Jaké novinky v ochraně osobních údajů přinesl rok 2020?
Loňský rok přinesl hned několik novinek týkajících se ochrany osobních údajů mimo jiné i v souvislosti s krizovými opatřeními proti dopadům onemocnění COVID-19.
COVID-19 a ochrana osobních údajů
Při vstupu na pracoviště po vás může zaměstnavatel žádat měření teploty. Jedná se totiž o zajištění bezpečného pracovního prostředí a tím pádem o legitimní právní zájem zaměstnavatele. Neplatí to však pro vstup na kulturní akce nebo do restaurace - v těchto případech smí informace o pozitivitě na COVID-19 sbírat pouze krajská hygienická stanice.
Novinkou je pro zaměstnavatele také rozšířený home-office, se kterým však souvisí řada bezpečnostních rizik, kterým by měl předcházet. Z domova se momentálně také vzdělávají děti prostřednictvím online technologií. V rámci online výuky proto může podle Úřadu pro ochranu osobních údajů školské zařízení požadovat, aby měl žák zapnutou kameru.
Stovka porušení GDPR a rekordní pokuta
S bezpečnostním incidentem se v první polovině letošního roku potýkaly firmy z oblasti finančnictví, bankovnictví, školství, zdravotnictví a veřejné správy. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je to proto, že správci osobních údajů nepracují s bezpečností systematicky a nedodržují základní zásady GDPR.
Šest milionů korun musí za nevyžádané rozesílání obchodních sdělení zaplatit společnost prodávající ojeté automobily. Jedná se u nás o dosud nejvyšší pokutu udělenou za spam. Firma obeslala téměř půl milionu adresátů, přičemž udělení souhlasu adresátů neprokázala.
Privacy shield
Při využívání zpracovatelů osobních údajů v USA (např. poskytovatelé ICT systémů či sociálních sítí) nově nelze využít tzv. Privacy shield. Pokud se přesto správce rozhodne pro předání osobních údajů do této země, musí sám prověřit úroveň jejich ochrany. Soudní dvůr EU už přitom konstatoval, že USA dostatečnou ochranu nezajišťují.
Každý správce by proto měl při předávání osobních údajů do USA řešit s dovozcem údajů konkrétní dopady rozsudku Soudního dvora a hledat řešení v podobě dalších bezpečnostních záruk (například uložení dat pouze na území EU, šifrování bez zadních vrátek apod.)
Obce a ochrana osobních údajů
Ochrana osobních údajů má vliv na doručování písemností. Na úřední desce může obec vyvěsit buď písemnost nebo oznámení o možném převzetí písemnosti. Přitom podle Úřadu pro ochranu osobních údajů musí zvážit účel zveřejnění. Pokud jsou adresáti neznámí (např.majitelé určitých věcí), není možné využít oznámení o možném převzetí. Pokud se naopak jedná o konkrétní osobu, lze zveřejnit pouze údaje nutné pro jeho identifikaci. Povinností správce (obce) je také zamezit dohledání osobních údajů ve zveřejněném dokumentu, pokud byl odstraněn z úřední desky.
Nově by také obec neměla zasílat ve výzvách určených pachatelům (typicky dopravních přestupků) jméno, příjmení, datum narození a adresu oznamovatelů protiprávního jednání. Porušuje tím totiž povinnost zpracovávat tyto údaje jen pro účel, k němuž byly shromážděny.
Povinnosti správců osobních údajů
Pozor dávejte při přemisťování dokumentů s osobními údaji. Pokud správce nechá osobní údaje ve vozidle, odkud jsou ukradeny, porušil svou povinnost přijmout dostatečná opatření k ochraně osobních údajů. Za toto porušení je odpovědný.
V případě, že je z bytového domu pořizován kamerový záznam, je nutné mít k tomu jasný důvod - například ochranu majetku, případně zdraví. Místa, z nichž se záznam pořizuje by měla být také jasně označena - zřetelněji než pouhým nápisem o záznamu. Mělo by být také možné identifikovat správce.
Dvoustupňové ověření souhlasu
Úřad pro ochranu osobních údajů udělil pokutu 36 000 korun za nedodržení dvoustupňového ověření souhlasu (tzv. double opt-in) při registraci do věrnostního programu internetového obchodu. Kontrolovaná osoba nedokázala double opt-in u dvou sporných adresátů obchodních sdělení.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




