Svěřenský fonde, odkryj se!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost poslední části novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“) a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících („Zákon o veřejných rejstřících“), která zavádí zejména evidenci svěřenských fondů („Evidence“). Vzhledem k tomu, že uvedená novela přináší značné změny režimu fungování svěřenských fondů, doporučujeme se s ní blíže seznámit.
Proč?
Zákonodárce se zřízením Evidence snaží o nastolení určité míry průhlednosti vztahů, které vznik svěřenského fondu zakládá. Zájem na tomto zvýšení transparentnosti je artikulován již na úrovni Evropské unie a úzce souvisí se snahou zabránit zneužívání finančního systému, resp. omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti, pro kterou dosud netransparentní vlastnické struktury skrývají vysoký potenciál.
Kdo Evidenci zajišťuje a co se bude zapisovat?
Vzniklou evidenční povinnost svěřenských fondů budou zajišťovat rejstříkové (krajské) soudy. Do Evidence se budou zapisovat mimo jiné tyto údaje – označení, účel, den vzniku a zániku, identifikační číslo, identifikace svěřenského správce, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, identifikace zakladatele, identifikace obmyšleného.
Kdo bude mít k evidenci přístup?
Nově zřizovaná Evidence bude veřejná pouze částečně, což znamená, že veřejnosti budou zpřístupněny pouze údaje o označení svěřenského fondu, dni jeho vzniku a zániku, identifikačním číslu, účelu, údaje o jménu a příjmení svěřenského správce a jeho doručovací adrese a údaje o počtu svěřenských správců a způsobu, jakým jednají. Další údaje o svěřenském správci a údaje o jiných zapisovaných osobách (zakladateli, obmýšleném, osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu a dalších osobách vykonávajících rozhodující vliv) budou zveřejněny jen s jejich souhlasem. Úplný opis obsahující veškeré zapisované údaje rejstříkový soud poskytne pouze svěřenskému správci a osobě, která prokáže právní zájem. Vyjmenovaným subjektům (zejm. orgánům veřejné moci) bude za účelem provádění identifikace a kontroly umožněn za stanovených podmínek dálkový přístup k těmto údajům.
Jak je to se vznikem a zánikem svěřenského fondu?
Jednou z nejdůležitějších změn platné právní úpravy je změna koncepce vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Podle novelizovaného znění Občanského zákoníku vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence, nikoli přijetím pověření ke správě správcem jako doposud. Odlišně však vznikne svěřenský fond, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a to smrtí zůstavitele. Nicméně i v tomto případě existuje povinnost takový svěřenský fond zapsat do Evidence. Na rozdíl od výše zmíněného nedošlo u zániku skoro k žádným změnám. Stále platí, že svěřenský fond zaniká ve chvíli, kdy je s majetkem podle statutu naloženo, popřípadě je-li majetek vydán nebo převeden. Kromě toho je jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu účinné až dnem zápisu obmyšleného do Evidence.
Na závěr jen to radostné – poplatky a lhůty
Za pomyslnou světlejší stránku nově zřízené evidence svěřenských fondů můžeme považovat osvobození od soudních poplatků zápisu a změn zapsaných údajů. Na druhou stranu zákonodárce přichází s povinností podat návrh na zápis změny údajů do evidence do 15 dnů od rozhodné skutečnosti, přičemž udržovat zápis v Evidenci v souladu se skutečností je odpovědností svěřenského správce.
Na úplný závěr je nutné zmínit, že svěřenský fond, který vznikl před účinností této novely, bude **mít povinnost se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud tak v této lhůtě neučiní, správa svěřenského fondu zanikne.
**
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




