Nový právní rámec ochrany osobních údajů
Dne 27. 4. 2016 bylo na půdě Evropského parlamentu přijato nařízení, které zavádí nová, jednotná pravidla ochrany osobních údajů s platností ve všech státech Evropské unie, tzv. GDPR (2016/679). Současně byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, která nařízení doplňuje na úseku prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů týkajících se zpracování osobních údajů.
Ve srovnání se současnou právní úpravou obsaženou v zákoně o ochraně osobních údajů zavádí GDPR celou řadu nových pravidel. Správcům i zpracovatelům osobních údajů v této souvislosti sice přibude jistá administrativní zátěž, avšak za velký přínos nové úpravy obsažené v GDPR lze považovat zavedení jednotného pojmosloví, postupů a výkladů, včetně sjednocení povinností správců či zpracovatelů osobních údajů. Tato jednotnost by se měla projevit v následné jednodušší aplikaci i ve snadnější vymahatelnosti dodržování povinností zpracovatelů osobních údajů.
Subjektům údajů také přibude celá řada nových oprávnění. Kromě toho, že budou muset být o všech svých právech ze strany správců důkladně informováni, budou nově oprávněni například vznést námitku proti zpracování, kdy zpracovatel po takové námitce nebude moci údaje dále zpracovávat, nebude-li k tomu mít závažné, prokazatelné důvody, případně budou moci požádat správce o vysvětlení v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Další novinkou, kterou GDPR zavádí, je právo na tzv. přenositelnost osobních údajů od jednoho správce k druhému.
Orgánem dozoru nad dodržováním povinností v oblasti ochrany osobních údajů v České republice bude i nadále Úřad na ochranu osobních údajů.
Předmětné nařízení i směrnice vstoupí v účinnost 25. 5. 2018, přičemž oba dokumenty jsou členské státy povinny včlenit do právní úpravy do konce května 2018. Během přechodného období by měly všechny subjekty, kterých se nařízení týká, zrevidovat své informační systémy a prověřit správnost postupů nakládání s osobními údaji, případně tyto postupy přizpůsobit novým požadavkům. Rozhodně lze doporučit, aby byla revizi stávajících mechanismů věnovaná dostatečná pozornost, neboť GDPR zavádí možnost udělit subjektům za porušení povinnosti na úseku ochrany osobních údajů pokutu až do výše 20.000.000 eur.
Pokud se jedná o aplikaci nařízení a směrnice v českém právním prostředí, není dosud zřejmé, zda se zákonodárce nakonec přikloní ke zrušení stávajícího zákona o ochraně osobních údajů jako celku, případně zda se přikloní k tomu, že budou zrušeny a nahrazeny pouze jeho části.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
