Běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Dne 1. ledna 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Toto nařízení vláda vydala k provedení občanského zákoníku (§ 2257 odst. 2), který určuje, že nájemce bytu hradí a provádí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Jedná se přitom o ustanovení relativně (jednostranně) kogentní, tj. nelze se od něj smluvně odchýlit v neprospěch nájemce bytu (viz ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku).
Cílem nařízení je posílit právní jistotu nájemce a pronajímatele ohledně provádění a úhrady údržby a oprav pronajatého bytu. Od účinnosti současného občanského zákoníku totiž pojmy běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu nebyly nikde definovány a záleželo tak na jejich výkladu smluvními stranami, resp. soudem v případě sporu smluvních stran o jejich výklad. Toto nařízení přitom navazuje na občanským zákoníkem zrušené nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se prováděl starý občanský zákoník z roku 1964. Odlišnost spočívá zejména ve zvýšení horního limitu nákladů na jednu drobnou opravu (náklad nesmí převyšovat 1.000,- Kč) a zvýšení horního limitu ročního součtu nákladů za drobné opravy (100,- Kč/m2 podlahové plochy bytu), které je povinen provádět a hradit nájemce. Dále je v nařízení reflektován technologický pokrok a do věcného vymezení drobných oprav tak byly doplněny opravy vyžádané novými technologiemi běžně se vyskytujícími v pronajímaných bytech.
Díky tomuto nařízení mají pronajímatelé i nájemci bytů od počátku tohoto roku jistotu, kdo z nich je povinen provádět a hradit údržbu a jednotlivé opravy bytu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
