Praktické aspekty nové úpravy skutečných majitelů - 2. část

Jaká je praxe při zápisu informací do evidence skutečných majitelů, s ní spojené nutné podklady, jak funguje řízení o nesrovnalostech a jaké jsou sankce?

advokátní koncipient, Noerr s.r.o.
OR
Junior Associate, Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.
Zápisy do katastru
Foto: Fotolia

V první části našeho článku jsme se věnovali pojednání o praktických aspektech dopadu nové úpravy skutečných majitelů v České republice, nastínili jsme zatím zavedenou praxi při určování skutečných majitelů či případy nemožnosti jejich určení. Ve druhé části našeho článku se nyní zaměříme na praxi při zápisu informací do evidence skutečných majitelů, s tímto spojené nutné podklady, na řízení o nesrovnalostech či na případné sankce.

Zápis informací do evidence skutečných majitelů

Jak jsme uváděli v předchozím článku, v případě některých společností je skutečný majitel patrný již z obchodního rejstříku. V těchto specifických jednoduchých případech budou údaje automaticky propsány do evidence skutečných majitelů prostřednictvím systému veřejné správy. V případě staršího zápisu je o automatický průpis nutno zažádat prostřednictvím předepsané žádosti. V ostatních případech je třeba, aby zápis do evidence provedl buďto příslušný soud nebo notář. Zapisují se v zásadě (i) údaje identifikující osobu skutečného majitele, (ii) údaje objasňující, na jakém základě je pozice skutečného majitele založena, včetně údajů o případné struktuře vztahů, (iii) údaje o trvání pozice skutečného majitele, (iv) údaje o právnické osobě nebo právním uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde, (v) procesní údaje týkající se zápisu jednotlivých údajů (den zápisu a zpřístupnění, poznámky o případných nesrovnalostech apod.) a (vi) údaje o případném řešení nesrovnalostí v zápisu, což se děje následným zápisem. S výjimkou plné moci, která musí být z povahy věci ověřená, můžou být všechny ostatní písemnosti pouze v jednoduché skenové kopii a opatřené jednoduchým překladem v případě, že jde o cizojazyčnou písemnost.

Zápis soudem

Pokud zvolíme možnost zápisu soudem, tak k řízení o zápisu skutečného majitele právnické osoby je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je její obecný soud. Při řízeních o zápisu skutečného majitele pobočných spolků je pak příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud hlavního spolku. Taková řízení se zahajují návrhem na zahájení řízení o zápisu, který v případě obchodních korporací podává typicky evidující osoba, a to v elektronické podobě. Je přitom nutné, aby tento návrh byl podepsán způsobem, se kterým jsou spojeny účinky vlastnoručního podpisu. Návrh na zápis lze podat toliko prostřednictvím formuláře. Podrobnosti jeho náležitostí, formy a datové struktury stanoví vyhláška č. 180/2021 Sb. Účastníky o návrhu na zápis jsou evidující osoba a případně navrhovatel, pokud je osobou odlišnou od evidující osoby. Pro správné provedené zápisu je stěžejní se vyvarovat situacím, kdy by návrh na zápis (i) byl podán osobou, která k tomu není oprávněna, (ii) neobsahoval všechny předepsané náležitosti, (iii) byl nesrozumitelný nebo (iv) neurčitý, nebo (v) k němu nebyly doloženy písemnosti o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány (spolu s překladem těchto písemností). V takových případech totiž příslušný soud návrh na zápis zamítne. Naopak pokud soud návrh na zápis nezamítne, tak zkoumá, zda z písemností k návrhu doložených (viz níže) vyplývají údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelů zapisují. O případném vyhovění návrhu na zápis rozhoduje soud bez jednání a do pěti pracovních dnů ode dne vydání usnesení o vyhovění návrhu zápis provede.

Zápis notářem

Návrh na zápis do evidence skutečných majitelů můžete podat také u notáře, s tím že předkládané písemnosti se nemění (viz níže). Co ovšem může být rozdílné, je jejich forma – pro zápis skutečného majitele obchodní korporace totiž mohou být písemnosti doloženy i v listinné podobě. V případě, že by návrh na zápis trpěl některou z vad vyjmenovaných výše, pak notář odmítne zápis provést. Odmítnout zápis provést je notář povinen rovněž v případech, kdy již bylo zahájeno řízení o zápisu údajů dotčené právnické osoby či byla-li jinému notáři podána žádost o zápis údajů o skutečném majiteli téže právnické osoby. Bude-li ovšem návrh co do obsahu v pořádku a nenastane žádný z výše zmiňovaných nežádoucích souběhů, pak notář vydá osvědčení pro zápis a po jeho vydání provede zápis do tří pracovních dnů, a to prostřednictvím dálkového přístupu, který je mu příslušný soud povinen umožnit. Typicky je možné říct, že hlavně v době zahlcení soudů novými zápisy, jsou zápisy prostřednictvím notáře efektivnější.

Náležitosti návrhu na zápis

Ať už se rozhodnete pro možnost podat návrh na zápis příslušnému soudu či zvolíte cestu zápisu notářem, jeden aspekt procesu zůstává totožný, a sice náležitosti návrhu. Zapisované skutečnosti musí totiž mít v něčem oporu, musí z něčeho plynout. Tyto doklady se pak musí k návrhu doložit. Jako zajímavost můžeme uvést, že návrh nepočítá s potřebou dokládání souhlasu skutečného majitele se svým zápisem. Důvodem k zápisu údajů o skutečném majiteli je přímo zákon, pročež případný souhlas skutečného majitele by byl nadbytečný. 

