Evidence svěřenských fondů – doporučujeme splnit povinnosti do 1. 7. 2018, tedy dříve, než bude pozdě!
Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.
Zvláště zdůrazňujeme novou a zcela zásadní povinnost zápisu již vzniklých fondů do evidence svěřenských fondů („ESF“), kterou přinesla novela právní úpravy svěřenských fondů (zejm. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), která evidenci svěřenských fondů nově upravuje. Nesplnění tohoto zákonného požadavku totiž povede k zániku již vzniklého svěřenského fondu.
CO VLASTNĚ ZMÍNĚNÁ EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ ZNAMENÁ?
ESF je obdobou veřejného seznamu či rejstříku a zapisují se do ní zákonem vymezené údaje o svěřenských fondech (a jejich zahraničních obdobách). Fungování ESF je velmi podobné fungování obchodního rejstříku. ESF vedou rejstříkové soudy, které také provádí zápisy údajů. Součástí ESF je sbírka listin, kam se ukládají některé dokumenty týkající se svěřenského fondu.
Do ESF se zapisují všechny zásadní skutečnosti, které se týkají svěřenského fondu (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci, zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). V souladu s účelem ESF je část údajů vedena veřejně (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci a další) a část neve- řejně (údaje o zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). K veřejné části evidence má přístup kdokoli, k neveřejné pouze vybraný okruh osob či institucí.
VZNIK NOVÉ POVINNOSTI, KTEROU JE NUTNÉ SPLNIT DO 1. 7. 2018
Od 1. 1. 2018 vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence svěřenských fondů. Od 1. 1. 2018 je rovněž k účinnosti jmenování nebo jiného určení obmyšleného nutné zapsat obmyšleného do evidence svěřenských fondů.
V této souvislosti upozorňujeme, že postih při nesplnění povinností nastává automaticky ze zákona. Lhůtu ke splnění povinností není možné prodloužit a v případě marného uplynutí lhůty není možné se postihu efektivně bránit.
JAK REAGOVAT NA ZMĚNY?
Ve vztahu k výše uvedenému je třeba do 1. 7. 2018 splnit povinnosti stanovené novou zákonnou úpravou, tedy zejména:
- vypracovat a podat návrh na zápis svěřenského fondu do ESF
- vypracovat a podat návrh za zápis obmyšleného do ESF
- uložit dokumenty do sbírky listin svěřenského fondu
Zákonnou povinnost zapsat veškeré údaje do ESF má svěřenský správce.
DALŠÍ A NOVĚ VZNIKLÉ POVINNOSTI
Dále bychom Vás rádi upozornili na další povinnosti, které je třeba ve vztahu ke svěřenskému fondu plnit. Jedná se zejména, nikoliv však výlučně, o:
- povinnosti v souvislosti s nově vzniklou evidencí skutečných majitelů (právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, AML)
- daňové a účetní povinnosti svěřenských fondů (svěřenských správců)
- povinnosti zakladatele, obmyšleného, svěřenského správce, osoby vykonávající dohled a dalších osob vyplývající ze statutu svěřenského fondu
Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.



