Společenství vlastníků jednotek nemůže ve svých stanovách zakázat krátkodobé pronájmy
V poslední době se nezřídka vyskytovaly situace, kdy SVJ v rámci svých stanov zakazovaly jednotlivým vlastníkům jednotek krátkodobý pronájem – třeba prostřednictvím Airbnb. K tomuto tématu se nedávno vyjádřil i sám Nejvyšší soud.
Krátkodobý pronájem je jedním z fenoménů současné doby, což ostatně dokazuje mimo jiné i narůst počtu platforem, které tuto službu nabízejí, kdy nejznámější z nich je patrně Airbnb. Vzhledem k rostoucí popularitě této služby roste i počet pronajímatelů tuto službu poskytujících, kteří se nezřídka setkávají s nelibostí ostatních obyvatel domu, ve kterém se konkrétní jednotka [1] nachází. Tato nelibost v některých případech vede až k pokusům tuto službu jednotlivým vlastníkům jednotek zakázat, popřípadě omezit [2], a to například prostřednictvím stanov SVJ [3].
Možností takového zákazu nebo omezení se nedávno zabýval Nejvyšší soud v rámci svého usnesení ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 26 Cdo 854/2022 (dále jen „Usnesení“), kde jednoznačně konstatoval, že takový zákaz ve stanovách SVJ není možný.
V rámci odůvodnění tohoto Usnesení Nejvyšší soud konstatoval, že problematika zákazu krátkodobého pronájmu ze strany SVJ vyplývá z dualistické koncepce bytového spoluvlastnictví jako takového, kde na jedné straně stojí výlučně vlastnické právo pronajímatele k jeho jednotce a na straně druhé podílové spoluvlastnictví vlastníků jednotek ke společným částem domu a pozemku ve kterém se jednotka nachází.
Nejvyšší soud své závěry odůvodnil zejména zákonem stanovenou působností SVJ a jeho účelem. Zákonem stanoveným účelem SVJ je totiž zajišťování správy domu a pozemku.[4] Co zahrnuje správu domu a pozemku pak výslovně stanoví § 1189 OZ, který stanoví, že: „Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu“.
Takto zákonem vymezená působnost SVJ se střetává s výlučným vlastnickým právem vlastníka jednotky, které spočívá v mimo jiné v tom, jednotku dle svého uvážení užívat s tím, že takové užívání nesmí ztížit nebo omezit užívání stejných práv jinému vlastníkovi jednotky.[5]
Vlastník jednotky je pak povinen řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.[6] Tato pravidla se však vztahují výlučně k užívání společných částí domu a pozemku, nikoli však konkrétní jednotky.
Z takto zákonem vymezené působnosti SVJ pak dle Nejvyššího soudu jednoznačně vyplývá, že SVJ nemůže zasahovat do vlastnických práv k jednotkám jednotlivých vlastníků a zákaz nebo omezení krátkodobého pronájmu jednotek takový zásah nepochybně představuje. SVJ se pak při úpravě svých stanov může pohybovat pouze v mezích jemu zákonem svěřené působnosti.
V případě, kdy SVJ v rámci výkonu své funkce překročí svou působnost a přijme stanovy obsahující zákaz, nebo omezení krátkodobého nájmu, pak se na takové rozhodnutí v souladu s ust. § 245 OZ hledí, jako by nebylo přijato.
Závěr
Se závěry Nejvyššího soudu lze pak dle našeho názoru jednoznačně souhlasit a SVJ není oprávněno krátkodobý pronájem ve svých stanovách zakázat nebo omezit. Vlastník jednotky však musí vždy vykonávat svá práva takovým způsobem, aby neomezoval práva ostatních vlastníků v domě. V případě, kdy tento limit poruší a v důsledku krátkodobých pronájmů dochází například k nadměrnému hluku, nebo nepořádku v domě, jsou ostatní vlastníci oprávněni domáhat se právní ochrany například prostřednictvím negatorní žaloby dle § 1042 OZ. V krajním případě přichází v úvahu také nařízení soudního prodeje jednotky dle § 1184 OZ.
<img src=“/api/s3/file/media/uploaded-files/1681718947753.jpeg” alt=“Obsah obrázku text
Popis byl vytvořen automaticky” width=“263”>
[2] Např. podmínit souhlasem ostatních vlastníků jednotek v domě
[3] Zkratkou SVJ se v tomto článku rozumí společenství vlastníků jednotek ve smyslu ust. § 1194 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“)
[5] § 1175 odst. 1 ve spojení s § 1012 OZ
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



