Jak předcházet podvodům s nemovitostmi?
Katastr nemovitostí, jako veřejně přístupný seznam, může velmi snadno svádět k podvodům. Pachatel padělá podpis na smlouvě, která následně slouží jako vkladová listina pro zápis jeho vlastnického práva do katastru.
Velmi často se pak takový podvodný nabyvatel, kterému z nedostatku dobré víry nemůže svědčit vlastnické právo, snaží rychle převést získané nemovitosti na třetí osobu, která o podvodu nemá ani tušení. Předpisy upravující řízení před katastrálními úřady sice pamatují i na ochranu vlastníka zapsaného v katastru, kterému dávají jednak dvacetidenní lhůtu od podání návrhu na vklad, aby mohl namítat, že s právě zahájeným vkladovým řízením vlastně nemá nic co do činění, a současně ukládají katastrálním úřadům o zahájení vkladového řízení vlastníka informovat, nicméně, taková úprava nemusí být vždy dostačující.
Nutně tedy vyvstává otázka, zda existuje nějaký jiný způsob, jak se před těmito podvody chránit. A právě pro tyto případy nabízí katastr speciální službu: hlídacího psa.
Hlídací pes, neboli služba „sledování změn“, je zakotvena již v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a právě díky ní je uživatel okamžitě informován o změnách u sledovaných nemovitostí.[1] Změnou se přitom rozumí zaplombování (upozornění, že jsou právní vztahy dotčeny změnou), provedení vkladu, provedení záznamu i zápis poznámky. Upozornění o změně obdrží uživatel způsobem, který si zvolí: SMS zprávou, e-mailem nebo datovou schránkou. Je také možné odebírat zprávy o změně pomocí webové služby v XML formátu, to je však využívané primárně osobami, které mají zapsané věcné právo k velkému počtu nemovitostí – což mohou být například různé úvěrující společnosti. Pomocí služby jsou také zasílány provozní zprávy, které se týkají uživatelského účtu a jeho správy.
Možnosti zřízení služby jsou dohromady tři:
- online přes webové stránky Státní správy zeměměřičství a katastru;
- osobně, tedy vyplněním papírové žádosti na katastrálním úřadu; anebo
- zasláním žádosti datovou schránkou.
Při zřizování této služby musí vždy žádající osoba prokázat svoji identitu:
- na internetu pomocí portálu identitaobcana.cz (případně datovou schránkou, má-li žadatel datovou schránku zřízenu); nebo
- osobně dokladem totožnosti;
- a v případě zaslání přes poštovní služby žádostí s úředně ověřeným podpisem.
Uživatel musí za službu zaplatit, pokud ji chce zřídit maximálně ke dvaceti nemovitostem, platí za její aktivaci poplatek 200 Kč. Při dvaceti jedna a více nemovitostech uhradí uživatel za každou 10 Kč, maximální výše úplaty činí 500 000 Kč.
Zřízení služby sledování změn je zcela jistě vhodné, v dnešní době vzhledem ke stále vzrůstající originalitě podvodníků dokonce nutné. Službu lze zřídit velmi jednoduše a rychle, poplatek není příliš vysoký, zřízení služby lze proto jenom doporučit.
[1] Státní správa zeměměřičství a katastru: Základní informace o Službě sledování změn, dostupné online z: ČÚZK - Základní informace o Službě sledování změn (cuzk.cz)
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



