K zúžení náhrady újmy způsobené očkováním Zdroj: FOTOLIA

K zúžení náhrady újmy způsobené očkováním

Poslanecká sněmovna v listopadu schválila návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Autor se v článku věnuje průběhu jeho schvalování a změnám, kterými za tu dobu prošel, jakož i z těchto změn vyvstalým otázkám, se kterými se nyní bude muset vypořádat Senát.

Mgr. Ondřej Strava

Mgr. Ondřej Strava

advokát

Mgr. Ondřej Strava

advokát

27. listopadu 2019, Poslanecká sněmovna. Po letech odborných i veřejných debat byl schválen návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním[1]. Jeho znění vzešlé z dolní komory Parlamentu nicméně vyvolává rozpaky. Poslanci návrh na poslední chvíli upravili tak, že už postiženým nenahrazuje celou újmu, ale jenom její část. Oslabili také koncepci, díky níž bylo usnadněno dosud složité prokazování nároku. Návrh nyní putuje do Senátu. Jak se k němu senátoři postaví, bude otázkou příštích týdnů. Co by při svých úvahách měli vzít v potaz?

Újmu mohou způsobit nežádoucí účinky vakcín

Újma na zdraví způsobená očkováním má neobvyklou povahu. V kontextu přijímaného zákona nejde ani tak o újmu, kterou způsobila vadná vakcína či nevhodná aplikace, ale jde především o vážné nežádoucí účinky vakcíny bezvadné. Jaké nežádoucí účinky přicházejí v úvahu? Podle vyhlášky předkládané Ministerstvem zdravotnictví spolu s návrhem zákona se jedná např. o encefalopatii (dysfunkce mozku), chronickou artritidu nebo těžkou alergickou reakci (anafylaktický šok). Jejich důsledkem může být dočasné nebo celoživotní postižení či dokonce smrt. Výskyt takovýchto následků očkování odhaduje důvodová zpráva přiložená k návrhu na asi osm případů ročně.

Zákon náhradu újmy způsobené očkováním neupravuje

Občanský zákoník platný do roku 2014[2] povinnost nahradit újmu za nežádoucí účinky očkování uvaloval na poskytovatele zdravotních služeb, tedy zpravidla pediatry. Nový občanský zákoník obsahuje ustanovení použitelná v případě vadných vakcín nebo jejich nevhodné aplikace. Náhradu újmy způsobené nežádoucími účinky očkování už však neupravuje[3]. Tento stav je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky[4] a byl kritizován i Ústavním soudem, který vládě doporučil, aby mechanismus náhrady újmy uzákonila[5].

Náhradu újmy by měl nově hradit stát

Návrh zákona ve znění navrženém vládou stanoví, že osobě poškozené povinným očkováním nebo jejím blízkým nahradí újmu stát. V případech vyjmenovaných nežádoucích účinků, které se objeví krátce po očkování, pak není potřeba dokazovat, že byly následkem očkováním. Tato souvislost se naopak předpokládá (tzv. domněnka příčinné souvislosti). Tím je řešen důležitý právní problém, kdy souvislost nežádoucího účinku s provedeným očkováním se obvykle dokazuje jen velmi obtížně.

Vláda by hradila majetkovou i nemajetkovou újmu

Rozsah náhrady by byl dle vládního návrhu stejný, jako stanoví občanský zákoník u jakékoli jiné újmy na zdraví. Stát by hradil nemajetkovou újmu, tedy bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění.[6] Zároveň by poskytoval újmu majetkovou, tedy náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného[7] a náhradu za ztrátu na výdělku[8].

V případě smrti očkovaného nebo velmi těžké újmy na jeho zdraví by pak stát vyplatit náhradu útrap jeho blízkým.[9]

Profesorka Adámková navrhuje odškodnění zúžit

Při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně k němu podala pozměňovací návrh[10] poslankyně prof. Věra Adámková. Návrh doplňuje do zákona tzv. nezávislou odbornou komisi, která by měla posuzovat složité případy. Vzhledem k tomu, že komisi má ustavovat Ministerstvo zdravotnictví, a že jejím předsedou má být vždy zástupce ministerstva, lze o její nezávislosti úspěšně pochybovat. Tím spíše, že by to bylo právě ministerstvo, které by případné náhrady vyplácelo. V úvahu přichází i obava, že tímto nástrojem může být oslabeno užívání domněnky příčinné souvislosti popsané výše.

