V obchodním rejstříku musí být zapsán konkrétní údaj o jednotlivých předmětech podnikání
Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).
Dle Nejvyššího soudu musí být obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku. Předmět podnikání proto nelze zapsat například formou odkazu na další dokumenty, rejstříky či znění zákona, byť by šlo o veřejně dohledatelné zdroje. Současně, obsah zápisu ve veřejném rejstříku musí odpovídat obsahu zakladatelského právního jednání (zakladatelské listině, společenské smlouvě, stanovám).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dopadá na značné množství společností, které v posledních desetiletích ve svých zakladatelských dokumentech použily pro vymezení předmětu podnikání odkaz na vymezení živností v živnostenském zákoně. Tyto společnosti by nyní měly dle výkladu NS ČR do obchodního rejstříku zapsat všechny obory živností, které dle použitého odkazu na živnostenský zákon připadají jako jejich předmět podnikání v úvahu. V praxi tento požadavek znamená potřebu zápisu mnoha desítek rozličných oborů živností, které příslušná korporace neprovozuje a nikdy provozovat neuvažovala.
K nápravě může obchodní korporaci vyzvat samotný rejstříkový soud, a pokud by zůstala taková výzva bez reakce, může v krajním případě dojít i k nařízení likvidace společnosti.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3391/2023
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
