Komentář k NOZ: § 37 - Přiznání svéprávnosti
(1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.
Komentář
Předmětné ustanovení nového občanského zákoníku zavádí do našeho právního řádu možnost, v případě splnění zákonných podmínek, přiznat člověku mladšímu 18 let plnou svéprávnost, tzn. prominout mu léta, která mu zbývají do dovršení zletilosti. Obecnou podmínkou je dosažení věku 16 let nezletilého. Pokud tedy nezletilý oslaví 16. narozeniny, může podat k soudu návrh na zahájení řízení o přiznání svéprávnosti, případně tak může učinit jeho zákonný zástupce se souhlasem nezletilého. Zákon nezakazuje, aby se tak stalo před dosažením 16 let, nicméně soud bude čekat na nabytí tohoto věku, aby mohl rozhodnout. Rozhodnou podmínkou je kromě věku objektivní skutečnost, že nezletilý je schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Samozřejmě soudy budou přihlížet i k dalším hlediskům, jako je schopnost nést odpovědnost za vlastní jednání (viz. § 24 NOZ). Prioritní je vždy zájem nezletilého. Nezletilý nabyde plné svéprávnosti až právní mocí rozhodnutí soudu. Řízení o přiznání svéprávnosti nezletilého dítěte se povede jako řízení ve věci péče soudu o nezletilé dle § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Praxe ukáže, jak využívaným se tento institut stane.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
Související pojmy
- člověk, dítě, nezletilý
Související ustanovení
- § 24, § 30, 31, 32, 854, 868 NOZ, § 466 a násl. ZŘS
Z literatury
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
