Evidence svěřenských fondů – doporučujeme splnit povinnosti do 1. 7. 2018, tedy dříve, než bude pozdě!
Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.
Zvláště zdůrazňujeme novou a zcela zásadní povinnost zápisu již vzniklých fondů do evidence svěřenských fondů („ESF“), kterou přinesla novela právní úpravy svěřenských fondů (zejm. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), která evidenci svěřenských fondů nově upravuje. Nesplnění tohoto zákonného požadavku totiž povede k zániku již vzniklého svěřenského fondu.
CO VLASTNĚ ZMÍNĚNÁ EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ ZNAMENÁ?
ESF je obdobou veřejného seznamu či rejstříku a zapisují se do ní zákonem vymezené údaje o svěřenských fondech (a jejich zahraničních obdobách). Fungování ESF je velmi podobné fungování obchodního rejstříku. ESF vedou rejstříkové soudy, které také provádí zápisy údajů. Součástí ESF je sbírka listin, kam se ukládají některé dokumenty týkající se svěřenského fondu.
Do ESF se zapisují všechny zásadní skutečnosti, které se týkají svěřenského fondu (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci, zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). V souladu s účelem ESF je část údajů vedena veřejně (označení, účel, den vzniku a zániku, IČO, údaje o správci a další) a část neve- řejně (údaje o zakladateli, obmyšleném, osobě vykonávající dohled a další). K veřejné části evidence má přístup kdokoli, k neveřejné pouze vybraný okruh osob či institucí.
VZNIK NOVÉ POVINNOSTI, KTEROU JE NUTNÉ SPLNIT DO 1. 7. 2018
Od 1. 1. 2018 vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence svěřenských fondů. Od 1. 1. 2018 je rovněž k účinnosti jmenování nebo jiného určení obmyšleného nutné zapsat obmyšleného do evidence svěřenských fondů.
V této souvislosti upozorňujeme, že postih při nesplnění povinností nastává automaticky ze zákona. Lhůtu ke splnění povinností není možné prodloužit a v případě marného uplynutí lhůty není možné se postihu efektivně bránit.
JAK REAGOVAT NA ZMĚNY?
Ve vztahu k výše uvedenému je třeba do 1. 7. 2018 splnit povinnosti stanovené novou zákonnou úpravou, tedy zejména:
- vypracovat a podat návrh na zápis svěřenského fondu do ESF
- vypracovat a podat návrh za zápis obmyšleného do ESF
- uložit dokumenty do sbírky listin svěřenského fondu
Zákonnou povinnost zapsat veškeré údaje do ESF má svěřenský správce.
DALŠÍ A NOVĚ VZNIKLÉ POVINNOSTI
Dále bychom Vás rádi upozornili na další povinnosti, které je třeba ve vztahu ke svěřenskému fondu plnit. Jedná se zejména, nikoliv však výlučně, o:
- povinnosti v souvislosti s nově vzniklou evidencí skutečných majitelů (právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, AML)
- daňové a účetní povinnosti svěřenských fondů (svěřenských správců)
- povinnosti zakladatele, obmyšleného, svěřenského správce, osoby vykonávající dohled a dalších osob vyplývající ze statutu svěřenského fondu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.




