Jednatelé, zbystřete aneb co dát do smlouvy o výkonu funkce

Vztah jednatele a “eseróčka”

Smlouva o výkonu funkce je zvláštní typ příkazní smlouvy, který upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem orgánu této obchodní korporace.

Hezky česky to v našem případě znamená, že taková smlouva upravuje práva a povinnosti vznikající mezi společností s ručením omezeným („eseróčkem“) a jejím statutárním orgánem (jednatelem). Důležité je, že výkon funkce můžete upravit výhradně na základě této smlouvy a žádné jiné.

Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít. Na jinou činnost (např. poskytování IT služeb) ale pracovní smlouvu samozřejmě uzavřít můžete.

Co by měla smlouva o výkonu funkce obsahovat?

Základ toho, co by smlouva o výkonu funkce měla obsahovat, můžete najít v § 59 až 62 zákona o obchodních korporacích. Samozřejmostí je správné označení stran smlouvy a vymezení jejího předmětu. Zapomenout byste ale rozhodně neměli ani na úpravu odměňování.

Zásadně totiž platí, že pokud smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností s ručením omezeným odměnu neupravuje, je výkon funkce bezplatný a jednatel má lidově řešeno smůlu. Aby se nic podobného nestalo, měla by smlouva o výkonu funkce obsahovat:

1. vymezení všech složek odměn, včetně případných věcných plnění (darů), úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalších plnění,
2. určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
3. určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku a
4. údaje o výhodách nebo odměnách spočívajících v převodu/možnosti nabytí účastnických cenných papírů.