Podle českého práva může být autorem díla pouze fyzická osoba, jak se na to dívá legislativa EU?
Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.
Většina členských států včetně ČR však považuje za autora pouze fyzickou osobu.
Některé novější směrnice EU (např. směrnice 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu) v některých ustanoveních naznačují, že by za autora mohla být považována i právnická osoba nebo AI systém. Jde ale spíše o ojedinělé zmínky a úpravu ponechává na členských státech.
Tyto úvahy souvisí zejména s novými technologiemi, které umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů a dat umožňují zpracovávání velkého množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů.
Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však takové organizace a instituce potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět.
V některých případech vytěžování textů a dat může zahrnovat úkony chráněné autorským právem nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, k provádění těchto úkonů je vyžadováno svolení nositelů práv.
Převažující kontinentální pojetí je i nadále takové, že autorem může být jen člověk. To podpořilo i nedávné stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU ve věci C-401/19, které vychází z předpokladu, že autorské právo chrání pouze lidské tvůrčí výtvory. Podle českého i evropského práva tedy může být autorem díla pouze fyzická osoba.
Legislativa EU tedy zatím otázku autorství AI děl výslovně neřeší a ponechává prostor pro národní úpravy. Naprostá většina členských států včetně ČR se drží konceptu člověka jako autora. Případná změna tohoto přístupu by vyžadovala zásadní legislativní zásahy na úrovni EU i členských států, což se v blízké budoucnosti nejeví jako pravděpodobné.
Zvláštním případem jsou fotografie vytvořené pomocí umělé inteligence, avšak s kreativním vlivem autora fotografie. Že se nejedná o jednoduchou problematiku prokazuje mimo jiné nedávný případ vyhlášení vítězů prestižní soutěže Sony World Photography Awards 2023. Ukázalo se totiž, že profesionální fotografy porazila v jedné kategorii umělá inteligence. Německý fotograf Boris Eldagsen ovládl kategorii Kreativní fotografie s obrázkem zvaným Electrician. Ten zachycuje dvě ženy ve stylu černobílých momentek, které se tvořily v první polovině minulého století.
Tento snímek byl vytvořen umělou inteligencí a do přiznání autora o tom nikdo nevěděl. „Jsem velmi rád, že jsem vyhrál kreativní kategorii Sony World Photography Awards 2023. Fotografuji od roku 1989, fotomediálním umělcem jsem od roku 2000. Po dvou desetiletích fotografování se mé umělecké zaměření přesunulo na zkoumání kreativních možností generátorů umělé inteligence,“ přiznal po získání ocenění Eldagsen.

Další články
Pozastavení výkonu rodičovské odpovědnost pro překážky na straně rodiče
V některých případech rodič není schopen vykonávat svou rodičovskou odpovědnost z důvodu závažné objektivní okolnosti. V tomto článku se zabývám případy, kdy tato překážka leží na straně rodiče.
Na dvojí zdanění dividend v investičních aplikacích mnoho Čechů nemyslí. Finanční úřad však ano
Investování přes mobilní aplikace láká čím dál víc českých investorů. Pár kliknutí a během chvíle můžete vlastnit akcie z celého světa. To, že aplikace vypadá jednoduše a přehledně, ale rovnou neznamená, že stejně jednoduchá je i daňová stránka věci.
Dovolená ve vězení? Dopad výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance na výpočet dovolené
Situace, kdy zaměstnanec v průběhu roku nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, přináší zaměstnavateli řadu praktických otázek týkajících se dovolené.
Svoboda průchodu červí dírou a vznik kosmických „chokepoints“
Článek se zabývá právním režimem hypotetické průchozí červí díry jako kosmického „chokepointu“, jehož kontrola by umožňovala fakticky ovládat přístup do vzdálených oblastí kosmu. Vymezuje základní fyzikální předpoklady průchodnosti a prostřednictvím Dolmanovy astropolitiky analyzuje vztah mezi strategickou kontrolou prostoru a zákazem národní apropriace.
Jedna krabice, dvě sady pravidel: co obalové nařízení PPWR znamená pro české firmy
Od 12. srpna 2026 se v celé EU používá nové obalové nařízení PPWR (nařízení (EU) 2025/40). V Česku vedle něj dál běží starý známý zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Kdo prodává zboží v krabici, sáčku nebo lahvi, hraje tedy hru se dvěma sadami pravidel najednou. Projdeme ji krok za krokem a bez paragrafové mlhy. Paragrafy necháme v závorkách pro ty, kdo si chtějí vše ověřit. Stav k 23. 10. 2026.


