Výběr nejkurióznějších judikatorních příběhů poslední doby – část II.
Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.
První část článku naleznete zde.
Tento příspěvek tvoří součást série článků popisujících skutkově nejzajímavější judikatorní příběhy. Posuzovaný příběh se odehrál v prostředí porodnice. Žalobkyně, se domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši půl milionu korun českých po provozovateli nemocnice. Tato újma jí měla být způsobena neoprávněným zásahem do osobnosti, k němuž dle jejích tvrzení došlo mj. tím, že jí po porodu nebyla vydána placenta, aby ji mohla zkonzumovat. Nejvyšší soud předestřený případ posuzoval ve svém rozsudku ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3118/2019.
Porod dle zjištění soudů neprobíhal zcela standardně (nebylo jej možno posuzovat jako zcela fyziologický), ovšem postup lékařů byl v souladu s dostupnými požadavky lékařské vědy a s cílem chránit zdraví dítěte i rodičky. K zásahu objektivně způsobilému vyvolat nemajetkovou újmu tudíž nedošlo, žalovaná nemocnice totiž nejednala protiprávně – právní předpisy účinné v rozhodné době totiž vydání placenty neumožňovaly (konkrétně šlo o § 26 odst. 12 zákona o péči o zdraví lidu).[1] Navíc bylo zjištěno, že placenta byla infikovaná, a tedy nebyla způsobilá k požadovanému účelu (tj. ke konzumaci). To se žalobkyni pochopitelně nelíbilo, a tak podala dovolání.
V tom mj. formulovala následující otázky_:_
- „zda se právní úprava nakládání s oddělenými/odebranými částmi těla nepoužije vždy, ale pouze pokud vůle a přání pacienta neurčí jinak za situace, že tím není ohroženo veřejné zdraví,
- zda právní úprava ve znění ,části lidského těla…se zpopelňují‘ znamená nebo neznamená bezvýjimečný příkaz tohoto postupu a zákaz volit jiný postup na základě žádosti subjektu práv, o jehož části lidského těla jde“
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