Přirozeně je nutné k zápis doložit identifikační údaje. V případě českých občanů je možné totožnost ověřovat v evidenci obyvatel, ke které má soud přístup, případně převzat identifikační údaje statutárů z obchodního rejstříku. V případě cizinců je však logicky nutné totožnost ověřit jinak. Typicky je možné doložit výpis ze zahraniční evidence, nebo kopii občanského či obdobného průkazu ze kterého budou patrné údaje, které je potřebné zapsat dle zákona. Cestovní pas například neobsahuje typicky adresu bydliště zapisované osoby.

Další významnou skupinu náležitostí návrhu na zápis představují údaje týkající se postavení skutečného majitele a struktury vztahů. Je-li skutečný majitel již zapsán v zahraniční evidenci skutečných majitelů, postačí doložit výpis. Tato možnost se tedy aplikuje v situacích, kdy zahraniční mateřská společnost zajistila zápis svého skutečného majitele a nyní dceřiná společnost plní povinnost v České republice. Vzhledem k evropským právem zavedené povinnosti upravit evidenci skutečných majitelů má uvedená možnost relativně velké praktické využití. Nelze vyloučit ani situace, kdy postavení skutečného majitele je dáno neprávní skutečností. V takovém případě doložte prohlášení evidující osoby nebo přímo skutečného majitele o této skutečnosti. Písemností dokládající postavení skutečného majitele může být také zakladatelské právní jednání, seznam společníků, rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na prospěchu či prohlášení společníků o jednání ve shodě. Tyto dokumenty by však měli být použity subsidiárně.

Řízení o nesrovnalostech

Neodpovídají-li zapsané údaje skutečnosti, může příslušný soud vydat usnesení o (i) výzvě k odstranění nesrovnalosti nebo (ii) zahájit řízení o nesrovnalosti. V rámci toho řízení zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti. Ve výzvě nebo v rozhodnutí o nesrovnalosti může rejstříkový soud určit přiměřenou lhůtu k nápravě. V opačném případě vydá rozhodnutí o správnosti či nesprávnosti údajů a upraví poznámku o nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů. O rozhodnutí je informována příslušná obec s rozšířenou působností pro případné přestupkové řízení. Nesrovnalost je stavem, kdy platné i historické údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů neodpovídají skutečnému stavu a stav, kdy nejsou zapsány žádné údaje i když by zapsány měly být. Soud může nalézt nesrovnalost v rámci vlastní činnosti, avšak typicky bude oznamována spíše ze strany orgánů veřejné moci (např. Finanční správa, Finanční analytický úřad).

Sankce

Sankce vyplývající z ESM zákona nemají pouze podobu finančních postihů, které jsou samy o sobě citelné. Zakázané jednání spočívající typicky v ignorování povinnosti je postižitelné pokutou až ve výši 500 000,- Kč. Mimo tyto finanční postihy je třeba jmenovat i další negativní následky plynoucí z nesplnění povinností, a to právě v případě, kdy zápis obsahuje nesrovnalosti. Nesrovnalosti zapříčiňují zákaz výplaty (zejména) zisku ve prospěch skutečných majitelů, kteří nejsou zapsáni řádně a opravdově dle skutečného stavu, nebo takový zápis není učiněn vůbec. Zákaz se vztahuje i na nepřímé výplaty prostřednictvím společností v rámci struktury skupiny. Na členy statutárního orgánu, kteří s takovým vyplacením souhlasili, dopadne domněnka porušení péče řádného hospodáře. Pokud bude vyplacen podíl přímému skutečnému majiteli, který není zapsán, půjde o bezdůvodné obohacení a podíly se budou muset vracet. Dále také např. nevymahatelnost práv a povinností z právních jednání, které mají za cíl zastírání povahy skutečného majitele. Sem spadá velmi široký okruh různých právních jednání s tzv. bílými koňmi, nebo profesionálními fiktivními majiteli. Takové ujednání pak nepožívají soudní ochrany. Posledně pak zákaz výkonu hlasovacích práv (a rozhodování jediného společníka) skutečných majitelů, kteří nejsou zapsáni v evidenci skutečných majitelů. Stejně tak nemůžou hlasovací práva vykonávat právnické osoby, jejichž jsou nezapsaní skuteční majitelé také skutečnými majiteli. Do třetice jsou pak touto sankcí stiženy i právnické osoby, které nemají zapsaného žádného skutečného majitele. Rozhodnutí nejvyššího orgánu by v případě překročení těchto zákazů bylo neplatné a neplatnosti takového rozhodnutí se lze soudně domáhat v subjektivní lhůtě 3 měsíců.

Závěr

Ať již zvolíte možnost splnit své povinnosti vyplývající ze zákona č. 37/2021 Sb. o ESM prostřednictvím notáře či příslušného soudu, je třeba mít na paměti všechny náležitosti, které musí podaný návrh splnit. V případně zapsání špatných údajů, a tak vzniklé nesrovnalosti se vystavujete mnohým sankčním skutečnostem – v krajním případě i pokutě až 500 000,- Kč, pokud budete svou povinnost zapsat do ESM příslušné údaje ignorovat.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články