2B nařízení, ujistěte se, že máte správně nastavené obchodní podmínky, zavedli jste systém pro řešení stížností a dodržujete všechny ostatní povinnosti vyplývající z nařízení.
Pokud by u vás ČTÚ zahájil kontrolu, snažte se s ním spolupracovat a případné zjištěné nedostatky co nejrychleji napravit. Vaše ochota spolupracovat a napravit chyby může přispět k případnému snížení pokut.
Kde hledat více informací?
- Nařízení Evropské komise o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (P2B nařízení)
- Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
- https://ctu.gov.cz/zakon-106/poskytnute-informace
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



