Zpřísnění zákona o přestupcích od 1. 10. 2015
Od 1. 10. 2015 nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích, která na několika místech zpřísňuje postihování přestupků. Nejvýraznější dopad bude mít zejména na řidiče, kteří se dopustí dopravního přestupku – lhůta pro projednání jejich prohřešku je totiž novelou prodloužena až na dva roky. Jejím cílem je účinněji postihovat řidiče, kteří se projednání přestupku v původně roční lhůtě v hojné míře bránili obstrukcemi.
1. Dva roky na projednání přestupku
Podle původního znění zákona musel být přestupek pravomocně projednán do jednoho roku od jeho spáchání. Poté odpovědnost přestupce zanikala a nemohl již být za přestupek potrestán. Značná část řidičů využívala relativně krátké lhůty, kterou měly správní orgány na vyřízení celé věci. Pomocí obstrukcí a umělého prodlužování řízení se jim často podařilo řízení prodloužit po stanovený rok a potrestání se vyhnout. Takové chování má změna zákona omezit. Roční lhůta pro projednání přestupku v zákoně zůstává. Její průběh je ovšem přerušen v okamžiku, kdy správní orgán zahájí řízení o přestupku; lhůta se také pozastaví vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, případně doručením příkazu o uložení pokuty, pokud je prvním úkonem v řízení. Přerušením začíná běžet nová roční lhůta, během které musí správní orgán přestupek projednat. Pokud to nestihne, odpovědnost zaniká a pachatel zůstane nepostižen. Aby nemohlo docházet k nekonečnému opakování prodloužení lhůty ze strany správního orgánu, je maximální doba pro projednání přestupku omezena na dva roky od jeho spáchání.
2. Bloková pokuta – navýšení pokuty a omezení přezkumu
Další dvě změny se týkají zkráceného řízení o přestupku, tzv. blokového řízení. Výsledkem blokového řízení je vydání blokové pokuty. Výše blokové pokuty byla původně omezena na částku 1000 Kč, nově lze přestupce postihnout sankcí až ve výši 5000 Kč. Podobně se zvyšuje i pokuta v příkazním řízení na maximální částku 10.000 Kč místo původních 4.000 Kč a dochází i ke zvýšení blokových pokut udělených mladistvým.
3. Nemajetková újma
Abychom článek zakončili pozitivněji, dovolíme si ještě zmínit rozšíření okruhu účastníků řízení. Zatímco doposud se poškozený mohl stát účastníkem pouze, vznikla-li mu majetková škoda, nyní má právo plnohodnotně se účastnit řízení i ten, komu byla způsobena nemajetková újma. Za nemajetkovou újmu je považován zásah do práv poškozeného, který nepřináší přímou ztrátu na majetku. Nejčastěji se jedná o zásah do zdraví, cti nebo soukromí osoby. Poškozený, kterému vznikla nemajetková újma, se tak bude moci účastnit ústního jednání, navrhovat důkazy a k řízení se vyjadřovat.
4. Závěr
Nejvýraznější změnou zákona o přestupcích bude nepochybně prodloužení lhůty pro projednání přestupku. Nově dvouletá lhůta umožní správním orgánům efektivněji trestat zejména dopravní přestupky. Jejich pachatelé doposud často spoléhali na zánik odpovědnosti a zahlcenost správních orgánů, které přestupky nestíhaly v jednoleté lhůtě projednávat. Pro úplnost je třeba dodat, že nová delší lhůta se vztahuje na řízení zahájená po 1. 10. 2015. Řízení v současné době probíhající tak budou dokončena dle původních předpisů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




