Svěřenský fonde, odkryj se!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost poslední části novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“) a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících („Zákon o veřejných rejstřících“), která zavádí zejména evidenci svěřenských fondů („Evidence“). Vzhledem k tomu, že uvedená novela přináší značné změny režimu fungování svěřenských fondů, doporučujeme se s ní blíže seznámit.
Proč?
Zákonodárce se zřízením Evidence snaží o nastolení určité míry průhlednosti vztahů, které vznik svěřenského fondu zakládá. Zájem na tomto zvýšení transparentnosti je artikulován již na úrovni Evropské unie a úzce souvisí se snahou zabránit zneužívání finančního systému, resp. omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti, pro kterou dosud netransparentní vlastnické struktury skrývají vysoký potenciál.
Kdo Evidenci zajišťuje a co se bude zapisovat?
Vzniklou evidenční povinnost svěřenských fondů budou zajišťovat rejstříkové (krajské) soudy. Do Evidence se budou zapisovat mimo jiné tyto údaje – označení, účel, den vzniku a zániku, identifikační číslo, identifikace svěřenského správce, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, identifikace zakladatele, identifikace obmyšleného.
Kdo bude mít k evidenci přístup?
Nově zřizovaná Evidence bude veřejná pouze částečně, což znamená, že veřejnosti budou zpřístupněny pouze údaje o označení svěřenského fondu, dni jeho vzniku a zániku, identifikačním číslu, účelu, údaje o jménu a příjmení svěřenského správce a jeho doručovací adrese a údaje o počtu svěřenských správců a způsobu, jakým jednají. Další údaje o svěřenském správci a údaje o jiných zapisovaných osobách (zakladateli, obmýšleném, osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu a dalších osobách vykonávajících rozhodující vliv) budou zveřejněny jen s jejich souhlasem. Úplný opis obsahující veškeré zapisované údaje rejstříkový soud poskytne pouze svěřenskému správci a osobě, která prokáže právní zájem. Vyjmenovaným subjektům (zejm. orgánům veřejné moci) bude za účelem provádění identifikace a kontroly umožněn za stanovených podmínek dálkový přístup k těmto údajům.
Jak je to se vznikem a zánikem svěřenského fondu?
Jednou z nejdůležitějších změn platné právní úpravy je změna koncepce vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Podle novelizovaného znění Občanského zákoníku vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence, nikoli přijetím pověření ke správě správcem jako doposud. Odlišně však vznikne svěřenský fond, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a to smrtí zůstavitele. Nicméně i v tomto případě existuje povinnost takový svěřenský fond zapsat do Evidence. Na rozdíl od výše zmíněného nedošlo u zániku skoro k žádným změnám. Stále platí, že svěřenský fond zaniká ve chvíli, kdy je s majetkem podle statutu naloženo, popřípadě je-li majetek vydán nebo převeden. Kromě toho je jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu účinné až dnem zápisu obmyšleného do Evidence.
Na závěr jen to radostné – poplatky a lhůty
Za pomyslnou světlejší stránku nově zřízené evidence svěřenských fondů můžeme považovat osvobození od soudních poplatků zápisu a změn zapsaných údajů. Na druhou stranu zákonodárce přichází s povinností podat návrh na zápis změny údajů do evidence do 15 dnů od rozhodné skutečnosti, přičemž udržovat zápis v Evidenci v souladu se skutečností je odpovědností svěřenského správce.
Na úplný závěr je nutné zmínit, že svěřenský fond, který vznikl před účinností této novely, bude **mít povinnost se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud tak v této lhůtě neučiní, správa svěřenského fondu zanikne.
**
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




