COVID-19 a plnění smluvních závazků. Co dělat, když vám mimořádné opatření zrušilo zaplacenou akci?
Epidemie onemocnění COVID-19 a opatření, která za účelem zamezení šíření tzv. koronaviru přijímají české úřady, komplikují či přímo znemožňují pořádání větších akcí.
Obecně platí, že smlouvy mají být plněny, a to, že plnění se může v některých případech stát obtížnějším na tom zpravidla nic nemění. Aktuální vývoj epidemiologické situace výskytu onemocnění COVID-19 nicméně může v některých situacích prolomit uvedené pravidlo tím, že založí tzv. podstatnou změnu vnějších okolností. V některých případech dokonce může vést i k automatickému zániku závazků ze smlouvy pro nemožnost jejich plnění.
Za podstatnou změnu okolností považuje zákon situaci, která založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr. Jinými slovy, hodnota plnění, která byla smluvními stranami nastavena v době uzavírání smlouvy, se vývojem situace dostane v době plnění do výrazné nerovnováhy.
Ve většině případů se nejspíše smluvní strany domluví na změně závazku bez dalšího. Na tyto situace pamatuje ale i občanský zákoník. Pokud dojde k popsané změně okolností, zakládá občanský zákoník v ustanovení § 1765 odst. 1 nárok znevýhodněné smluvní strany na obnovu jednání o smlouvě. Připomínáme, že předpokladem vzniku tohoto nároku je, že na sebe dotčená smluvní strana nepřevzala nebezpečí změny okolností ve smyslu odst. 2 uvedeného paragrafu.
Konkrétní situace bude vždy třeba posuzovat individuálně s přihlédnutím k ustanovením příslušné smlouvy, obchodních podmínek a i k očekáváním smluvních stran, která měly v době uzavírání smlouvy.
Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě například na změně termínu konání akce, je možné obrátit se i na soud, který závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo jej zruší. Tento postup s sebou přináší též riziko, neboť v případném soudním řízení není soud vázán návrhem znevýhodněné strany.
V návaznosti na vydaná opatření je možné, že ve specifických případech nebude konkrétní akci možno konat vůbec z důvodu nemožnosti plnění. Tyto situace jsou upraveny v § 2006 a 2007 občanského zákoníku. Dojde-li k naplnění zákonných předpokladů, závazek zaniká automaticky přímo ze zákona a otevírá se tak možnost požadovat vrácení bezdůvodného obohacení po druhé smluvní straně.
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
