Běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Dne 1. ledna 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Toto nařízení vláda vydala k provedení občanského zákoníku (§ 2257 odst. 2), který určuje, že nájemce bytu hradí a provádí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Jedná se přitom o ustanovení relativně (jednostranně) kogentní, tj. nelze se od něj smluvně odchýlit v neprospěch nájemce bytu (viz ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku).
Cílem nařízení je posílit právní jistotu nájemce a pronajímatele ohledně provádění a úhrady údržby a oprav pronajatého bytu. Od účinnosti současného občanského zákoníku totiž pojmy běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu nebyly nikde definovány a záleželo tak na jejich výkladu smluvními stranami, resp. soudem v případě sporu smluvních stran o jejich výklad. Toto nařízení přitom navazuje na občanským zákoníkem zrušené nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se prováděl starý občanský zákoník z roku 1964. Odlišnost spočívá zejména ve zvýšení horního limitu nákladů na jednu drobnou opravu (náklad nesmí převyšovat 1.000,- Kč) a zvýšení horního limitu ročního součtu nákladů za drobné opravy (100,- Kč/m2 podlahové plochy bytu), které je povinen provádět a hradit nájemce. Dále je v nařízení reflektován technologický pokrok a do věcného vymezení drobných oprav tak byly doplněny opravy vyžádané novými technologiemi běžně se vyskytujícími v pronajímaných bytech.
Díky tomuto nařízení mají pronajímatelé i nájemci bytů od počátku tohoto roku jistotu, kdo z nich je povinen provádět a hradit údržbu a jednotlivé opravy bytu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
