Rodinný podnik konečně definován – čas investovat do rozvoje vašich rodinných firem
Poprvé v české historii došlo k zakotvení definice rodinné obchodní korporace a rodinné živnosti. V květnu tohoto roku Vláda ČR schválila usnesení o vymezení rodinných podniků v České republice.
Vláda při hledání vhodné definice vycházela ze standardu federace Evropských rodinných podniků, z čehož lze usuzovat, že Česká republika bude v tomto směru následovat celoevropský trend rozvoje rodinného podnikání.
Za rodinné podniky lze považovat rodinné obchodní korporace i rodinné živnosti, na jejichž chodu se významnou měrou podílí členové jedné rodiny. Pro účely vládního usnesení se za členy jedné rodiny považují společně pracující manželé nebo partneři nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do třetího stupně osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do druhého stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii nebo sourozenci.
Jaké výhody může zavedení definice rodinným podnikům přinést?
Je zřejmé, že zakotvení definice může mít mnohé pozitivní dopady na rodinné podniky. V souladu s evropským trendem by rodinné podniky v následujících letech mohly získat výhody v následujících oblastech:
- daňové úlevy;
- cílené strukturální výzvy a programy – vzhledem k existenci definice bude možné vypisovat výzvy a pobídky určené výhradně pro rodinné podniky;
- sbírání statistických dat – na základě toho bude možné lépe firmy sledovat a optimalizovat jejich rozvoj;
- vzdělávání a výzkum problematiky rodinného podnikání;
- propagace – rodinné podniky by mohly vystupovat jednotně a aktivně se podílet na zlepšení povědomí české společnosti o „našich“ rodinných podnicích;
- speciální „známky kvality“;
- zaměstnanost – zjednodušení systému zaměstnávání rodinných příslušníků v rámci rodinných podniků; motivace k pokračování v rodinném podnikání pro mladou generaci.
Rodinný podnik jako součást svěřenského fondu či fundace
Schválení vládní definice rodinného podniku jednoznačně svědčí o skutečnosti, že téma podpory rodinného podnikání je a bude aktuální. Investice do rozšiřování a ochrany rodinných podniků, do jejich strategického rozvoje mají velký smysl, a to včetně přípravy na dlouhodobou ochranu majetku, který rodina nabyla dlouhodobým úsilím v podnikání, a na následný mezigenerační transfer tohoto kapitálu.
V souladu s předmětnou definicí se výslovně počítá s tím, že rodinný podnik může být součástí fundace (nadace či nadačního fondu) nebo svěřenského fondu. Právě ve svěřenských a nadačních fondech lze spatřovat velmi zajímavý nástroj, jak úspěšně zachovat tradici rodinného podniku, zajistit rodině dlouhodobou ochranu majetku před vnějšími nečekanými vlivy a provést generační výměnu.
Pokud se v nastupující generaci najde, byť jediný zájemce o pokračování v rodinném podnikání nebo alespoň o jeho strategickou správu, je možné si statut rodinné firmy, a z toho plynoucích výhod, udržet i nadále. Stačí, aby byl odcházející generací podnikatelů rodinný podnik vložen do nově založeného svěřenského či nadačního fondu, přičemž onen mladý nástupce by byl jmenován jako svěřenský správce svěřenského fondu nebo člen statutárního orgánu nadačního fondu. V této pozici by tedy prakticky ovládal provoz rodinného podniku, přičemž beneficienty, kterým by plynuly zisky z rodinného podnikání, by mohli být i ostatní členové rodiny, kteří se již aktivně rodinného podnikání účastnit nechtějí. Vložení rodinného podniku do svěřenského nebo nadačního fondu tedy přináší celou řadu možností správy rodinných firem do budoucna a zajistí rodině dlouhodobou ochranu majetku pro další generace (tzv. šlechtický standard).
Jak zvednout rukavici hozenou rodinným podnikům?
Právních služeb souvisejících s ochranou rodinného majetku, s přechodem rodinných podniků na další generace či s investicemi do rozvoje rodinných společností je široká škála:
- Vytvoření efektivní rodinné struktury pro ochranu a dlouhodobou držbu rodinného majetku;
- vyčlenění majetku do svěřenských fondů (trustů), nadací či nadačních fondů;
- nastavení strategie ochrany s ohledem na pravidla odpovědnosti při působení ve statutárních orgánech;
- příprava komplexní daňové strategie pro správu rodinného majetku;
- návrh a realizace řešení pro případ nečekaných změn (včetně úmrtí či vážné nemoci);
- ad-hoc mezinárodní servis jak v oblasti rodinného podnikání, tak i při nakládání s aktivy, jako jsou nemovitosti, majetkové účasti, umělecká díla apod.;
- fiduciární servis (poradenství a odborná pomoc při správě nadace či trustu).
Je tedy potřeba zaměřit se jak na poskytování komplexních služeb na poli zakládání a dispozic se svěřenskými i nadačními fondy, které nabízí zcela nový pohled na možnosti strategického řízení rodinného podniku na jedné straně a řízení očekávání rodinných příslušníků na straně druhé, a to při zachování statutu rodinného podniku, a tedy i veškerých výhod, které z toho mohou v budoucnu plynout.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
