Revoluce v žalobách na vyklizení bytů
Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.
Cílem novelizace je urychlení procesu vyklizení nemovitostí určených k bydlení po skončení nájemního vztahu. Novela reaguje na skutečnost, že průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti činí v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní).
Jedním z prostředků, kterým má být zkrácení dosaženo, je tzv. rozkaz k vyklizení, o němž jsme Vás již dříve informovali zde a jehož implementace se zpozdila. Domníváme se však, že rozkaz k vyklizení není samospasný a pro zkušené neplatiče bude představovat pouze malou překážku.
Výrazně větší dopad však očekáváme od zákonem nově stanovených lhůt, ve kterých soudy musí ve věci samé (tedy ve věci vyklizení domu či bytu) rozhodnout. Soudy tak mají povinnost vydat rozhodnutí do 6 měsíců od zahájení řízení, nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné. Ačkoliv tato povinnost není absolutní a soud má v případě jejího nesplnění pouze povinnost uvést v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet, měla by na soudce vytvořit určitý tlak, aby rozhodovali včas.
Neméně důležitou změnou je pak omezení bezdůvodného odročování řízení na žádost účastníků (v praxi tedy především žalovaných), kdy nově může být jednání na žádost každého z účastníků odročeno pouze jednou. Tím by mělo být zabráněno účelovému odročování z často vyfabulovaných důvodů.
Ačkoliv novelizace v praxi může narážet na vytíženost českého soudního systému, navržené mechanismy jsou bezesporu vítaným prostředkem ochrany vlastníků nemovitostí před nespolupracujícími nájemci, které by měly přinést určité zrychlení.
Zdroj:
Zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení
Další články
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.



