Český export dosahuje rekordních čísel. Spolu s tím roste i nutnost efektivního zajištění pohledávek
Export českých firem dosáhl v roce 2015 i přes nejistou situaci na některých klíčových trzích rekordních čísel. Spolu s tím ale vzrostla i rizika spojená s možnou insolvencí odběratele a složitým vymáháním dlužných částek. Nesplacené pohledávky mnohdy znamenají problémy vedoucí až k druhotné platební neschopnosti exportérů. Jednou z klíčových možností zajištění stability podnikání se proto v současnosti stává účinné zajištění pohledávek.
Vývoz z Česka vzrostl v roce 2015 meziročně o více než 7,2 % a dosáhl celkové hodnoty téměř 4 biliony korun. Největší podíl má na tomto růstu export do Německa (9 % nárůst), naopak vývoz do tradičně silného Ruska poklesl o téměř 31 %. I z tohoto důvodu bylo možné zaznamenat nárůst orientace českých exportérů na mimoevropské trhy – Čínu, Brazílii, Indii, Vietnam nebo Turecko. Tedy zajímavé, ale zároveň rizikové oblasti.
„V případě vstupu na zahraniční trh stojí exportér před úkolem správně vyhodnotit nejen důvěryhodnost potenciálního partnera, ale i to, jak funguje tamní podnikání a jaké je v cílové zemi právní prostředí. Například jaká je naděje, že se v případě problému podaří vymoci jeho pohledávky,“ přibližuje rizika partner v advokátní kanceláři CHSH Kališ & Partners Pavel Široký.
I přes zmiňovaný pokles zůstává pro tuzemské exportéry největším cílem mimo EU Rusko. To se sice musí v současnosti potýkat s celkovou nedůvěrou zahraničí v tamní ekonomickou situaci, na druhou stranu ale přistupuje k úpravám legislativy, které by měly posílit tamní právní systém a jeho schopnost ochrany investic. Od roku 2013 dochází v Ruské federaci k významným legislativním změnám ve vztahu k zajišťování pohledávek, vedoucím mimo jiné ke zpřehlednění zástav (nemovitostí, movitého majetku či podílu obchodní společnosti) nebo směrem ke zvýšení efektivity prodeje majetku společností v insolvenčním řízení.
V Rusku došlo mezi lety 2013 a 2014 k nárůstu počtu insolvencí o více než 20 %. V loňském roce byl sice nárůst celkově nižší, přesto například v prvním čtvrtletí došlo oproti stejnému období roku 2014 k 22 % navýšení počtu bankrotů tamních firem. Oproti tomu počet insolvencí společností v ČR od roku 2013 klesá, což ale neznamená, že u nás žádné riziko nehrozí. Snížení počtu insolvencí českých firem bylo mezi lety 2014 a 2015 mnohem méně výrazné (zhruba 16 %) ve srovnání s předchozím rokem (to počet insolvencí poklesl o více než 30 %).
„Při zajištění pohledávek v případech, kdy se jeden ze subjektů nachází v ČR a druhý v zahraničí, by měla být smlouva v souladu s právními řády obou zemí. Ty ale mohou být výrazně odlišné. V případě problémů se obecně nedoporučuje podnikat jakékoli kroky bez právní pomoci. Pokud zůstaneme v Rusku, tak tamní soudy mnohem více zasahují do výkladu práva, které není v porovnání s tím českým zdaleka tak exaktní. Je proto složité odhadnout, jakými směry se případné soudní řízení může ubírat,“ doplňuje Pavel Široký.
České firmy podceňují rizika doma i v zahraničí
Firmy mají tendence podceňovat rizika, a to dokonce i ve chvíli, kdy spolupracují se subjekty v zemích, jejichž ekonomické a politické prostředí lze označit přinejlepším za nestabilní. Z průzkumů pojišťoven vyplývá, že tuzemské společnosti využívají služeb pojištění pohledávek ve srovnání se zeměmi západní Evropy velmi málo. Pro jeho sjednání se rozhoduje dokonce jen každá desátá firma, pro kterou by byl tento produkt vhodný.
„Základem pro pojištění pohledávek jsou špičková hodnocení teritoriálních rizik. V úvahu je přitom potřeba brát kromě těch ekonomických i politická rizika. To není v současné době pouze případ Ruska či Ukrajiny, ale v návaznosti na ekonomickou krizi třeba i Řecka, Kypru nebo Španělska a Itálie,“ říká Markéta Stržínková, ředitelka pojišťovny Atradius pro region střední a východní Evropy.
Do problémů se mohou dostat jak malé a střední podniky, které spoléhají na několik málo klíčových odběratelů, tak velké společnosti a instituce. Například u České exportní banky se jen za poslední čtvrtletí roku 2015 zvýšila hodnota půjček, u kterých hrozí jejich nesplacení, o více než šest miliard korun. Velká část z těchto úvěrů se přitom týkala právě Ruska, dále pak Ukrajiny, Vietnamu nebo Slovenska.
„Dokážeme sehnat relevantní informace o platební schopnosti konkrétních společností, což může být pro exportéra v některých zemích velmi obtížné. Klíčoví odběratelé jsou tak vlastně neustále monitorováni, a pokud se dostanou do problémů s hrazením pohledávek jiným dodavatelům, náš klient je o tom informován,“ popisuje výhody pojištění pohledávek Mark****éta Stržínková.
Pojištění pohledávek dokáže firmu ochránit před ztrátami z neplacení ze strany odběratelů, zároveň jsou jeho poskytovatelé zpravidla schopní poskytnout i další servis péče o pohledávky. Vycházejí totiž z detailních znalostí specifik daného trhu a dokáží proto včas rozeznat potenciální rizika. Na rozdíl od dalších forem zajištění pohledávek je navíc pojištění méně komplikované i díky tomu, že nevyžaduje součinnost odběratele.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.


