Změny v bezplatných emisních povolenkách: na koho dopadnou a jak se na ně připravit?
Evropská unie připravila balíček legislativních opatření „Fit for 55“ směřujících k dosažení klimatických cílů EU - snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 55%. Součástí balíčku je i revize směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice EU ETS), která je základem stávajícího systému obchodování s povolenkami. Dosavadní systém tak čekají změny, a to včetně pravidel, podle kterých dochází k bezplatnému přidělování emisních povolenek.
Provozovatelé, pro jejichž činnost jsou bezplatné emisní povolenky nezbytné, by se na změnu proto měli začít připravovat co nejdříve. Revize směrnice totiž přináší jak nové příležitosti, tak i riziko, že pokud provozovatelé nesplní nové požadavky, může jim být počet bezplatných povolenek snížen.
Se snížením bezplatných povolenek musí počítat všichni
Revize směrnice EU ETS přináší do systému obchodování s povolenkami celou řadu změn ve velmi krátkém časovém horizontu. Pokud totiž chce EU splnit cíle, které si do roku 2030 vytyčila, musí se svojí snahou o snižování emisí podstatně pokročit.
Jednou ze základních změn je snížení celkového množství povolenek v systému. S určitým snížením jejich počtu proto musí počítat všichni provozovatelé.
To, zda na ně dopadne další snížení počtu bezplatných povolenek, ovšem mohou provozovatelé ovlivnit. Evropská komise se zavedením dodatečných podmínek pro získání povolenek snaží provozovatele motivovat k transformaci podniků směrem k udržitelnosti a ochraně klimatu. Přichází tak například se zcela novým dokumentem - plánem klimatické neutrality, jehož přijetí sice pro provozovatele není povinné, může ovšem v případě některých provozovatelů ovlivnit finální množství povolenek, které jim budou bezplatně přiděleny. U jiných provozovatelů pak podmiňuje plnou alokaci splněním opatření z energetického auditu.
Od října povinný uhlíkový monitoring a od roku 2026 clo
Další novinkou je zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnávání na hranicích - tzv. Carbon border adjustment mechanism (CBAM). CBAM se zaměřuje na provozy ve vybraných odvětvích ohrožených únikem uhlíku, tedy v těch, kde je vyšší riziko, že se provozovatelé budou snažit vyhnout nákladům na nákup emisních povolenek přesunem výroby do zemí s nižší úrovní ochrany klimatu. První fází je zahájení povinného reportingu již letos v říjnu. Na tu naváže v roce 2026 povinnost k zboží dováženému do EU, jehož výroba je spojena s emisemi skleníkových plynů, nakoupit a vyřadit certifikáty CBAM (uhlíkové clo). Cílem je finančně vyrovnat případnou levnější výrobu v zahraničí.
Vedle postupného snižování množství bezplatně přidělovaných emisních povolenek a zpřísňování podmínek kladených na jednotlivé provozy, při jejichž činnosti dochází k emisím skleníkových plynů, přichází Evropská unie i s rozšířením podpory v oblasti modernizace a inovací. Zvyšuje se tak množství prostředků, které mohou jednotlivé provozy čerpat z modernizačního a inovačního fondu a investovat je do technologií vedoucích ke snížení množství emisí. Rozšiřuje se rovněž množství prioritních oblastí, do kterých lze prostředky investovat. Balíček Fit for 55 je tak rovněž příležitostí, jak svou výrobu modernizovat a přispět k ochraně klimatu.
Mění se i další pravidla
Vedle změn v systému obchodování s emisními povolenkami přináší balíček Fit for 55 změny i v dalších oblastech, které mohou být pro podniky významné. Jedná se zejména o
- revizi směrnice o průmyslových emisích a s tím související nově zaváděnou povinnost zavést systém environmentálního řízení a zpracovat plán transformace zařízení, jakož i přísnější pravidla pro stanovení mezních hodnot emisí a udělování integrovaného povolení
- ESG reporting
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




