Konec pozemkových restitucí od roku 2018
Nevypořádané restituční nároky bude stát od roku 2018 uspokojoval pouze finančně, ne už prostřednictvím náhradních pozemků.
Mnoho pozemků, které by teoreticky mohly být v rámci restitucí vráceny oprávněným osobám, je zastavěných nebo z jiných důvodů nepoužitelných k restituci. Stát v takových případech nabízí pozemky náhradní. Půdy, která by byla tímto způsobem využitelná, je však nedostatek a oprávněné osoby v tzv. veřejné nabídce s těmito pozemky často nemohou najít adekvátní náhradu za pozemky původní. Z toho důvodu budou od roku 2018 restituce vypořádávány pouze prostřednictvím finanční náhrady. Tato možnost existuje už nyní a podstatná část restitucí byla tímto způsobem urovnána, od roku 2018 to už bude možnost jediná.
Jak plyne z důvodové zprávy k příslušnému zákonu, stát se k tomto řešení přiklonil mimo jiné proto, aby zajistil, že bude v budoucnu disponovat dostatkem pozemků pro nezbytné účely. Státní pozemkový úřad, který státní pozemky spravuje, by jinak byl nucen je v případě potřeby nakupovat za tržní ceny.
Co tato změna znamená pro osoby s dosud nevyřešeným restitučním nárokem? Jestliže dávají přednost získání půdy před finančním vyrovnáním, měly by se obrátit na Národní pozemkový úřad, a to bez zbytečného odkladu.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
