V obchodním rejstříku musí být zapsán konkrétní údaj o jednotlivých předmětech podnikání
Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).
Dle Nejvyššího soudu musí být obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku. Předmět podnikání proto nelze zapsat například formou odkazu na další dokumenty, rejstříky či znění zákona, byť by šlo o veřejně dohledatelné zdroje. Současně, obsah zápisu ve veřejném rejstříku musí odpovídat obsahu zakladatelského právního jednání (zakladatelské listině, společenské smlouvě, stanovám).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dopadá na značné množství společností, které v posledních desetiletích ve svých zakladatelských dokumentech použily pro vymezení předmětu podnikání odkaz na vymezení živností v živnostenském zákoně. Tyto společnosti by nyní měly dle výkladu NS ČR do obchodního rejstříku zapsat všechny obory živností, které dle použitého odkazu na živnostenský zákon připadají jako jejich předmět podnikání v úvahu. V praxi tento požadavek znamená potřebu zápisu mnoha desítek rozličných oborů živností, které příslušná korporace neprovozuje a nikdy provozovat neuvažovala.
K nápravě může obchodní korporaci vyzvat samotný rejstříkový soud, a pokud by zůstala taková výzva bez reakce, může v krajním případě dojít i k nařízení likvidace společnosti.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3391/2023
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
