Způsob zřízení nezbytné cesty podle nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník zavedl do českého právního prostředí staronový institut nezbytné cesty, respektive stanoví pravidla, jak povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek zřídit.
O povolení nezbytné cesty přes sousední pozemek může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Důvodem pro povolení nezbytné cesty nemůže být jen požadavek pohodlnějšího spojení, ale faktická neexistence dostatečného přístupu. Za povolení nezbytné cesty náleží vlastníkovi pozemku úplata a případně také odčinění újmy, pokud již není započteno v úplatě.
Nezbytnou cestu povoluje soud, který také vymezí její rozsah, jenž odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Nezbytnou cestu je možno založit buď jako soukromou obligaci (povinnost) či jako služebnost, tedy věcné právo postihující vlastníka tím, že musí ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti něco trpět nebo něčeho se zdržet.
Zřízením či užíváním nezbytné cesty musí být vlastník pozemku co nejméně obtěžován a pozemek co nejméně zasažen. Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla povolena.
Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup a kde bude vlastník nejméně obtěžován.
Soud nezbytnou cestu nepovolí, pokud škoda na povinné nemovité věci zjevně převýší výhodu nezbytné cesty, nebo pokud si ten, kdo o ni žádá, způsobil nedostatek přístupu k veřejné cestě z hrubé nedbalosti nebo dokonce úmyslně. Dále nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Pokud pomine důvod pro zřízení nezbytné cesty, podá vlastník pozemku návrh a soud nezbytnou cestu zruší.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: libor.ulovec@bnt.eu
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?




