První systematická ochrana práv advokátů a jejich postavení v justičním systému
Ve Štrasburku byla 14. listopadu 2025 za Českou republiku slavnostně podepsána Úmluva Rady Evropy o ochraně profese advokáta, která představuje první právně závazný mezinárodní dokument výhradně věnovaný ochraně advokacie.
Text dokumentu reaguje na rostoucí útoky na advokáty v Evropě a zavádí jasná pravidla pro zajištění jejich nezávislosti, důvěrnosti komunikace, ochrany před zastrašováním a posílení profesních komor. Nově zřízený dohledový orgán GRAVO bude dohlížet na plnění závazků a umožní i individuální stížnosti.
Impuls k vypracování právně závazného nástroje dala již v roce 2016 Rada evropských advokátních komor (CCBE) a do celého již více než osmiletého přípravného procesu se intenzívně zapojila i Česká advokátní komora.
Úmluva vytváří právní rámec pro ochranu advokátů při výkonu jejich profese, a podporuje tak základní principy právního státu. Jejím účelem je posílit ochranu profese advokáta a právo vykonávat ji nezávisle a bez diskriminace, nepřípustných překážek či zásahů nebo vystavení útokům a hrozbám.
Podpis úmluvy česká advokacie vítá, vnímá ho především jako zásadní krok k posílení postavení advokátů. „Jsem velmi ráda, že úmluva byla po letech příprav podepsána a považuji za téměř symbolické, že se tak stalo takřka v předvečer 17. listopadu, kdy si Česká republika připomíná události listopadové revoluce z roku 1989. Pro nás advokáty a advokátky jde o skutečně historický milník — poprvé máme mezinárodně závazný právní akt, který systematicky chrání práva advokátů a advokátek a jejich postavení v justičním systému,“ říká předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná.
Podle Moniky Novotné ú_mluva posiluje nezávislost advokacie, zajišťuje, že advokáti mohou vykonávat svou činnost bez zastrašování, hrozeb či neoprávněných zásahů, a zavazuje státy vyšetřovat útoky na advokáty. „Pro Českou advokátní komoru je to významný krok směrem k zajištění právní jistoty a bezpečí pro všechny advokáty, což přímo přispívá k ochraně práv občanů a posílení právního státu. Budeme aktivně usilovat o to, aby Česká republika úmluvu ratifikovala co nejdříve,“_ dodala předsedkyně ČAK Monika Novotná.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.




