Jednatelé, zbystřete aneb co dát do smlouvy o výkonu funkce
Úprava vztahu mezi jednatelem a společností s ručením omezeným není nic složitého. Přesto se ale v „jednatelských“ smlouvách stále častěji objevují podivná, více či méně kreativní ustanovení, nebo (a to je ještě horší) žádná smlouva neexistuje. Obojí je špatně. V tomto článku se tedy podíváme na to, co je to smlouva o výkonu funkce a proč se vyplatí ji mít.
Vztah jednatele a “eseróčka”
Smlouva o výkonu funkce je zvláštní typ příkazní smlouvy, který upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem orgánu této obchodní korporace.
Hezky česky to v našem případě znamená, že taková smlouva upravuje práva a povinnosti vznikající mezi společností s ručením omezeným („eseróčkem“) a jejím statutárním orgánem (jednatelem). Důležité je, že výkon funkce můžete upravit výhradně na základě této smlouvy a žádné jiné.
Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít. Na jinou činnost (např. poskytování IT služeb) ale pracovní smlouvu samozřejmě uzavřít můžete.
Co by měla smlouva o výkonu funkce obsahovat?
Základ toho, co by smlouva o výkonu funkce měla obsahovat, můžete najít v § 59 až 62 zákona o obchodních korporacích. Samozřejmostí je správné označení stran smlouvy a vymezení jejího předmětu. Zapomenout byste ale rozhodně neměli ani na úpravu odměňování.
Zásadně totiž platí, že pokud smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností s ručením omezeným odměnu neupravuje, je výkon funkce bezplatný a jednatel má lidově řešeno smůlu. Aby se nic podobného nestalo, měla by smlouva o výkonu funkce obsahovat:
- vymezení všech složek odměn, včetně případných věcných plnění (darů), úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalších plnění,
- určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
- určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku a
- údaje o výhodách nebo odměnách spočívajících v převodu/možnosti nabytí účastnických cenných papírů.
Stručně a jasně – výši odměny jednatele musíte ze smlouvy jednoznačně zjistit na první pohled.
Nad rámec odměny se poté vyplatí upravit také ryze praktické věci, jako jsou pracovní doba, nárok na dovolenou a způsob jejího čerpání, náhrada hotových výdajů (např. stravné, cestovné), překážky ve výkonu funkce na straně jednatele, povinnost mlčenlivosti, zákaz konkurence, povinnost jednatele sjednat pojištění odpovědnosti a samozřejmě zánik funkce.
Pro přehlednost jsme pro vás připravili stručný checklist toho nejdůležitějšího, na co byste ve smlouvě o výkonu funkce neměli zapomenout:
- Identifikace společnosti a jednatele
- Vymezení výkonu funkce
- Pracovní doba
- Odměňování
- Dovolená
- Mlčenlivost
- Zákaz konkurence
- Zánik funkce
Práva a povinnosti ze smlouvy o výkonu funkce se podle zákona o obchodních korporacích přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Ve vztahu k pracovní době nebo dovolené to ale moc právní jistoty nepřináší, nebo ano? Na řadu tedy přichází právní kouzla – smlouvu o výkonu funkce podřídíme zákoníku práce.
V praxi to znamená, že se smlouva o výkonu funkce i nadále řídí kogentními (tj. „povinnými“) ustanoveními zákona o obchodních korporacích, ale ve vztahu k typicky pracovněprávním institutům (např. právě dovolená) se použije zákoník práce. To se potom může, ale taky nemusí vyplatit. Záleží, na jaké straně smlouvy se zrovna nacházíte. Takže pozor na to!
Forma smlouvy a její schválení
Eseróčko je kapitálová společnost, tudíž smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně. Pokud je jednatel současně jediným společníkem společnosti, musí být podpisy navíc úředně ověřeny.
A aby toho nebylo málo, smlouvu musí vždy schválit valná hromada. Schválení přitom může proběhnout předem (v takovém případě ale uzavřená smlouva musí věcně odpovídat schválenému návrhu) nebo dodatečně později. Smlouva je poté účinná ode dne podpisu, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, co nastalo později.
V žádném případě však zákonné požadavky nedoporučujeme podcenit, protože nedostatek formy má za následek bezplatnost funkce a bez schválení valné hromady smlouva nikdy nebude účinná. To jednoduše znamená, že se smlouva nepoužije.
Závěr
Smlouva o výkonu funkce sice není nic složitého, ale bez patřičných znalostí vás může pěkně vypéct. Ať už jste tedy jednatel nebo „eseróčko“, svůj čas věnujte raději businessu a smlouvy nechte na právnících – vždyť od toho jsme přece tady.
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




