Jak ze sportu bez práva vytvořit respektované odvětví – sportovní kluby
Sportovní kluby. Líheň členské základny a hybná síla sportovní asociace. A tedy alfa a omega (nejen) českého sportu.
Příspěvek se zabývá nejprve sportovními kluby obecně po právní stránce. Poté již konkrétně otázkou, jak na tom kluby v současné době jsou. Zda znají a jsou schopny plnit svou roli. V neposlední řadě je hodnoceno, jak se fungování klubu promítá do kondice českého sportu a jakým způsobem by šlo fungování klubů za pomoci právních i neprávních prostředků zlepšit.
Sportovní klub obecně
Sportovní kluby jsou právnické osoby, které vykonávají činnost v oblasti sportu. S ohledem na povahu vykonávané činnosti se z právního hlediska jedná buď o spolky, nebo obchodní společnosti. Každá forma právnické osoby se vyznačuje svými specifiky a uplatní se na ni jiná pravidla. Základní právní úprava spolků je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „NOZ“) a právní úprava obchodních společností je obsažena v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „ZOK“). Hlavním rozdílem mezi oběma formami je, že na rozdíl od obchodní společnosti předmětem činnosti spolku nesmí být podnikání za účelem dosažení zisku, ale jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen.[1] Podnikání nebo jinou výdělečnou činnost může spolek provozovat pouze za účelem podpory hlavní činnosti nebo hospodárného využití spolkového majetku[2]. Spolek tedy není založen za účelem podnikání a generování zisku. Pokud spolek na základě své vedlejší činnosti zisku dosáhne, nemělo by se jednat o soustavný jev a zisk lze použít pouze pro spolkovou činnost.[3] Nedochází k jeho výplatě členům. Naproti tomu účelem obchodní korporace je právě podnikání za účelem generování zisku. V případě, že obchodní korporace zisku dosáhne, je možné zisk po splnění zákonných předpokladů rozdělit mezi společníky. Dalším podstatným rozdílem je, že o spolku rozhodují jeho členové v rámci členské schůze, kterým náleží hlasovací práva. Naproti tomu v obchodních společnostech rozhodují o směřování společnosti společníci, popř. akcionáři výkonem jejich společenských / akcionářských práv.
V návaznosti na svou činnost a charakter provozované činnosti i majetkové struktury, kluby volí mezi jednotlivými formami právnických osob. U profesionálních klubů převládá forma akciových společností, u poloprofesionálních nebo amatérských klubů forma spolků, což je logické. Profesionální kluby jsou často vlastněny majoritním vlastníkem a někdy jsou součástí rozvinutých struktur. Pro tyto subjekty je z hlediska ekonomických konsekvencí a rozhodování uvnitř organizace forma obchodní společnosti lépe vyhovující oproti spolku, jehož základní funkcí je dobrovolné sdružování členů, kterým je správa spolku také svěřena. S ohledem na potřeby daného klubu by se kluby při založení měly vždy pečlivě rozhodovat, jakou formu právnické osoby zvolí, aby jim např. výkon hlasovacích práv ze strany členů spolku v budoucnu nečinil potíže.
Bez ohledu na druh právnické osoby se sportovní kluby mezi sebou liší i svým zaměřením. Jsou kluby, jejichž členská základna je tvořena od hráčů nejmladších kategorií a až po seniorské týmy. Naproti tomu jsou kluby, které zaštiťují pouze seniorský tým. Častým jevem také bývá, že seniorská složka je od té mládežnické odloučena do samostatného subjektu, a to z především z výše uvedených důvodů a převažující podnikatelské povahy seniorského subjektu.
Postavení sportovních klubů
Ať už je forma právnické osoby jakákoli, primární činnost sportovních klubů zůstává stejná. Provozování sportovní činnosti, propagace, podpora sportu a další činnosti se sportem spojené. Sportovní kluby provozují danou sportovní činnost v rámci soutěže na základě svého členství ve sportovní asociaci. Jsou mezičlánkem mezi sportovní asociací daného sportovního odvětví a jednotlivými členy této asociace (hráči a trenéry, dobrovolníky, fanoušky) a již z této podstaty klubů vyplývá, že jsou tou nejsilnější hybnou silou, nejvýznamnějším komunikačním prostředkem a také tím nejdůležitějším subjektem, co se fungování sportu jako takového týče.