Mnohem výraznější a jen málo odůvodněnou změnou je nicméně zúžení rozsahu poskytovaných náhrad. Tam, kde původní znění mluvilo o majetkové a nemajetkové újmě, vyjmenovává pozměňovací návrh jejich jednotlivé složky: ztížení společenského uplatnění a náklady spojené s péčí o poškozeného. Cíleně přitom opomíjí bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku.

Důvodová zpráva i projev navrhovatelky jsou nejasné

Důvodová zpráva k zúžení uvádí pouze tolik, že „návrh (…) směřuje k tomu, aby se odškodňovaly jen trvalé následky povinného očkování v podobě náhrady ztížení společenského uplatnění.“ Zúžení přitom se závažností následků nijak nesouvisí. Ani v rozpravě na plénu Sněmovny[11] navrhovatelka změnu neodůvodnila lépe. Mimo jiné uvedla, že: „Takže naopak se domnívám, že tento zákon myslí i na duševní útrapy, myslí i na rodiny těch postižených a že rozhodně není zúžením, že to bylo tedy ne úplně správně pochopeno..“  Od jejího kolegy poslance Bohuslava Svobody pak zaznívá, že „to definování té věci vlastně není zúžení, je to vlastně vytažení toho, co je nejvýznamnější a nejdůležitější.“

Je vhodné odepřít postiženým dětem bolestné?

Pozměňovací návrh profesorky Adámkové vzala Sněmovna za svůj v části týkající se nezávislé komise i v části týkající se zúžení rozsahu odškodnění. Následně byl návrh zákona schválen jako celek. Nyní přísluší projednat jej Senátu. Jednou z možností, jak na návrh může reagovat, je jeho vrácení Sněmovně s návrhem na schválení v původním rozsahu odškodnění. Vzhledem k zanedbatelným rozpočtovým dopadům obou variant by ve hře měla být především úvaha mravní. Tedy: je správné odepírat dětem postiženým očkováním náhradu za vytrpěné bolesti? Je správné jim v dospělosti odepírat kompenzaci, pokud kvůli trvalým následkům očkování vydělávají méně, než by jinak mohli? Slovy občanského zákoníku, je takové omezení v souladu se zásadami slušnosti?


[1] Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, sněmovní tisk č. 451

[2] Z. č. 40/1964, občanský zákoník, § 421a: „(1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. (2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.“

[3] Podrobně viz Petr Šustek: Povinné očkování z pohledu soukromého práva: je někdo povinen nahradit případnou újmu na zdraví?

[4] Úmluva o lidských právech a biomedicíně, čl. 24: „Osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem.

[5] Pl. ÚS 19/14: „Nelze přehlédnout, že při realizaci povinného očkování jde o lékařský výkon preventivní povahy, činěný v zájmu ochrany veřejného zdraví, aprobovaný zákonem a mající mimořádně široký osobní rozsah a dopad. Tyto okolnosti ztěžují právní postavení osoby, jež může být v důsledku očkování poškozena na zdraví a je tedy namístě, aby legislativa odpovědně zvážila doplnění právní regulace institutu povinného očkování proti infekčním nemocem o úpravu odpovědnosti státu za výše naznačené následky.

[6] Z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), § 2958: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

[7] OZ § 2960: „Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.“

[8] OZ § 2962:

„(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

(2) Žáku nebo studentu náleží náhrada za ztrátu na výdělku ode dne, kdy měla skončit jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava na povolání, po dobu

  • a) o kterou se jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava na povolání prodloužily následkem újmy na zdraví,b) neschopnosti následkem újmy na zdraví,
  • c) trvání zdravotního postižení vzniklého následkem újmy na zdraví, které zpravidla brání úplnému zapojení do výdělečné činnosti, nebo
  • d) trvání zdravotního postižení vzniklého následkem újmy na zdraví, které částečně brání zapojení do výdělečné činnosti, pokud nezameškává vlastní vinou příležitost k výdělku výkonem práce pro něho vhodné.“

[9] OZ § 2958: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

[10] Poslanecká sněmovna, pozměňovací návrh č. 3543

[11] Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, stenoprotokol z 39. schůze, 27. listopadu 2019: https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/039schuz/s039042.htm

očkování zdravotnictví náhrada újmy zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články