Články s tagem: veřejné rejstříky

Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).

Praha 3. května (ČTK) - Správcem dvou základních registrů, tedy registru osob a registru obyvatel, bude nově Digitální a informační agentura (DIA). Rozhodla o tom vláda.

Před časem jsem soudil jednu relativně jednoduchou kauzu, kde dle obžaloby cílem podvodného jednání byl majetek v řádu nižších desítek miliónů. Nakonec se ukázalo, že tento příběh skrývá několik značně sporných rovin právních i skutkových, a možná právě proto je věc již podruhé s dovoláním u Nejvyššího soudu.

Praha 30. prosince (ČTK) - Okruh údajů zveřejňovaných v registru využití půdy, takzvaném systému LPIS, se od příštího roku rozšíří například o kontaktní údaje na zemědělce a zemědělské firmy, které na ní hospodaří.

Po založení obchodní společnosti čeká podnikatele celá řada povinností. Tyto povinnosti se týkají všech obchodních korporací bez ohledu na to, zda společnost bude od počátku vykonávat činnosti či nikoliv.

Jaká je praxe při zápisu informací do evidence skutečných majitelů, s ní spojené nutné podklady, jak funguje řízení o nesrovnalostech a jaké jsou sankce?

Praha 22. června (ČTK) - V Česku zřejmě vznikne centrální evidence dražeb, kterou bude spravovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Počítá s tím nový zákon o veřejných dražbách, jehož návrh dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo MMR. Jednorázové náklady na vytvoření tohoto systému mají být pět milionů korun. Zákon má dále například odstranit dosavadní nesoulad s občanským zákoníkem nebo zavést úpravu pro organizaci elektronických dražeb. Předlohu ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident.

Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vznikla i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“).

Praha 5. listopadu (ČTK) - Poslanci Pirátů chtějí v rejstříku firem zpřístupnit informace o jejich skutečných vlastnících. Zdůvodnili to potřebou veřejné kontroly. Nyní mají přístup k těmto datům z evidence vlastníků ti, kteří prokážou oprávněný zájem kvůli podezření z trestné činnosti, tedy například soudy, policie, daňové úřady nebo centrální banka. Poslaneckou novelou se bude zabývat vláda a Sněmovna.

Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.

Podle čl. 12 – 14 GDPR má správce povinnost informovat subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů. V případě zpracování informací veřejné správy jde o informaci podle čl. 14 GDPR, jelikož údaje nebyly získány od subjektu údajů, ale z jiného zdroje (od veřejné instituce).

Ochrana osobních údajů není novým tématem, poměrně nová je pouze jeho právní úprava nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, které nabylo účinnosti již 25. 5. 2018.

Praha 6. června (ČTK) - Sankce za nedodání účetní uzávěrky do sbírky listin by se pro firmy měly zpřísnit. Počítá s tím novela zákona o obchodních korporacích, kterou dnes schválila vláda. Vyplývá to z informací na internetových stránkách vlády. V krajním případě může být firma podle návrhu kvůli nedodání uzávěrky i zrušena bez likvidace. K návrhu má výhrady Hospodářská komora ČR. Novelu ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na výkladové problémy vyplývající z dikce ustanovení § 10 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, v účinném znění (dále jen „ZVR“), které upravuje účinky zveřejnění zápisu člena orgánu právnické osoby a účinky usnesení o zamítnutí návrhu na jeho zápis do veřejného rejstříku, a to ve vztahu k vadám rozhodnutí orgánu právnické osoby o volbě či jmenování člena orgánu a jejich následkům.