Jízda na letních pneumatikách se nevyplácí – i bez ledu a sněhu přijdete o odškodnění
Jakmile začnou zlátnout listy a přihlásí se podzimní plískanice, automechanici začnou mít napilno s výměnou letních pneumatik za jejich zimní verzi. S tím, jak přibývá zim s malým či žádným množstvím sněhu a ledu, se však objevují i řidiči, kteří si přezouvání auta rozmýšlejí.
Jenže spořivost se jim v konečném důsledku může hrubě nevyplatit. Společnost Vindicia upozorňuje, že pro odškodnění jsou zimní pneumatiky velmi důležité. Bez nich se v očích pojišťovny z poškozeného stává viník a kompenzace může být výrazně krácena, často dokonce zcela zamítnuta.
Současná pravidla pro jízdu na zimních pneumatikách hovoří jasně. V období od 1. listopadu do 31. března jimi musí být vozidlo vybaveno, pokud je, nebo se může na vozovce vyskytovat námraza, souvislá vrstva ledu či sněhu. A jsou rovněž dané úseky, kde je použití zimní sady povinné automaticky. Pokud tedy v lednu vyjede řidič na Hodonínsku, když jsou 2 stupně nad nulou za nákupem na letních pneumatikách, pravidla teoreticky neporušuje.
Vše se komplikuje, pokud dojde k nehodě. „Platí, že se v případě bouračky policie zaměří právě na pneumatiky. Výsledkem bývá uzavření případu jako nepřizpůsobení jízdy vnějším faktorům. Roli v nehodě totiž hrají i jiné faktory než námraza, sníh a náledí. Jde například i o teplotu vozovky. I když tedy bylo sucho a nemrzlo, může se z původně poškozeného řidiče stát spoluviník či dokonce viník. O závěry policie se pak opírá pojišťovna, která kompenzaci odmítne vyplatit nebo ji výrazně krátí – jednoduše proto, že kdyby jel na zimních pneumatikách, mohl například dříve zabrzdit a nehodě zabránit,“ varuje Tomáš Beck, odborník na odškodnění společnosti Vindicia. Vyhráno však člověk nemá ani v případě, že policie rozhodne o tom, že zimní pneumatiky na nehodu vliv neměly. Pojišťovna pak často iniciuje soudní spor a opírá se o vlastní posudek.
Že se při získávání odškodnění jedná o skutečně závažnou komplikaci, potvrzují dlouholeté zkušenosti Vindicia. „Příběhy se hodně podobají. Lidé, kteří chtěli na zimních pneumatikách ušetřit, se vydají na nákup či za zábavou. Ovšem následuje nehoda, po které je výletník na letních gumách označen za spolupachatele, či dokonce viníka, protože jeho brzdnou i reakční dráhu neadekvátní obutí výrazně prodloužilo. Za své klienty vždy bojujeme, ale v těchto případech většinou musíme zájemce odmítat, protože se boj o odškodnění téměř nedá vyhrát,“ uvádí Beck. V tomto případě doporučuje neriskovat a na zimu mít pro auto adekvátní přezutí. Jedinou obranou zůstává vypracování nezávislého posudku v oboru dopravy, ten si ovšem viník musí zadat i zaplatit sám. Vyhotovení je poměrně drahé, časově náročné a výsledek nejistý. Snaha vyhnout se několika tisícové investici do zimních kol a výměny se tak výrazně prodraží.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.


