Loňský rok patřil na silnicích mezi ty bezpečnější, odškodnění za nehodu je milion korun
Policie v roce 2023 zaznamenala 94 945 dopravních nehod. Zemřelo 455 osob, bouračky si vyžádaly i více než 25 tisíc zraněných. Pozůstalí i ranění mají nárok na kompenzaci. Podle statistik společnosti Vindicia zůstalo odškodnění za dopravní nehodu ve stejné výši jako v roce 2022: průměrná částka dosahuje milionu korun.
Ačkoliv už se provoz na silnicích vrátil po covidové pauze k normálnímu stavu, počet nehod se blížil lockdownovému roku 2020. Loňský rok zaznamenal jen o 148 bouraček více. Na silnicích zemřelo 455 osob, což je o jednu více než v roce 2022, celkově se v tomto směru jednalo o druhý nejméně smutný rok za dobu, kdy se od 60. let údaje sledují. Ukazují to Statistiky nehodovosti vydávané Policií České republiky.
I tak si nehody vyžádaly více než 25 tisíc případů lehčích i vážných úrazů. „Při nezaviněné nehodě mají poškození nárok na odškodnění. To se skládá hned z několika částí – vedle bolestného jde například o ošetřovné, cestovné, kompenzaci psychické újmy a především o ztížení společenského uplatnění. Poslední položka odráží, jak moc velké mělo zranění následky na další život poškozeného. Už předloni se odškodnění vyšplhalo na částku 998 tisíc korun a této hodnoty dosahovala průměrná částka i loni,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění z Vindicia.
Lidé se obávají soudů i byrokracie
Byť mají poškození na odškodnění právo, v praxi je jeho získání složitější. Jestliže se o kompenzaci lidé snaží po vlastní ose, přijdou si jen na třetinu toho, na co mají nárok. Zásadní je dobře zpracovat zdravotní posudek od znalce, který ovládá metodiku Nejvyššího soudu, doložit všechny potřebné dokumenty, a to ve správný čas a v odpovídajícím pořadí. „Jestliže například první zpráva od lékaře hovoří o podezření na naštípnutou kost, přičemž následné vyšetření ukáže komplikovanou zlomeninu, je důležité počkat až na finální diagnózu. Pokud pojišťovna jako první získá informaci o lehčím zranění, je složitější domoci se odškodnění za reálné, vážnější důsledky,“ říká Beck.
V cestě za odškodněním stojí i řada mýtů
Češi stále věří celé řadě nesmyslů, kvůli kterým se následně bojí o odškodnění usilovat. „Často se jedná o základní nepochopení, jakými pravidly se odškodnění řídí. Pokud spolu například bourají dva kolegové nebo kamarádky, setkáváme se s tím, že poraněný spolujezdec odmítá o kompenzaci žádat. Myslí si totiž, že by ho platil jeho blízký z vlastní kapsy. V takových případech vysvětlujeme, že právě proto je zde povinné ručení, z něhož jsou následky nehody kryty,“ tvrdí Beck. Se sedadlem spolujezdce jsou spojeny i další rozšířené omyly: lidé se domnívají, že v případě, že nehodu zaviní řidič jejich auta, nese následky celá posádka, která nemá nárok na odškodnění. I to je samozřejmě nesmysl. Komplikovanější je situace, pokud řidič bourá pod vlivem alkoholu – pokud se prokáže, že spolucestující o jeho opilosti věděli, může jim být kompenzace výrazně krácena. Rozhodně ale nejde o automatický krok, jak se mnoho lidí obává.
Vztah zraněného s viníkem bouračky nehraje roli. „Úspěšně jsme vyřešili případ motorkáře, který za velmi vážně zraněnou končetinu získal odškodnění více než 1,5 milionu. Jednalo se o součet bolestného, jeho vlastní pojistky, kompenzace ušlého výdělku a ztížení společenského uplatnění. Přitom byl na samém začátku spolupráce hodně nejistý, protože nebyl přesvědčený, že má kompenzaci vůbec právo – nehodu totiž způsobil další motorkář, kamarád, se kterými si společně vyjeli. Taková úvaha je absurdní, na odškodnění samozřejmě nárok vznikl,“ zdůrazňuje Beck.
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?



