V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML[2] směrnici[3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).

Vláda v květnu schválila usnesení o vymezení rodinných podniků. V návaznosti na nově zakotvenou definici, které v České republice odpovídá bezmála milion subjektů, byly začátkem listopadu představeny konkrétní rámce programů podpory rodinných firem.

Za necelých šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku, který do našeho právního systému svěřenské fondy nově přinesl, vzniklo v České republice téměř 2000 svěřenských fondů. Přitom počet nově vzniklých svěřenských fondů v posledních měsících a letech roste v řádu desítek až stovek procent.

Poprvé v české historii došlo k zakotvení definice rodinné obchodní korporace a rodinné živnosti. V květnu tohoto roku Vláda ČR schválila usnesení o vymezení rodinných podniků v České republice.

Dne 14. 1. 2017, jak jsme již dříve avizovali, vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.