Dočká se byznys realitních makléřů regulace?
Činnost realitních zprostředkovatelů není zatím v České republice nijak regulována. To by se však od roku 2019 mohlo konečně změnit.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má opět připraven návrh zákona o realitním zprostředkování a bude jej nyní předkládat do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh tohoto zákona MMR již v minulosti předkládalo k projednání, z kraje roku 2017 byl však návrh zákona vrácen Legislativní radou vlády ministerstvu k přepracování.
Hlavním cílem nově navrhovaného zákona je především ochrana klientů a zvýšení kvality služeb realitních zprostředkovatelů. Zákon o realitním zprostředkování by měl stanovit pravidla pro výkon této činnosti. MMR počítá s tím, že realitní zprostředkování by mělo být nově živností vázanou. Na realitní zprostředkovatele by tak byly kladeny požadavky na odbornou způsobilost. Ministerstvo pro místní rozvoj počítá i se vznikem veřejně přístupného seznamu realitních zprostředkovatelů. Všechny tyto nástroje by měly vést ke zvýšení dozoru nad výkonem této profese a ke snížení počtu nepoctivých realitních makléřů.
Vedle podmínek pro výkon činnosti realitních zprostředkovatelů by měl zákon podrobně upravovat i smlouvu o realitním zprostředkování. Vedle vymezení obsahových náležitostí a stanovení písemné formy smlouvy by měl zákon upravovat i možnosti ukončení smlouvy o realitním zprostředkování a vznik nároku realitních zprostředkovatelů na provizi. Realitním zprostředkovatelům by měly v souvislosti s uzavíráním smlouvy o realitním zprostředkování vzniknout nové povinnosti ve vztahu ke klientům, zejména informačního charakteru.
Návrh zákona o realitním zprostředkování však čeká dlouhá legislativní cesta a teprve uvidíme, zda se realitní trh zákonné úpravy realitního zprostředkování dočká a kdy. Dle MMR by zákon mohl vstoupit v účinnost už počátkem roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
