Participace zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností je povinná již od ledna 2019!
Dne 14. 1. 2017, jak jsme již dříve avizovali, vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.
Na koho se úprava vztahuje?
Pro začátek můžeme s určitostí říci, že povinná participace zaměstnanců se bude vztahovat na akciové společnosti s dualistickým uspořádáním řízení společnosti, které měly k 14. 1. 2017 více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru. Dále můžeme konstatovat, že se povinná participace nevztahuje na společnosti s ručením omezeným, a to i v případě, že společnost má zřízenou dozorčí radu. Co se zastoupení zaměstnanců ve správní radě monistické akciové společnosti týče, názory odborníků se rozcházejí a existují argumenty pro obě varianty, které případně velmi rádi prodiskutujeme.
Do kdy se musí společnost podřídit?
Společnosti, na které se povinná participace zaměstnanců vztahuje, mají povinnost do 14. 1. 2019 nejen upravit stanovy společnosti tak, aby byly v souladu s diskutovanou novelou ZOK, ale i zajistit, že již k tomuto datu bude v souladu s touto novelou i složení dozorčí rady (tedy platně zvolen člen dozorčí rady volený zaměstnanci).
Co když kodeterminaci akciová společnost nezavede?
Rejstříkový soud vyzve akciovou společnost k nápravě a při jejím nesjednání může být krajní sankcí až zrušení společnosti. Nutno však dodat, že k takové situaci by nemělo dojít v případě, že společnost učinila všechny nezbytné kroky k zavedení participace zaměstnanců, nicméně např. z důvodu neúčasti zaměstnanců ve volbách ke zvolení nového člena dozorčí rady nedošlo.
Jaké kroky je tedy potřeba učinit?
- svolání a řízení valné hromady schvalující nutné změny stanov včetně návrhu změn stanov;
- příprava interních předpisů (volebních řádů);
- samotná organizace voleb;
- následný zápis změn do obchodního rejstříku.
Vedle provedení shora naznačených změn analyzujeme a realizujeme pro klienty i alternativní řešení tak, aby se na příslušnou akciovou společnost novela ZOK neaplikovala. S ohledem na rychle se blížící zákonný termín již skutečně důrazně nedoporučujeme s realizací výše uvedeného, ať již v jakékoliv formě, vyčkávat.
Další články
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Když prezident Zeman v roce 2017 v televizi prohlásil, že Zdeňka Šarapatku „vyhodil pro neschopnost", Ústavní soud dospěl k závěru, že za tato slova odpovídá Miloš Zeman jako soukromá osoba, nikoli stát.
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
