Souhlas vlastníka nemovitosti: co to je, co musí obsahovat a jak ho získat bez zbytečné administrativy
Každá firma nebo živnostník, který zapisuje sídlo do obchodního rejstříku nebo místo podnikání do živnostenského rejstříku, je povinen doložit právní důvod užívání prostor, přičemž u živnostenského rejstříku tak činí na žádost živnostenského úřadu.
Pokud podnikatel není vlastníkem nemovitosti, zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka s úředně ověřeným podpisem – dokument, který mnoho začínajících podnikatelů překvapí svou formální náročností.[1] Nejjednodušší způsob, jak ho získat rychle a bez zbytečné administrativy, je virtuální sídlo přes MojeSidlo.cz – souhlas vlastníka nemovitosti je jeho automatickou součástí.
Co říká zákon
Povinnost doložit souhlas vlastníka nemovitosti vyplývá z § 14 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících. Podnikatel musí prokázat právní důvod užívání prostor, v nichž má sídlo umístěno – buď nájemní smlouvou, listem vlastnictví, nebo písemným prohlášením vlastníka nemovitosti.[2] Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, například notářem nebo na Czech POINTu. Souhlas nesmí být starší tří měsíců. Výjimku mají pouze OSVČ se sídlem v místě svého trvalého bydliště.[3]
Co musí souhlas obsahovat
Dokument musí identifikovat vlastníka nemovitosti, obsahovat přesnou adresu včetně čísla listu vlastnictví a příslušného katastrálního úřadu, uvést subjekt, kterému se souhlas uděluje, a nést úředně ověřený podpis.[4] Pokud má nemovitost více spoluvlastníků, vyžaduje se souhlas všech. Souhlas je jednostranný právní úkon – vlastník ho může kdykoliv odvolat, proto je důležité mít právní důvod užívání prostor zajištěn po celou dobu zápisu.
Virtuální adresa: souhlas bez starostí
Podnikatelé, kteří si zřizují sídlo prostřednictvím virtuální adresy, potřebují souhlas vlastníka stejně jako při běžné nemovitosti. Protože MojeSidlo.cz je vlastníkem nemovitostí, v nichž virtuální sídlo poskytuje, zákazník nemusí řešit nic – souhlas vlastníka nemovitosti získá automaticky 5 minut po úhradě jako součást služby. Zřízení probíhá zcela online, k dispozici jsou tři adresy v Praze a celý proces lze zvládnout během několika minut.
[1] Přesněji řečeno, právní předpisy vyžadují doložení právního důvodu užívání prostor, v nichž je sídlo umístěno. Písemné prohlášení vlastníka je jedním z možných způsobů; zákon připouští i prohlášení jiné osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat. U zápisu do veřejného rejstříku se tato povinnost neuplatní, je-li právní důvod zjistitelný z veřejné evidence. Srov. § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.
[2] Zákon obecně požaduje doložení právního důvodu užívání prostor; konkrétní doklad se může lišit podle situace. U zápisu do veřejného rejstříku viz § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb.. Pro podnikatele podle živnostenského zákona platí, že právní důvod užívání prostor prokazují na žádost živnostenského úřadu; viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[3] Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod užívání prostor, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (nemusí jít nezbytně o bydliště trvalé); zákon však současně stanoví i výjimky z tohoto pravidla. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[4] Zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, které nesmí být starší než 3 měsíce a musí na něm být úředně ověřen podpis. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.



