Svěřenský fonde, odkryj se!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost poslední části novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“) a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících („Zákon o veřejných rejstřících“), která zavádí zejména evidenci svěřenských fondů („Evidence“). Vzhledem k tomu, že uvedená novela přináší značné změny režimu fungování svěřenských fondů, doporučujeme se s ní blíže seznámit.
Proč?
Zákonodárce se zřízením Evidence snaží o nastolení určité míry průhlednosti vztahů, které vznik svěřenského fondu zakládá. Zájem na tomto zvýšení transparentnosti je artikulován již na úrovni Evropské unie a úzce souvisí se snahou zabránit zneužívání finančního systému, resp. omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti, pro kterou dosud netransparentní vlastnické struktury skrývají vysoký potenciál.
Kdo Evidenci zajišťuje a co se bude zapisovat?
Vzniklou evidenční povinnost svěřenských fondů budou zajišťovat rejstříkové (krajské) soudy. Do Evidence se budou zapisovat mimo jiné tyto údaje – označení, účel, den vzniku a zániku, identifikační číslo, identifikace svěřenského správce, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, identifikace zakladatele, identifikace obmyšleného.
Kdo bude mít k evidenci přístup?
Nově zřizovaná Evidence bude veřejná pouze částečně, což znamená, že veřejnosti budou zpřístupněny pouze údaje o označení svěřenského fondu, dni jeho vzniku a zániku, identifikačním číslu, účelu, údaje o jménu a příjmení svěřenského správce a jeho doručovací adrese a údaje o počtu svěřenských správců a způsobu, jakým jednají. Další údaje o svěřenském správci a údaje o jiných zapisovaných osobách (zakladateli, obmýšleném, osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu a dalších osobách vykonávajících rozhodující vliv) budou zveřejněny jen s jejich souhlasem. Úplný opis obsahující veškeré zapisované údaje rejstříkový soud poskytne pouze svěřenskému správci a osobě, která prokáže právní zájem. Vyjmenovaným subjektům (zejm. orgánům veřejné moci) bude za účelem provádění identifikace a kontroly umožněn za stanovených podmínek dálkový přístup k těmto údajům.
Jak je to se vznikem a zánikem svěřenského fondu?
Jednou z nejdůležitějších změn platné právní úpravy je změna koncepce vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Podle novelizovaného znění Občanského zákoníku vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence, nikoli přijetím pověření ke správě správcem jako doposud. Odlišně však vznikne svěřenský fond, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a to smrtí zůstavitele. Nicméně i v tomto případě existuje povinnost takový svěřenský fond zapsat do Evidence. Na rozdíl od výše zmíněného nedošlo u zániku skoro k žádným změnám. Stále platí, že svěřenský fond zaniká ve chvíli, kdy je s majetkem podle statutu naloženo, popřípadě je-li majetek vydán nebo převeden. Kromě toho je jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu účinné až dnem zápisu obmyšleného do Evidence.
Na závěr jen to radostné – poplatky a lhůty
Za pomyslnou světlejší stránku nově zřízené evidence svěřenských fondů můžeme považovat osvobození od soudních poplatků zápisu a změn zapsaných údajů. Na druhou stranu zákonodárce přichází s povinností podat návrh na zápis změny údajů do evidence do 15 dnů od rozhodné skutečnosti, přičemž udržovat zápis v Evidenci v souladu se skutečností je odpovědností svěřenského správce.
Na úplný závěr je nutné zmínit, že svěřenský fond, který vznikl před účinností této novely, bude **mít povinnost se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud tak v této lhůtě neučiní, správa svěřenského fondu zanikne.
**
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




