Změny v bezplatných emisních povolenkách: na koho dopadnou a jak se na ně připravit?
Evropská unie připravila balíček legislativních opatření „Fit for 55“ směřujících k dosažení klimatických cílů EU - snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 55%. Součástí balíčku je i revize směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice EU ETS), která je základem stávajícího systému obchodování s povolenkami. Dosavadní systém tak čekají změny, a to včetně pravidel, podle kterých dochází k bezplatnému přidělování emisních povolenek.
Provozovatelé, pro jejichž činnost jsou bezplatné emisní povolenky nezbytné, by se na změnu proto měli začít připravovat co nejdříve. Revize směrnice totiž přináší jak nové příležitosti, tak i riziko, že pokud provozovatelé nesplní nové požadavky, může jim být počet bezplatných povolenek snížen.
Se snížením bezplatných povolenek musí počítat všichni
Revize směrnice EU ETS přináší do systému obchodování s povolenkami celou řadu změn ve velmi krátkém časovém horizontu. Pokud totiž chce EU splnit cíle, které si do roku 2030 vytyčila, musí se svojí snahou o snižování emisí podstatně pokročit.
Jednou ze základních změn je snížení celkového množství povolenek v systému. S určitým snížením jejich počtu proto musí počítat všichni provozovatelé.
To, zda na ně dopadne další snížení počtu bezplatných povolenek, ovšem mohou provozovatelé ovlivnit. Evropská komise se zavedením dodatečných podmínek pro získání povolenek snaží provozovatele motivovat k transformaci podniků směrem k udržitelnosti a ochraně klimatu. Přichází tak například se zcela novým dokumentem - plánem klimatické neutrality, jehož přijetí sice pro provozovatele není povinné, může ovšem v případě některých provozovatelů ovlivnit finální množství povolenek, které jim budou bezplatně přiděleny. U jiných provozovatelů pak podmiňuje plnou alokaci splněním opatření z energetického auditu.
Od října povinný uhlíkový monitoring a od roku 2026 clo
Další novinkou je zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnávání na hranicích - tzv. Carbon border adjustment mechanism (CBAM). CBAM se zaměřuje na provozy ve vybraných odvětvích ohrožených únikem uhlíku, tedy v těch, kde je vyšší riziko, že se provozovatelé budou snažit vyhnout nákladům na nákup emisních povolenek přesunem výroby do zemí s nižší úrovní ochrany klimatu. První fází je zahájení povinného reportingu již letos v říjnu. Na tu naváže v roce 2026 povinnost k zboží dováženému do EU, jehož výroba je spojena s emisemi skleníkových plynů, nakoupit a vyřadit certifikáty CBAM (uhlíkové clo). Cílem je finančně vyrovnat případnou levnější výrobu v zahraničí.
Vedle postupného snižování množství bezplatně přidělovaných emisních povolenek a zpřísňování podmínek kladených na jednotlivé provozy, při jejichž činnosti dochází k emisím skleníkových plynů, přichází Evropská unie i s rozšířením podpory v oblasti modernizace a inovací. Zvyšuje se tak množství prostředků, které mohou jednotlivé provozy čerpat z modernizačního a inovačního fondu a investovat je do technologií vedoucích ke snížení množství emisí. Rozšiřuje se rovněž množství prioritních oblastí, do kterých lze prostředky investovat. Balíček Fit for 55 je tak rovněž příležitostí, jak svou výrobu modernizovat a přispět k ochraně klimatu.
Mění se i další pravidla
Vedle změn v systému obchodování s emisními povolenkami přináší balíček Fit for 55 změny i v dalších oblastech, které mohou být pro podniky významné. Jedná se zejména o
- revizi směrnice o průmyslových emisích a s tím související nově zaváděnou povinnost zavést systém environmentálního řízení a zpracovat plán transformace zařízení, jakož i přísnější pravidla pro stanovení mezních hodnot emisí a udělování integrovaného povolení
- ESG reporting
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




