Dočká se byznys realitních makléřů regulace?
Činnost realitních zprostředkovatelů není zatím v České republice nijak regulována. To by se však od roku 2019 mohlo konečně změnit.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má opět připraven návrh zákona o realitním zprostředkování a bude jej nyní předkládat do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh tohoto zákona MMR již v minulosti předkládalo k projednání, z kraje roku 2017 byl však návrh zákona vrácen Legislativní radou vlády ministerstvu k přepracování.
Hlavním cílem nově navrhovaného zákona je především ochrana klientů a zvýšení kvality služeb realitních zprostředkovatelů. Zákon o realitním zprostředkování by měl stanovit pravidla pro výkon této činnosti. MMR počítá s tím, že realitní zprostředkování by mělo být nově živností vázanou. Na realitní zprostředkovatele by tak byly kladeny požadavky na odbornou způsobilost. Ministerstvo pro místní rozvoj počítá i se vznikem veřejně přístupného seznamu realitních zprostředkovatelů. Všechny tyto nástroje by měly vést ke zvýšení dozoru nad výkonem této profese a ke snížení počtu nepoctivých realitních makléřů.
Vedle podmínek pro výkon činnosti realitních zprostředkovatelů by měl zákon podrobně upravovat i smlouvu o realitním zprostředkování. Vedle vymezení obsahových náležitostí a stanovení písemné formy smlouvy by měl zákon upravovat i možnosti ukončení smlouvy o realitním zprostředkování a vznik nároku realitních zprostředkovatelů na provizi. Realitním zprostředkovatelům by měly v souvislosti s uzavíráním smlouvy o realitním zprostředkování vzniknout nové povinnosti ve vztahu ke klientům, zejména informačního charakteru.
Návrh zákona o realitním zprostředkování však čeká dlouhá legislativní cesta a teprve uvidíme, zda se realitní trh zákonné úpravy realitního zprostředkování dočká a kdy. Dle MMR by zákon mohl vstoupit v účinnost už počátkem roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
