Daň z nabytí nemovitých věcí a DPH jako součást kupní ceny
Aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu má významný vliv na stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí a představuje odklon od dosavadního postupu finančních úřadů. Poplatníci – prodávající tak mají možnost podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí.
Pro určení základu daně z nabytí nemovitých věcí (DNNV) se používá převážně sjednaná cena, do které se v souladu s důvodovou zprávou k zákonnému opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, zahrnovalo jakékoli protiplnění, které má být poskytnuto, tedy i DPH.
Nejvyšší správní soud však aktuálně rozhodl, že pokud platil daň z nabytí nemovitosti prodávající, který byl plátce DPH, nelze při výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí zahrnout DPH do základu této daně (sp. zn. 4 Afs 88/2017-35) Rozsudek se týká období, kdy byla možnost volby, zda DNNV zaplatí kupující, či prodávající.
Podle soudců je DNNV majetkovou daní a ačkoliv je DPH součástí kupní ceny, není majetkem, protože ji prodávající odvede státu. NSS v rozsudku argumentuje tím, že smyslem DNNV je zdanění dosaženého finančního výnosu z prodeje nemovité věci u převodce. Zahrnutí DPH do základu daně pro výpočet DNNV tedy neodpovídá účelu této daně. NSS dále uvádí, že opačný přístup by byl porušením principu daňové neutrality, protože plátci DPH by byli ve stejných situacích znevýhodněni oproti subjektům, které plátcem DPH nejsou.
Závěr NSS tak dává možnost poplatníkům – prodávajícím podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí. Toto se prakticky týká převodů, u kterých lhůta pro podání daňového přiznání uplynula v srpnu 2014 a později. K aplikaci závěrů uvedeného rozsudku na nabyvatele, který je od 1. listopadu 2016 výlučným poplatníkem DNNV, se NSS nevyjádřil. Není tak jasné, zda toto rozhodnutí bude dopadat také na situaci, kdy je poplatníkem nabyvatel, plátce DPH.
Finanční správa bude rozsudek NSS respektovat pouze v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
