Evidence svěřenských fondů – doporučujeme splnit povinnosti do 1. 7. 2018, tedy dříve, než bude pozdě!
Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.
Zvláště zdůrazňujeme novou a zcela zásadní povinnost zápisu již vzniklých fondů do evidence svěřenských fondů („ESF“), kterou přinesla novela právní úpravy svěřenských fondů (zejm. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), která evidenci svěřenských fondů nově upravuje. Nesplnění tohoto zákonného požadavku totiž povede k zániku již vzniklého svěřenského fondu.
CO VLASTNĚ ZMÍNĚNÁ EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ ZNAMENÁ?
ESF je obdobou veřejného seznamu či rejstříku a zapisují se do ní zákonem vymezené údaje o svěřenských fondech (a jejich zahraničních obdobách). Fungování ESF je velmi podobné fungování obchodního rejstříku. ESF vedou rejstříkové soudy, které také provádí zápisy údajů. Součástí ESF je sbírka listin, kam se ukládají některé dokumenty týkající se svěřenského fondu.
Do ESF se zapisují všechny zásadní skutečnosti, které se týkají svěřenského fondu (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci, zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). V souladu s účelem ESF je část údajů vedena veřejně (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci a další) a část neve- řejně (údaje o zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). K veřejné části evidence má přístup kdokoli, k neveřejné pouze vybraný okruh osob či institucí.
VZNIK NOVÉ POVINNOSTI, KTEROU JE NUTNÉ SPLNIT DO 1. 7. 2018
Od 1. 1. 2018 vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence svěřenských fondů. Od 1. 1. 2018 je rovněž k účinnosti jmenování nebo jiného určení obmyšleného nutné zapsat obmyšleného do evidence svěřenských fondů.
V této souvislosti upozorňujeme, že postih při nesplnění povinností nastává automaticky ze zákona. Lhůtu ke splnění povinností není možné prodloužit a v případě marného uplynutí lhůty není možné se postihu efektivně bránit.
JAK REAGOVAT NA ZMĚNY?
Ve vztahu k výše uvedenému je třeba do 1. 7. 2018 splnit povinnosti stanovené novou zákonnou úpravou, tedy zejména:
- vypracovat a podat návrh na zápis svěřenského fondu do ESF
- vypracovat a podat návrh za zápis obmyšleného do ESF
- uložit dokumenty do sbírky listin svěřenského fondu
Zákonnou povinnost zapsat veškeré údaje do ESF má svěřenský správce.
DALŠÍ A NOVĚ VZNIKLÉ POVINNOSTI
Dále bychom Vás rádi upozornili na další povinnosti, které je třeba ve vztahu ke svěřenskému fondu plnit. Jedná se zejména, nikoliv však výlučně, o:
- povinnosti v souvislosti s nově vzniklou evidencí skutečných majitelů (právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, AML)
- daňové a účetní povinnosti svěřenských fondů (svěřenských správců)
- povinnosti zakladatele, obmyšleného, svěřenského správce, osoby vykonávající dohled a dalších osob vyplývající ze statutu svěřenského fondu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




