Podle českého práva může být autorem díla pouze fyzická osoba, jak se na to dívá legislativa EU?
Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.
Většina členských států včetně ČR však považuje za autora pouze fyzickou osobu.
Některé novější směrnice EU (např. směrnice 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu) v některých ustanoveních naznačují, že by za autora mohla být považována i právnická osoba nebo AI systém. Jde ale spíše o ojedinělé zmínky a úpravu ponechává na členských státech.
Tyto úvahy souvisí zejména s novými technologiemi, které umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů a dat umožňují zpracovávání velkého množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů.
Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však takové organizace a instituce potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět.
V některých případech vytěžování textů a dat může zahrnovat úkony chráněné autorským právem nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, k provádění těchto úkonů je vyžadováno svolení nositelů práv.
Převažující kontinentální pojetí je i nadále takové, že autorem může být jen člověk. To podpořilo i nedávné stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU ve věci C-401/19, které vychází z předpokladu, že autorské právo chrání pouze lidské tvůrčí výtvory. Podle českého i evropského práva tedy může být autorem díla pouze fyzická osoba.
Legislativa EU tedy zatím otázku autorství AI děl výslovně neřeší a ponechává prostor pro národní úpravy. Naprostá většina členských států včetně ČR se drží konceptu člověka jako autora. Případná změna tohoto přístupu by vyžadovala zásadní legislativní zásahy na úrovni EU i členských států, což se v blízké budoucnosti nejeví jako pravděpodobné.
Zvláštním případem jsou fotografie vytvořené pomocí umělé inteligence, avšak s kreativním vlivem autora fotografie. Že se nejedná o jednoduchou problematiku prokazuje mimo jiné nedávný případ vyhlášení vítězů prestižní soutěže Sony World Photography Awards 2023. Ukázalo se totiž, že profesionální fotografy porazila v jedné kategorii umělá inteligence. Německý fotograf Boris Eldagsen ovládl kategorii Kreativní fotografie s obrázkem zvaným Electrician. Ten zachycuje dvě ženy ve stylu černobílých momentek, které se tvořily v první polovině minulého století.
Tento snímek byl vytvořen umělou inteligencí a do přiznání autora o tom nikdo nevěděl. „Jsem velmi rád, že jsem vyhrál kreativní kategorii Sony World Photography Awards 2023. Fotografuji od roku 1989, fotomediálním umělcem jsem od roku 2000. Po dvou desetiletích fotografování se mé umělecké zaměření přesunulo na zkoumání kreativních možností generátorů umělé inteligence,“ přiznal po získání ocenění Eldagsen.

Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.



