Komentář k NOZ: § 37 - Přiznání svéprávnosti
(1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.
Komentář
Předmětné ustanovení nového občanského zákoníku zavádí do našeho právního řádu možnost, v případě splnění zákonných podmínek, přiznat člověku mladšímu 18 let plnou svéprávnost, tzn. prominout mu léta, která mu zbývají do dovršení zletilosti. Obecnou podmínkou je dosažení věku 16 let nezletilého. Pokud tedy nezletilý oslaví 16. narozeniny, může podat k soudu návrh na zahájení řízení o přiznání svéprávnosti, případně tak může učinit jeho zákonný zástupce se souhlasem nezletilého. Zákon nezakazuje, aby se tak stalo před dosažením 16 let, nicméně soud bude čekat na nabytí tohoto věku, aby mohl rozhodnout. Rozhodnou podmínkou je kromě věku objektivní skutečnost, že nezletilý je schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Samozřejmě soudy budou přihlížet i k dalším hlediskům, jako je schopnost nést odpovědnost za vlastní jednání (viz. § 24 NOZ). Prioritní je vždy zájem nezletilého. Nezletilý nabyde plné svéprávnosti až právní mocí rozhodnutí soudu. Řízení o přiznání svéprávnosti nezletilého dítěte se povede jako řízení ve věci péče soudu o nezletilé dle § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Praxe ukáže, jak využívaným se tento institut stane.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
Související pojmy
- člověk, dítě, nezletilý
Související ustanovení
- § 24, § 30, 31, 32, 854, 868 NOZ, § 466 a násl. ZŘS
Z literatury
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
