Svěřenské fondy i zahraniční trusty působící v ČR čeká povinná veřejná evidence i daňové změny
Na sklonku roku 2016 vstoupila v platnost historicky první „technická“ novela zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku (a některých dalších souvisejících zákonů). Z pohledu svěřenských fondů je nejzásadnější novinkou povinná evidence svěřenských fondů, která se zřizuje k 1. 1. 2018.
Zřízení a vznik
Evidence svěřenských fondů byla včleněna do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Svěřenský fond bude obdobně jako obchodní korporace nejprve zřízen – okamžikem, kdy se správce ujme správy vyčleněného majetku – a až následně vznikne dnem zápisu do evidence.
Rozsah zapisovaných informací
Správce svěřenského fondu je povinen zapsat fond do evidence bez zbytečného odkladu po jeho zřízení. Do veřejné evidence se zapisují svěřenské fondy zřízené podle českého právního řádu i svěřenské fondy nebo obdobná zřízení, která se řídí právem cizího státu, avšak působí na území ČR. Do evidence správce dále uvede označení svěřenského fondu, den jeho vzniku, zrušení nebo zániku správy s uvedením právního důvodu a den jeho zániku, identifikační číslo přidělené rejstříkovým soudem, účel svěřenského fondu a jméno a kontaktní údaje správců a způsob, jakým mohou za svěřenský fond jednat. Stejně jako u ostatních veřejných rejstříků platí i zde princip materiální publicity – informace, které jsou uvedeny v evidenci, jsou považovány za správné a proti osobě, která jedná s důvěrou k takto zveřejněným údajům, nelze namítat jejich nesoulad se skutečností nebo jinou nesprávnost.
V evidenci budou dále uvedeny konkrétní údaje o osobách spjatých se svěřenským fondem, které však nebudou veřejně přístupné, a to ani v oficiálním výpise. Rejstříkovému soudu bude třeba k těmto neveřejným účelům sdělit informace mimo jiné o obmyšlených osobách, zakladateli fondu a osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu v rozsahu jméno, adresa bydliště, datum narození a rodné číslo, bylo-li přiděleno.
Úplný přístup k údajům
Osobní údaje zapisované do evidence mohou být výjimečně zpřístupněny v úplném opise, avšak pouze pokud k tomu v evidenci uvedená osoba udělí svůj souhlas nebo pokud tuto možnost připouští zákon. Ze zákona je povoleno vydání úplného opisu včetně osobních údajů správci, osobě, která prokáže právní zájem, nebo v souvislosti s výkonem správy a činnosti vybraných institucí – soudu pro účely soudního řízení, orgánům činným v trestním řízení, správci daně pro účely výkonu jejich správy, vybraným institucím při plnění povinností v rámci opatření proti legalizaci peněz z trestné činnosti, České národní bance či Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Sbírka listin
Stejně jako u ostatních rejstříků bude součástí evidence sbírka listin. Do ní bude zakládán statut, rozhodnutí o jmenování nebo odvolání správce, smlouva o zvýšení majetku ve svěřenském fondu, rozhodnutí o zrušení fondu a další zásadní písemnosti. Obsahuje-li listina osobní údaje zakladatele, obmyšleného nebo osoby vykonávající dohled, nebude ve sbírce zveřejněna.
Ustanovení novely ve věci svěřenských fondů budou účinná od 1. 1. 2018. Svěřenské fondy vzniklé do tohoto data budou muset být dopsány do evidence do 6 měsíců od účinnosti. Sankcí za nesplnění této povinnosti pak bude ukončení správy svěřenského fondu.
Osvobození přijatých podílů na zisku od daně
V tomto roce by také mohlo dojít k pozitivní změně v oblasti zdanění svěřenských fondů. V současné době je v Parlamentu projednáván návrh na osvobození podílů na zisku vyplácených svěřenskému fondu od daně z příjmů. To znamená, že bude-li svěřenský fond držet alespoň desetiprocentní podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti (české či ve stanovených případech i zahraniční), bude výplata svěřenskému fondu osvobozena od srážkové daně, resp. v případě zahraniční dceřiné společnosti nebude zahrnována do samostatného základu daně.
Jedná se o odbourání poměrně zásadní daňové překážky, která dosud svěřenské fondy znevýhodňovala.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




