Komentář k NOZ: § 37 - Přiznání svéprávnosti
(1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.
Komentář
Předmětné ustanovení nového občanského zákoníku zavádí do našeho právního řádu možnost, v případě splnění zákonných podmínek, přiznat člověku mladšímu 18 let plnou svéprávnost, tzn. prominout mu léta, která mu zbývají do dovršení zletilosti. Obecnou podmínkou je dosažení věku 16 let nezletilého. Pokud tedy nezletilý oslaví 16. narozeniny, může podat k soudu návrh na zahájení řízení o přiznání svéprávnosti, případně tak může učinit jeho zákonný zástupce se souhlasem nezletilého. Zákon nezakazuje, aby se tak stalo před dosažením 16 let, nicméně soud bude čekat na nabytí tohoto věku, aby mohl rozhodnout. Rozhodnou podmínkou je kromě věku objektivní skutečnost, že nezletilý je schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Samozřejmě soudy budou přihlížet i k dalším hlediskům, jako je schopnost nést odpovědnost za vlastní jednání (viz. § 24 NOZ). Prioritní je vždy zájem nezletilého. Nezletilý nabyde plné svéprávnosti až právní mocí rozhodnutí soudu. Řízení o přiznání svéprávnosti nezletilého dítěte se povede jako řízení ve věci péče soudu o nezletilé dle § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Praxe ukáže, jak využívaným se tento institut stane.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
Související pojmy
- člověk, dítě, nezletilý
Související ustanovení
- § 24, § 30, 31, 32, 854, 868 NOZ, § 466 a násl. ZŘS
Z literatury
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?
Hon může skončit i u soudu. Na jaké situace by se měli myslivci připravit?
Myslivost hraje klíčovou roli v péči o zvěř a udržování rovnováhy v přírodě, pro mnohé je tak nejen zálibou, ale i posláním. Ne vždy však vše probíhá podle plánu. Kromě úlovku tak může z honu vzejít také zranění či spor o loveckého psa.
Jak (ne)psat závěť: Nejčastější chyby, které mohou zneplatnit vaši poslední vůli
Otázka závěti se často otevře ve chvíli, kdy rodina začne řešit dlouhodobou péči o blízkého nebo se jeho zdravotní stav postupně mění. Může to být vhodná příležitost, aby člověk v klidu zvážil, zda jeho dosavadní pořízení pro případ smrti stále odpovídá jeho přání. O obsahu závěti však vždy rozhoduje pouze zůstavitel; úkolem blízkých může být organizační podpora, nikoli nahrazování jeho vůle.
