O povolení nezbytné cesty přes sousední pozemek může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Důvodem pro povolení nezbytné cesty nemůže být jen požadavek pohodlnějšího spojení, ale faktická neexistence dostatečného přístupu. Za povolení nezbytné cesty náleží vlastníkovi pozemku úplata a případně také odčinění újmy, pokud již není započteno v úplatě.
Nezbytnou cestu povoluje soud, který také vymezí její rozsah, jenž odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Nezbytnou cestu je možno založit buď jako soukromou obligaci (povinnost) či jako služebnost, tedy věcné právo postihující vlastníka tím, že musí ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti něco trpět nebo něčeho se zdržet.
Zřízením či užíváním nezbytné cesty musí být vlastník pozemku co nejméně obtěžován a pozemek co nejméně zasažen. Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla povolena.
Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup a kde bude vlastník nejméně obtěžován.
Soud nezbytnou cestu nepovolí, pokud škoda na povinné nemovité věci zjevně převýší výhodu nezbytné cesty, nebo pokud si ten, kdo o ni žádá, způsobil nedostatek přístupu k veřejné cestě z hrubé nedbalosti nebo dokonce úmyslně. Dále nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Pokud pomine důvod pro zřízení nezbytné cesty, podá vlastník pozemku návrh a soud nezbytnou cestu zruší.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: libor.ulovec@bnt.eu
Diskuze k článku ()