Revoluce v žalobách na vyklizení bytů
Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.
Cílem novelizace je urychlení procesu vyklizení nemovitostí určených k bydlení po skončení nájemního vztahu. Novela reaguje na skutečnost, že průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti činí v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní).
Jedním z prostředků, kterým má být zkrácení dosaženo, je tzv. rozkaz k vyklizení, o němž jsme Vás již dříve informovali zde a jehož implementace se zpozdila. Domníváme se však, že rozkaz k vyklizení není samospasný a pro zkušené neplatiče bude představovat pouze malou překážku.
Výrazně větší dopad však očekáváme od zákonem nově stanovených lhůt, ve kterých soudy musí ve věci samé (tedy ve věci vyklizení domu či bytu) rozhodnout. Soudy tak mají povinnost vydat rozhodnutí do 6 měsíců od zahájení řízení, nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné. Ačkoliv tato povinnost není absolutní a soud má v případě jejího nesplnění pouze povinnost uvést v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet, měla by na soudce vytvořit určitý tlak, aby rozhodovali včas.
Neméně důležitou změnou je pak omezení bezdůvodného odročování řízení na žádost účastníků (v praxi tedy především žalovaných), kdy nově může být jednání na žádost každého z účastníků odročeno pouze jednou. Tím by mělo být zabráněno účelovému odročování z často vyfabulovaných důvodů.
Ačkoliv novelizace v praxi může narážet na vytíženost českého soudního systému, navržené mechanismy jsou bezesporu vítaným prostředkem ochrany vlastníků nemovitostí před nespolupracujícími nájemci, které by měly přinést určité zrychlení.
Zdroj:
Zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
