V srpnu nabývají účinnosti další části Aktu o umělé inteligenci. Jak mají poskytovatelé obecných modelů AI postupovat, aby jeho požadavky splnili?
Od 2. srpna 2025 nabývají účinnosti pravidla Aktu o umělé inteligenci týkající se obecných modelů AI. Nová pravidla se dotknou zejména velkých poskytovatelů AI modelů – jako například ChatGPT, Gemini a Claude.
Ještě na začátku července bylo velmi nejasné, jak pravidla AI Aktu vykládat a co přesně budou poskytovatelé od 2. srpna 2025 implementovat.
Po velmi intenzivní debatě s mnoha stakeholdery byl následně zveřejněn Kodex správné praxe pro obecné modely AI, jehož zveřejnění předpokládá přímo AI Akt. „Kodex upřesňuje, jak splnit povinnosti vyplývající z Aktu o umělé inteligenci, a současně usnadní poskytovatelům prokazování jejich souladu s požadavky AI Actu.“ uvádí seniorní advokátka Štěpánka Havlíková z pražské kanceláře Dentons.
Přínos kodexu spočívá především v tom, že požadavky nařízení převádí do konkrétních závazků týkajících se bezpečnosti, transparentnosti a autorských práv. Kodex obsahuje mimo jiné vzor formuláře pro technickou dokumentaci modelů, závazky podporující dodržování autorských práv při používání tréninkových dat, a postupy pro zajištění bezpečnosti a řízení rizik u obecných modelů AI se systémovým rizikem.
Pravidla se vztahují na obecné modely AI uvedené na trh po 2. srpnu 2025. „Pro modely uvedené na trh před 2. srpnem 2025 platí dvouleté přechodné období do srpna 2027 a souladu s požadavky AI Actu pro obecné modely musí tedy dosáhnout v této prodloužené lhůtě,“ uvádí seniorní advokátka Štěpánka Havlíková z pražské kanceláře Dentons.
Jaké změny tedy můžeme od 2. srpna 2025 očekávat? „Dá se tedy očekávat, že nové AI modely, které budou uvedeny na trh po účinnosti nových pravidel, tedy po 2. srpnu 2025, budou doprovázeny technickou dokumentací dle vzoru EU Komise, informacemi pro další subjekty v dodavatelském řetězci, kteří zamýšlí na základě AI modelů stavět další AI produkty, jakož i shrnutí, jaká data byla použita ke trénování modelu.“
Kodex správné praxe se vztahuje jak na obecné modely umělé inteligence (GPAI), tak na obecné modely AI se systémovým rizikem (GPAI-SR), které podléhají přísnějším pravidlům. Open-source GPAI jsou z některých povinností vyňaty, ledaže spadají do kategorie modelů se systémovým rizikem.
„Kodex není právně závazný a jeho přijetí je dobrovolné,“ vysvětluje Štěpánka Havlíková. „Výrazně však usnadní poskytovatelům prokázat, že požadavky na transparentnost, autorská práva a bezpečnost podle AI Aktu splňují“. Někteří poskytovatelé již veřejně oznámili, že Kodex podepíší. Poskytovatelé, kteří se rozhodnou kodex nepodepsat, budou muset prokázat, že k zajištění povinnosti vyplývajících z Aktu přijali vhodná, účinná a přiměřená opatření.
Vedle Kodexu správné praxe vydala Komise komplexní pokyny k rozsahu povinností poskytovatelů obecných modelů AI. Tyto pokyny mimo jiné upřesňují, kdy se model považuje za GPAI, kdy je subjekt poskytovatelem uvádějícím na trh GPAI, či jaké modely spadají pod výjimku pro open source modely. Pokyny rovněž obsahují podrobné metodiky pro zjišťování trénovacích výpočtů a podrobnosti o vymáhání povinností poskytovatelů.
Následně Komise též vydala vzorový formulář pro shrnutí dat použitých pro trénování modelů GPAI, což patří mezi jednu z povinností poskytovatelů obecných modelů.
„Poskytovatelé obecných modelů se na pravidla již připravují a s ohledem na tento převratný vývoj se dají očekávat zásadní novinky při uvádění AI modelů na trh v EU,“ uzavírá Štěpánka Havlíková, seniorní advokátka z kanceláře Dentons.
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
