Změna v odškodňování pracovních úrazů přinese zraněným i stovky tisíc navíc
Od ledna 2023 se významně mění odškodňování pracovních úrazů, poškození dostanou výrazně víc. Zatímco u dopravních nehod odrážela výše kompenzace růst průměrné mzdy, u pracovních úrazů byla hodnota jednoho bodu pevně stanovena na 250 korun.
Společnost Vindicia, která se na odškodnění specializuje, na nerovnost ve výpočtu kompenzace dlouhodobě upozorňovala. Poškozeným změna přinese i stovky tisíc korun navíc, proces se navíc zrychlí.
Výši kompenzace určuje počet bodů, které zohledňují vážnost následků. Zatímco u dopravních nehod odrážela hodnota jednoho bodu výši průměrné mzdy a letos činí už 393 korun, u pracovních úrazů byla do letoška pevně stanovena na 250 korun. „Stejné zranění s identickými následky mělo dosud úplně jiné finanční ohodnocení, pokud se jednalo o dopravní nehodu a výrazně nižší, jestliže šlo o pracovní úraz. Ještě v roce 2015 se přitom jednalo o ještě drastičtější rozdíl, protože jeden bod měl u pracovních úrazů hodnotu pouhopouhých 120 korun,“ popisuje vývoj Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Podle jeho slov se navíc jednoznačným výkladem celý proces výrazně zrychlí.
První vlaštovkou byl judikát Ústavního soudu
Nový výpočet pro odškodnění navázal na první snahu o narovnání nespravedlivého rozdílu. Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20 se zaměřil na konkrétní případ zedníka, který se velmi vážně zranil při výkonu práce. Poškozený se domáhal spravedlivého odškodnění, a to dle Občanského zákoníku a Metodiky Nejvyššího soudu. „Judikát uvedl, že se pravidlo výhodnějšího výpočtu odškodnění vztahuje i na všechny pracovní úrazy, pokud si poškození nechají udělat oba posudky – posudek dle nařízení vlády a podle Metodiky Nejvyššího soudu. Pokud je ve financích rozdíl, je třeba se řídit výpočtem, který je pro poškozeného výhodnější. Toto řešení se ovšem vyplatilo hlavně u těch nejtěžších úrazů s vážnými následky, protože posudek podle Metodiky Nejvyššího soudu je poměrně nákladný. Nynější úprava je vstřícná vůči všem poškozeným a velmi toto vyrovnání vítáme,“ komentuje Beck.
Rozhodnutí soudu se už loni propsalo do výše odškodnění. Vindicia začala judikát uplatňovat u těžkých úrazů a podle dosud neuzavřených statistik společnosti dosáhlo průměrné odškodnění za loňský rok 569 tisíc korun. Jde o poměrně velké navýšení oproti roku 2021, rozdíl činí 21 tisíc korun.
Nové pravidlo umožní získat výrazně vyšší částky
Vindicia změnu ilustruje na příkladu klientky, kterou vážně zranilo zvíře při práci na farmě. Jasný pracovní úraz se řešil podle starých pravidel. Léčení si vyžádalo hned několik operací, žena získala bolestné, náhradu mzdy i kompenzaci ztížení společenského uplatnění. Celkem se odškodnění vyčíslilo na 930 tisíc korun. „Jenže částka mohla být ještě vyšší. Kdyby se vše řídilo dnešními podmínkami, kompenzace za úplně stejné zranění a následky by se vyšplhala téměř na 1,5 milionu korun. A to už je značný rozdíl,“ ilustruje Beck.
Legislativa se týká nových případů
Smůlu mají lidé, kterým se pracovní úraz stal například v posledních dnech loňského roku. Výhodnější výpočet kompenzace se týká až těch případů, ke kterým dojde letos. Nicméně platí, že u osob zraněných v loňském roce se bude 12 měsíců po ustálení stavu dělat posudek na ztížení společenského uplatnění. A ten už se novým výpočtem řídit bude, takže i oni budou z úpravy profitovat.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



