Zruší Brexit hranice mezi Iry a Velkou Británií?
Brexit je jedním z nejdiskutovanějších témat v Evropě s efekty bezpochyby ekonomickými pro další části světa. Rozhodnutí britských voličů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii z roku 2016, kdy se většina vyslovila pro vystoupení z EU, mělo (a má) dalekosáhlý dopad na celou zemi v mnoha oblastech, které je třeba projednat a vyřešit. Jedním z takovýchto případů je mimo jiné problematika úpravy režimu na hranicích.
Cílem Evropské unie bylo a je sjednotit vnitřní trh, aby se v něm co nejvolněji mohly pohybovat osoby, služby, zboží nebo kapitál. Proto je zapotřebí úprava režimu vnitřních hranic EU a zrušení kontrol na nich, přičemž tyto kroky vedou k efektivnímu využívání volného pohybu mezi členskými státy.
Takto jsou spravovány i hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Nyní však Spojené království Velké Británie a Severního Irska vystupuje z Evropské unie a tudíž vyvstává otázka, jaký režim bude na pomezí těchto sousedů nastolen? Situaci komplikuje skutečnost, že obyvatelé Severního Irska v referendu většinově souhlasili pro setrvání v Evropské unii. Voleb se účastnilo celkem 62,7 % obyvatel Severního Irska a pro členství v EU hlasovalo 55,8 %.[1] Proto není překvapením, že na výsledek referenda Severní Irsko nereagovalo příznivě. Dokonce se nechali slyšet, že zvažují opětovné připojení k Irské republice (od níž se separovalo v roce 1921), aby mohlo pokračovat v členství v EU. Tímto rozhodnutím by se režim na hranicích však neměnil, měnily by se hranice jako takové. Brexit tak nezahýbal pouze s politickou scénou, nýbrž se zdá, že se jeho důsledky mohou časem odrazit i na geopolitické mapě Evropy. Někteří se totiž domnívají, že toto je pouhý začátek možného rozpadu Spojeného království a tvrdí, že brexit Spojené království v budoucnu rozdělí a že je pravděpodobné, že se nakonec Severní Irsko opět k Irské republice připojí. Jiní jsou toho názoru, že obyvatelé Severního Irska zůstanou Velké Británii loajální, nehledě na to, že doposud nezapomněli na ne tak dávnou historii a krveprolití, které právě k rozdělení Irska vedlo.[2] Koneckonců skutečnost, že si Severní Irsko přeje být součástí Velké Británie, je stvrzena Belfastskou dohodou z roku 1999, která upravuje vztahy mezi Irskou republikou, Severním Irskem a Spojeným královstvím. Severní Irsko je však stále součástí Spojeného království, a pokud se do doby, kdy Británie vystoupí z Unie, nerozhodne připojit k Irské republice, čímž by si zachovala členství, bude zapotřebí upravit i režim na hranicích. Je v zájmu Irské republiky, aby hranice zůstaly otevřené, jelikož zachování obchodních styků s Velkou Británií je pro ni stěžejní.[3]
Přestože Spojené království již nebude členským státem v Unii, je nadále částečným členem Schengenského prostoru (stejně jako Irská republika). Podílí se tedy na spolupráci v oblastech bezpečnosti a justice a tato je mezi nimi zajištěna, až na hraniční a celní kontroly, které si oba státy hodlají ponechat.[4]
[1] Historické rozhodnutí: Pro brexit hlasovalo 51,9 procenta Britů, proti 48,1. In: Ceskatelevize.cz [online]. 2016 [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1826735-line-pro-brexit-bylo-174-milionu-volicu-proti-161-milionu
[2] Severní Irsko koketuje po brexitu se znovusjednocením s Dublinem. Je to hra s ohněm, varují experti. In: Zpravy.aktualne.cz [online]. 2017 [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sjednocene-irskouz-neni-po-brexitu-sci-fi-ale-pujde-to-pomal/r~d129634a185b11e7a70b002590604f2e/?redirected=1505505534
[3] Po brexitu je ve hře i sjednocení Irska, zní z diplomatických kruhů EU. In: Zpravy.idnes.cz[online]. 2017 [cit. 2017-08-29]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/irsko-severni-irsko-sjednoceni-brexirt-fc8-/zahranicni.aspx?c=A170428_102710_zahranicni_ert
[4] Rozšiřování Schengenu: Aktuální stav. In: Euroskop.cz [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav/
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


