Změna v odškodňování pracovních úrazů přinese zraněným i stovky tisíc navíc
Od ledna 2023 se významně mění odškodňování pracovních úrazů, poškození dostanou výrazně víc. Zatímco u dopravních nehod odrážela výše kompenzace růst průměrné mzdy, u pracovních úrazů byla hodnota jednoho bodu pevně stanovena na 250 korun.
Společnost Vindicia, která se na odškodnění specializuje, na nerovnost ve výpočtu kompenzace dlouhodobě upozorňovala. Poškozeným změna přinese i stovky tisíc korun navíc, proces se navíc zrychlí.
Výši kompenzace určuje počet bodů, které zohledňují vážnost následků. Zatímco u dopravních nehod odrážela hodnota jednoho bodu výši průměrné mzdy a letos činí už 393 korun, u pracovních úrazů byla do letoška pevně stanovena na 250 korun. „Stejné zranění s identickými následky mělo dosud úplně jiné finanční ohodnocení, pokud se jednalo o dopravní nehodu a výrazně nižší, jestliže šlo o pracovní úraz. Ještě v roce 2015 se přitom jednalo o ještě drastičtější rozdíl, protože jeden bod měl u pracovních úrazů hodnotu pouhopouhých 120 korun,“ popisuje vývoj Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Podle jeho slov se navíc jednoznačným výkladem celý proces výrazně zrychlí.
První vlaštovkou byl judikát Ústavního soudu
Nový výpočet pro odškodnění navázal na první snahu o narovnání nespravedlivého rozdílu. Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20 se zaměřil na konkrétní případ zedníka, který se velmi vážně zranil při výkonu práce. Poškozený se domáhal spravedlivého odškodnění, a to dle Občanského zákoníku a Metodiky Nejvyššího soudu. „Judikát uvedl, že se pravidlo výhodnějšího výpočtu odškodnění vztahuje i na všechny pracovní úrazy, pokud si poškození nechají udělat oba posudky – posudek dle nařízení vlády a podle Metodiky Nejvyššího soudu. Pokud je ve financích rozdíl, je třeba se řídit výpočtem, který je pro poškozeného výhodnější. Toto řešení se ovšem vyplatilo hlavně u těch nejtěžších úrazů s vážnými následky, protože posudek podle Metodiky Nejvyššího soudu je poměrně nákladný. Nynější úprava je vstřícná vůči všem poškozeným a velmi toto vyrovnání vítáme,“ komentuje Beck.
Rozhodnutí soudu se už loni propsalo do výše odškodnění. Vindicia začala judikát uplatňovat u těžkých úrazů a podle dosud neuzavřených statistik společnosti dosáhlo průměrné odškodnění za loňský rok 569 tisíc korun. Jde o poměrně velké navýšení oproti roku 2021, rozdíl činí 21 tisíc korun.
Nové pravidlo umožní získat výrazně vyšší částky
Vindicia změnu ilustruje na příkladu klientky, kterou vážně zranilo zvíře při práci na farmě. Jasný pracovní úraz se řešil podle starých pravidel. Léčení si vyžádalo hned několik operací, žena získala bolestné, náhradu mzdy i kompenzaci ztížení společenského uplatnění. Celkem se odškodnění vyčíslilo na 930 tisíc korun. „Jenže částka mohla být ještě vyšší. Kdyby se vše řídilo dnešními podmínkami, kompenzace za úplně stejné zranění a následky by se vyšplhala téměř na 1,5 milionu korun. A to už je značný rozdíl,“ ilustruje Beck.
Legislativa se týká nových případů
Smůlu mají lidé, kterým se pracovní úraz stal například v posledních dnech loňského roku. Výhodnější výpočet kompenzace se týká až těch případů, ke kterým dojde letos. Nicméně platí, že u osob zraněných v loňském roce se bude 12 měsíců po ustálení stavu dělat posudek na ztížení společenského uplatnění. A ten už se novým výpočtem řídit bude, takže i oni budou z úpravy profitovat.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.


