Běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Dne 1. ledna 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Toto nařízení vláda vydala k provedení občanského zákoníku (§ 2257 odst. 2), který určuje, že nájemce bytu hradí a provádí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Jedná se přitom o ustanovení relativně (jednostranně) kogentní, tj. nelze se od něj smluvně odchýlit v neprospěch nájemce bytu (viz ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku).
Cílem nařízení je posílit právní jistotu nájemce a pronajímatele ohledně provádění a úhrady údržby a oprav pronajatého bytu. Od účinnosti současného občanského zákoníku totiž pojmy běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu nebyly nikde definovány a záleželo tak na jejich výkladu smluvními stranami, resp. soudem v případě sporu smluvních stran o jejich výklad. Toto nařízení přitom navazuje na občanským zákoníkem zrušené nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se prováděl starý občanský zákoník z roku 1964. Odlišnost spočívá zejména ve zvýšení horního limitu nákladů na jednu drobnou opravu (náklad nesmí převyšovat 1.000,- Kč) a zvýšení horního limitu ročního součtu nákladů za drobné opravy (100,- Kč/m2 podlahové plochy bytu), které je povinen provádět a hradit nájemce. Dále je v nařízení reflektován technologický pokrok a do věcného vymezení drobných oprav tak byly doplněny opravy vyžádané novými technologiemi běžně se vyskytujícími v pronajímaných bytech.
Díky tomuto nařízení mají pronajímatelé i nájemci bytů od počátku tohoto roku jistotu, kdo z nich je povinen provádět a hradit údržbu a jednotlivé opravy bytu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
