Daň z nabytí nemovitých věcí a DPH jako součást kupní ceny
Aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu má významný vliv na stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí a představuje odklon od dosavadního postupu finančních úřadů. Poplatníci – prodávající tak mají možnost podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí.
Pro určení základu daně z nabytí nemovitých věcí (DNNV) se používá převážně sjednaná cena, do které se v souladu s důvodovou zprávou k zákonnému opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, zahrnovalo jakékoli protiplnění, které má být poskytnuto, tedy i DPH.
Nejvyšší správní soud však aktuálně rozhodl, že pokud platil daň z nabytí nemovitosti prodávající, který byl plátce DPH, nelze při výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí zahrnout DPH do základu této daně (sp. zn. 4 Afs 88/2017-35) Rozsudek se týká období, kdy byla možnost volby, zda DNNV zaplatí kupující, či prodávající.
Podle soudců je DNNV majetkovou daní a ačkoliv je DPH součástí kupní ceny, není majetkem, protože ji prodávající odvede státu. NSS v rozsudku argumentuje tím, že smyslem DNNV je zdanění dosaženého finančního výnosu z prodeje nemovité věci u převodce. Zahrnutí DPH do základu daně pro výpočet DNNV tedy neodpovídá účelu této daně. NSS dále uvádí, že opačný přístup by byl porušením principu daňové neutrality, protože plátci DPH by byli ve stejných situacích znevýhodněni oproti subjektům, které plátcem DPH nejsou.
Závěr NSS tak dává možnost poplatníkům – prodávajícím podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí. Toto se prakticky týká převodů, u kterých lhůta pro podání daňového přiznání uplynula v srpnu 2014 a později. K aplikaci závěrů uvedeného rozsudku na nabyvatele, který je od 1. listopadu 2016 výlučným poplatníkem DNNV, se NSS nevyjádřil. Není tak jasné, zda toto rozhodnutí bude dopadat také na situaci, kdy je poplatníkem nabyvatel, plátce DPH.
Finanční správa bude rozsudek NSS respektovat pouze v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Kdy mluví člen vlády za stát a kdy už jen sám za sebe? Nejvyšší soud v recentním rozsudku ve věci premiéra Fialy pojal úřední postup šířeji, než jak ho před pěti lety vymezil Ústavní soud u prezidenta Zemana. Článek se zabývá tím, co tento rozdíl znamená pro hranici mezi státem a politickou soutěží.
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.