Bez jejich existence by sportovní asociace byla prázdnou schránkou. Pokud tedy mluvíme o zlepšení fungování sportu, mluvíme tak v podstatě o zlepšení fungování klubů. Pojďme se tedy blíže zabývat otázkou, co je úkolem klubů, jak by šlo fungování klubů zlepšit, a co konkrétně by pro to kluby a sportovní asociace měly udělat.
Postavení klubu ve sportu
Jak bylo naznačeno výše, klub je základním stavebním kamenem každého sportovního odvětví. Jejich existence dává význam národní sportovní asociaci, která kluby jako své členy sdružuje. Pokud chceme mít fungující odvětví, je zapotřebí, aby nám fungovaly kluby. To, že kluby fungují, znamená, že jsou plnohodnotně a kvalifikovaně schopny plnit úkoly, které jsou jim dány.
Mohlo by se zdát, že jedinou úlohou klubu je být (pasivně) členem sportovní asociace, zajistit prostory a vybavení k provozování sportovních aktivit a dát dohromady členy klubu (hráče), kteří se jednou za čas sejdou a budou pod vedením kvalifikované osoby (trenéra) danou sportovní aktivitu provozovat. Takové pojetí činnosti klubu však v dnešní době může jen velmi těžko obstát.
A to z toho důvodu, že samotné provozování sportovní činnosti už není v současné době dostačující. Získávání a udržení členské základny nebylo nikdy těžší. Hráčů je méně a nabídka sportů včetně těch virtuálních, kterým je se možné věnovat, je čím dál tím širší. Aby se stal klub lákavým a byl schopen získat a (hlavně) udržet své členy, musí poskytovat mimo sportovních i další společenské služby (organizování společenských akcí, interakce s okolím a podnikatelským prostředím, navštěvování škol / školek). Věnovat se samostatně propagaci svého klubu a sportu jako takového. Dobře se s tímto modelem naučila pracovat nová sportovní odvětví (MMA, florbal), kterým vzhledem k jejich nedostatečné tradici nezbývá být než proaktivní, investovat velké úsilí do marketingu, aby si členskou základnu zajistili. Naproti tomu kluby v tradičních sportovních odvětvích, zdá se, spoléhají spíše na svou notorietu a nadále se výhradně soustředí na výkon sportovní činnosti. Nepřizpůsobení se novému trendu, kdy marketing, propagace sportu a funkční vztahy uvnitř klubu jsou stejně důležité jako samotná sportovní činnost, pro ně nekompromisně znamená odliv členské základny, odliv pozornosti a tím odliv finančních prostředků.
Jaké úlohy by tedy klub měl plnit a jak? Na to se pojďme podívat v následující části.
Úlohy sportovního klubu
Předpokladem pro to, aby klub a poté i daná sportovní odvětví prosperovaly a obstály v konkurenci ostatních sportů a jiných lákadel, musí mimo uvedené základní úlohy – provozovat sportovní aktivitu, zaměřit svou aktivitu i na další, doplňkové, avšak nikoli méně významná aktivity. O jaké se například jedná?
- Zajištění kvalitního fungování klubu (správně nastavené vztahy mezi členy klubu, jejich kompetence a výkon činnosti)
- Propagace
- spojená se získáním a udržením členské základny;
- klubu a sportu vůči okolnímu prostředí.
- Obchodní činnost:
- definování klubu jako produktu a jeho prodej.
- Poskytování vzdělávacích a sociálních služeb veřejnosti:
- organizování mimosportovních (společenských) akcí;
- propojování sportovního prostředí s podnikatelským, vzdělávacím, neziskovým.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



