Založením společnosti vše začíná - na co po zápisu do obchodního rejstříku nezapomenout?
Po založení obchodní společnosti čeká podnikatele celá řada povinností. Tyto povinnosti se týkají všech obchodních korporací bez ohledu na to, zda společnost bude od počátku vykonávat činnosti či nikoliv.
Založením společnosti nic nekončí, ba naopak. Co je potřeba udělat poté, co byla společnost zapsána do obchodního rejstříku?
Datová schránka
Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci.[1] Jelikož všechny obchodní korporace mají ze zákona povinnost mít zřízenou datovou schránku, přístupové údaje k datové schránce jsou rozesílány Ministerstvem vnitra automaticky, a to na adresy trvalého bydliště jednatelů společnosti, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku. Není tak potřeba podávat žádnou žádost.
Datovou schránku je však nutné pravidelně kontrolovat a vybírat. Důležité je mít na paměti, že zpráva je považována za doručenou okamžikem, kdy se uživatel s oprávněním číst zprávu přihlásí k datové schránce. Pokud se tak nestane, nastává tzv. fikce doručení, kdy je zpráva považována za doručenou desátým dnem po dodání zprávy do datové schránky.[2]
Registrace k placení daní
Do 15 dnů od zápisu společnosti do obchodního rejstříku je nutno podat přihlášku k placení daně z příjmu právnické osoby. Tuto povinnost mají všechny obchodní společnosti bez ohledu na to, zda bude mít společnost příjem či nikoliv. Registrační formulář se posílá k příslušnému finančnímu úřadu podle sídla společnosti prostřednictvím datové schránky.[3]
Podnikatele se mohou týkat i jiné daně. Jedná se např. o daň silniční nebo DPH. Pokud si podnikatel vyhodnotí, že je pro něho výhodné registrovat se jako plátce DPH[4], nemusí čekat na splnění zákonem stanovených podmínek v podobě překročení obratu 1 milionu korun českých za 12 nebo méně po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V případě, že se chcete stát dobrovolným plátcem DPH, je nutné podat přihlášku k registraci k DPH. Na registraci však není právní nárok a finanční úřad může udělení podmínit doplněním dalších listin, tvrzení či podkladů.
Zaměstnanci
V případě, že společnost má zaměstnance či brigádníky, jejichž výdělek překročí 10.000,- Kč měsíčně, je nutné registrovat firmu jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Přihlášku je nutné zaslat nejpozději do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň příslušnému finančnímu úřadu. Do 8 kalendářních dnů od nástupu zaměstnanců společnosti je dále nutné nahlásit zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů u příslušné zdravotní pojišťovny zaměstnance a u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Každému zaměstnanci je také nutné vést evidenční list důchodového pojištění.
Současně vzniká společnosti povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, tedy pojištění, ze kterého bude uhrazena zaměstnanci případná škoda na zdraví a škoda vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání.[5]
Evidence skutečných majitelů
Evidence skutečných majitelů slouží k evidování zákonem stanovených údajů o tzv. skutečných majitelích právnických osob se sídlem v České republice a tzv. právních uspořádáních. Jednoduše řečeno je skutečným majitelem člověk, který může mít pro sebe z právnické osoby (nebo právního uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně významné příjmy nebo člověk, který může fakticky právnickou osobu (nebo právní uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně řídit, aniž je sám někým řízen.[6]
Má-li společnost strukturu, která je zapsaná a viditelná v obchodním rejstříku, skutečný majitel se do evidence propíše automaticky. Při složitějších strukturách je nutné podat návrh na zápis k příslušnému rejstříkovému soudu bezodkladně po zapsání společnosti do obchodního rejstříku.
EET
Osobou povinnou evidovat tržby je poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, pokud mu plynou evidované tržby. Ke dni sepsání tohoto článku je evidence tržeb v důsledku novelizací zákona č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, které reagovaly na situaci se šířením nemoci COVID-19, pozastavena do 31. prosince 2022.[7]
Vedení účetnictví a zakládání dokumentů
Povinností každé společnosti je vedení účetnictví. Za řádné vedení účetnictví odpovídá ze zákona statutární orgán společnosti. Povinné je rovněž zakládání aktuálních dokumentů do sbírky listin rejstříkového soudu. Konkrétně se jedná například o účetní uzávěrky, výroční zprávy, zprávy o vztazích mezi propojenými osobami atd.[8]
Označování společnosti a listin, webové stránky
Společnost je povinna označit své sídlo obchodní firmou a jejím identifikačním číslem. Současně je povinna zajistit v sídle přebírání poštovních zásilek a kontakt s veřejností a státními úřady.
Zřídíte-li provozovnu, je nutné ji rovněž označit obchodní firmou a identifikačním číslem, a pokud provozovna slouží k prodeji zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům, pak musí (až na zákonem stanovené výjimky) označení dále obsahovat zejména jméno a příjmení odpovědné osoby za činnost provozovny a otevírací dobu, po kterou mohou spotřebitelé provozovnu navštěvovat.[9]
Podnikatelé jsou dále povinni uvést své identifikační údaje na obchodních listinách[10]. Jedná se o jméno (název, obchodní firmu), sídlo a identifikační číslo, včetně údaje o zápise do obchodního rejstříku.
Akciová společnost musí identifikační údaje a další zákonem stanovené údaje povinně zveřejňovat na svých internetových stránkách. A pokud si webové stránky zřídí i společnost s ručením omezeným, výše uvedená povinnost se vztahuje obdobně i na ni.[11]
[1] Ministerstvo vnitra České republiky: Datové schránky. Cit. 20. 9. 2021. Dostupné zde: https://www.mvcr.cz/clanek/datove-schranky-datove-schranky.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
[2] Datové schránky. Cit. 20. 9. 2021. Dostupné zde: https://www.mojedatovaschranka.cz/static/ISDS/help/page3.html
[3] Finanční správa: Registrace – zahájení podnikání. Cit. 20. 9. 2021, Dostupné zde: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/danovy-system-cr/postup-v-danovem-rizeni/registrace-zahajeni-podnikani
[4] Finanční správa: Daň z přidané hodnoty. Cit. 20. 9. 2021, Dostupné zde: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty
[5] Ministerstvo financí ČR: Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo z nemoci z povolání. Cit. 20. 9. 2021, Dostupné zde: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/pojistovnictvi/zakonne-pojisteni-odpovednosti-zamestnav
[6] Evidence skutečných majitelů. Cit. 20. 9. 2021, Dostupné zde: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda#kdoJeSm
[7] Etržby. Cit. 20. 9. 2021, Dostupné zde: https://www.etrzby.cz/cs/novinky_1550
[8] § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění
[9] § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění
[10] § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění
[11] § 7 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



