Zpřísnění zákona o přestupcích od 1. 10. 2015 Zdroj: Fotolia

Zpřísnění zákona o přestupcích od 1. 10. 2015

Od 1. 10. 2015 nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích, která na několika místech zpřísňuje postihování přestupků. Nejvýraznější dopad bude mít zejména na řidiče, kteří se dopustí dopravního přestupku – lhůta pro projednání jejich prohřešku je totiž novelou prodloužena až na dva roky. Jejím cílem je účinněji postihovat řidiče, kteří se projednání přestupku v původně roční lhůtě v hojné míře bránili obstrukcemi.

Mgr. David Neveselý

Mgr. David Neveselý

partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. David Neveselý

partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Soňa Titlbachová

Soňa Titlbachová

advokátka, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Soňa Titlbachová

advokátka, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

1. Dva roky na projednání přestupku

Podle původního znění zákona musel být přestupek pravomocně projednán do jednoho roku od jeho spáchání. Poté odpovědnost přestupce zanikala a nemohl již být za přestupek potrestán. Značná část řidičů využívala relativně krátké lhůty, kterou měly správní orgány na vyřízení celé věci. Pomocí obstrukcí a umělého prodlužování řízení se jim často podařilo řízení prodloužit po stanovený rok a potrestání se vyhnout. Takové chování má změna zákona omezit. Roční lhůta pro projednání přestupku v zákoně zůstává. Její průběh je ovšem přerušen v okamžiku, kdy správní orgán zahájí řízení o přestupku; lhůta se také pozastaví vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, případně doručením příkazu o uložení pokuty, pokud je prvním úkonem v řízení. Přerušením začíná běžet nová roční lhůta, během které musí správní orgán přestupek projednat. Pokud to nestihne, odpovědnost zaniká a pachatel zůstane nepostižen. Aby nemohlo docházet k nekonečnému opakování prodloužení lhůty ze strany správního orgánu, je maximální doba pro projednání přestupku omezena na dva roky od jeho spáchání. 

2. Bloková pokuta – navýšení pokuty a omezení přezkumu

Další dvě změny se týkají zkráceného řízení o přestupku, tzv. blokového řízení. Výsledkem blokového řízení je vydání blokové pokuty. Výše blokové pokuty byla původně omezena na částku 1000 Kč, nově lze přestupce postihnout sankcí až ve výši 5000 Kč. Podobně se zvyšuje i pokuta v příkazním řízení na maximální částku 10.000 Kč místo původních 4.000 Kč a dochází i ke zvýšení blokových pokut udělených mladistvým.

3. Nemajetková újma

Abychom článek zakončili pozitivněji, dovolíme si ještě zmínit rozšíření okruhu účastníků řízení. Zatímco doposud se poškozený mohl stát účastníkem pouze, vznikla-li mu majetková škoda, nyní má právo plnohodnotně se účastnit řízení i ten, komu byla způsobena nemajetková újma. Za nemajetkovou újmu je považován zásah do práv poškozeného, který nepřináší přímou ztrátu na majetku. Nejčastěji se jedná o zásah do zdraví, cti nebo soukromí osoby. Poškozený, kterému vznikla nemajetková újma, se tak bude moci účastnit ústního jednání, navrhovat důkazy a k řízení se vyjadřovat.

4. Závěr

Nejvýraznější změnou zákona o přestupcích bude nepochybně prodloužení lhůty pro projednání přestupku. Nově dvouletá lhůta umožní správním orgánům efektivněji trestat zejména dopravní přestupky. Jejich pachatelé doposud často spoléhali na zánik odpovědnosti a zahlcenost správních orgánů, které přestupky nestíhaly v jednoleté lhůtě projednávat. Pro úplnost je třeba dodat, že nová delší lhůta se vztahuje na řízení zahájená po 1. 10. 2015. Řízení v současné době probíhající tak budou dokončena dle původních předpisů.

novela zákona přestupek

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články