Evidence svěřenských fondů – doporučujeme splnit povinnosti do 1. 7. 2018, tedy dříve, než bude pozdě!
Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.
Zvláště zdůrazňujeme novou a zcela zásadní povinnost zápisu již vzniklých fondů do evidence svěřenských fondů („ESF“), kterou přinesla novela právní úpravy svěřenských fondů (zejm. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), která evidenci svěřenských fondů nově upravuje. Nesplnění tohoto zákonného požadavku totiž povede k zániku již vzniklého svěřenského fondu.
CO VLASTNĚ ZMÍNĚNÁ EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ ZNAMENÁ?
ESF je obdobou veřejného seznamu či rejstříku a zapisují se do ní zákonem vymezené údaje o svěřenských fondech (a jejich zahraničních obdobách). Fungování ESF je velmi podobné fungování obchodního rejstříku. ESF vedou rejstříkové soudy, které také provádí zápisy údajů. Součástí ESF je sbírka listin, kam se ukládají některé dokumenty týkající se svěřenského fondu.
Do ESF se zapisují všechny zásadní skutečnosti, které se týkají svěřenského fondu (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci, zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). V souladu s účelem ESF je část údajů vedena veřejně (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci a další) a část neve- řejně (údaje o zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). K veřejné části evidence má přístup kdokoli, k neveřejné pouze vybraný okruh osob či institucí.
VZNIK NOVÉ POVINNOSTI, KTEROU JE NUTNÉ SPLNIT DO 1. 7. 2018
Od 1. 1. 2018 vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence svěřenských fondů. Od 1. 1. 2018 je rovněž k účinnosti jmenování nebo jiného určení obmyšleného nutné zapsat obmyšleného do evidence svěřenských fondů.
V této souvislosti upozorňujeme, že postih při nesplnění povinností nastává automaticky ze zákona. Lhůtu ke splnění povinností není možné prodloužit a v případě marného uplynutí lhůty není možné se postihu efektivně bránit.
JAK REAGOVAT NA ZMĚNY?
Ve vztahu k výše uvedenému je třeba do 1. 7. 2018 splnit povinnosti stanovené novou zákonnou úpravou, tedy zejména:
- vypracovat a podat návrh na zápis svěřenského fondu do ESF
- vypracovat a podat návrh za zápis obmyšleného do ESF
- uložit dokumenty do sbírky listin svěřenského fondu
Zákonnou povinnost zapsat veškeré údaje do ESF má svěřenský správce.
DALŠÍ A NOVĚ VZNIKLÉ POVINNOSTI
Dále bychom Vás rádi upozornili na další povinnosti, které je třeba ve vztahu ke svěřenskému fondu plnit. Jedná se zejména, nikoliv však výlučně, o:
- povinnosti v souvislosti s nově vzniklou evidencí skutečných majitelů (právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, AML)
- daňové a účetní povinnosti svěřenských fondů (svěřenských správců)
- povinnosti zakladatele, obmyšleného, svěřenského správce, osoby vykonávající dohled a dalších osob vyplývající ze statutu svěřenského fondu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



