Způsob zřízení nezbytné cesty podle nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník zavedl do českého právního prostředí staronový institut nezbytné cesty, respektive stanoví pravidla, jak povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek zřídit.
O povolení nezbytné cesty přes sousední pozemek může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Důvodem pro povolení nezbytné cesty nemůže být jen požadavek pohodlnějšího spojení, ale faktická neexistence dostatečného přístupu. Za povolení nezbytné cesty náleží vlastníkovi pozemku úplata a případně také odčinění újmy, pokud již není započteno v úplatě.
Nezbytnou cestu povoluje soud, který také vymezí její rozsah, jenž odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Nezbytnou cestu je možno založit buď jako soukromou obligaci (povinnost) či jako služebnost, tedy věcné právo postihující vlastníka tím, že musí ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti něco trpět nebo něčeho se zdržet.
Zřízením či užíváním nezbytné cesty musí být vlastník pozemku co nejméně obtěžován a pozemek co nejméně zasažen. Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla povolena.
Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup a kde bude vlastník nejméně obtěžován.
Soud nezbytnou cestu nepovolí, pokud škoda na povinné nemovité věci zjevně převýší výhodu nezbytné cesty, nebo pokud si ten, kdo o ni žádá, způsobil nedostatek přístupu k veřejné cestě z hrubé nedbalosti nebo dokonce úmyslně. Dále nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Pokud pomine důvod pro zřízení nezbytné cesty, podá vlastník pozemku návrh a soud nezbytnou cestu zruší.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: libor.ulovec@bnt.eu
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
