COVID-19 a plnění smluvních závazků. Co dělat, když vám mimořádné opatření zrušilo zaplacenou akci?
Epidemie onemocnění COVID-19 a opatření, která za účelem zamezení šíření tzv. koronaviru přijímají české úřady, komplikují či přímo znemožňují pořádání větších akcí.
Obecně platí, že smlouvy mají být plněny, a to, že plnění se může v některých případech stát obtížnějším na tom zpravidla nic nemění. Aktuální vývoj epidemiologické situace výskytu onemocnění COVID-19 nicméně může v některých situacích prolomit uvedené pravidlo tím, že založí tzv. podstatnou změnu vnějších okolností. V některých případech dokonce může vést i k automatickému zániku závazků ze smlouvy pro nemožnost jejich plnění.
Za podstatnou změnu okolností považuje zákon situaci, která založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr. Jinými slovy, hodnota plnění, která byla smluvními stranami nastavena v době uzavírání smlouvy, se vývojem situace dostane v době plnění do výrazné nerovnováhy.
Ve většině případů se nejspíše smluvní strany domluví na změně závazku bez dalšího. Na tyto situace pamatuje ale i občanský zákoník. Pokud dojde k popsané změně okolností, zakládá občanský zákoník v ustanovení § 1765 odst. 1 nárok znevýhodněné smluvní strany na obnovu jednání o smlouvě. Připomínáme, že předpokladem vzniku tohoto nároku je, že na sebe dotčená smluvní strana nepřevzala nebezpečí změny okolností ve smyslu odst. 2 uvedeného paragrafu.
Konkrétní situace bude vždy třeba posuzovat individuálně s přihlédnutím k ustanovením příslušné smlouvy, obchodních podmínek a i k očekáváním smluvních stran, která měly v době uzavírání smlouvy.
Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě například na změně termínu konání akce, je možné obrátit se i na soud, který závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo jej zruší. Tento postup s sebou přináší též riziko, neboť v případném soudním řízení není soud vázán návrhem znevýhodněné strany.
V návaznosti na vydaná opatření je možné, že ve specifických případech nebude konkrétní akci možno konat vůbec z důvodu nemožnosti plnění. Tyto situace jsou upraveny v § 2006 a 2007 občanského zákoníku. Dojde-li k naplnění zákonných předpokladů, závazek zaniká automaticky přímo ze zákona a otevírá se tak možnost požadovat vrácení bezdůvodného obohacení po druhé smluvní straně.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



