Svěřenský fonde, odkryj se!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost poslední části novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“) a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících („Zákon o veřejných rejstřících“), která zavádí zejména evidenci svěřenských fondů („Evidence“). Vzhledem k tomu, že uvedená novela přináší značné změny režimu fungování svěřenských fondů, doporučujeme se s ní blíže seznámit.
Proč?
Zákonodárce se zřízením Evidence snaží o nastolení určité míry průhlednosti vztahů, které vznik svěřenského fondu zakládá. Zájem na tomto zvýšení transparentnosti je artikulován již na úrovni Evropské unie a úzce souvisí se snahou zabránit zneužívání finančního systému, resp. omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti, pro kterou dosud netransparentní vlastnické struktury skrývají vysoký potenciál.
Kdo Evidenci zajišťuje a co se bude zapisovat?
Vzniklou evidenční povinnost svěřenských fondů budou zajišťovat rejstříkové (krajské) soudy. Do Evidence se budou zapisovat mimo jiné tyto údaje – označení, účel, den vzniku a zániku, identifikační číslo, identifikace svěřenského správce, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, identifikace zakladatele, identifikace obmyšleného.
Kdo bude mít k evidenci přístup?
Nově zřizovaná Evidence bude veřejná pouze částečně, což znamená, že veřejnosti budou zpřístupněny pouze údaje o označení svěřenského fondu, dni jeho vzniku a zániku, identifikačním číslu, účelu, údaje o jménu a příjmení svěřenského správce a jeho doručovací adrese a údaje o počtu svěřenských správců a způsobu, jakým jednají. Další údaje o svěřenském správci a údaje o jiných zapisovaných osobách (zakladateli, obmýšleném, osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu a dalších osobách vykonávajících rozhodující vliv) budou zveřejněny jen s jejich souhlasem. Úplný opis obsahující veškeré zapisované údaje rejstříkový soud poskytne pouze svěřenskému správci a osobě, která prokáže právní zájem. Vyjmenovaným subjektům (zejm. orgánům veřejné moci) bude za účelem provádění identifikace a kontroly umožněn za stanovených podmínek dálkový přístup k těmto údajům.
Jak je to se vznikem a zánikem svěřenského fondu?
Jednou z nejdůležitějších změn platné právní úpravy je změna koncepce vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Podle novelizovaného znění Občanského zákoníku vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence, nikoli přijetím pověření ke správě správcem jako doposud. Odlišně však vznikne svěřenský fond, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a to smrtí zůstavitele. Nicméně i v tomto případě existuje povinnost takový svěřenský fond zapsat do Evidence. Na rozdíl od výše zmíněného nedošlo u zániku skoro k žádným změnám. Stále platí, že svěřenský fond zaniká ve chvíli, kdy je s majetkem podle statutu naloženo, popřípadě je-li majetek vydán nebo převeden. Kromě toho je jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu účinné až dnem zápisu obmyšleného do Evidence.
Na závěr jen to radostné – poplatky a lhůty
Za pomyslnou světlejší stránku nově zřízené evidence svěřenských fondů můžeme považovat osvobození od soudních poplatků zápisu a změn zapsaných údajů. Na druhou stranu zákonodárce přichází s povinností podat návrh na zápis změny údajů do evidence do 15 dnů od rozhodné skutečnosti, přičemž udržovat zápis v Evidenci v souladu se skutečností je odpovědností svěřenského správce.
Na úplný závěr je nutné zmínit, že svěřenský fond, který vznikl před účinností této novely, bude **mít povinnost se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud tak v této lhůtě neučiní, správa svěřenského fondu zanikne.
**
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



