Způsob zřízení nezbytné cesty podle nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník zavedl do českého právního prostředí staronový institut nezbytné cesty, respektive stanoví pravidla, jak povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek zřídit.
O povolení nezbytné cesty přes sousední pozemek může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Důvodem pro povolení nezbytné cesty nemůže být jen požadavek pohodlnějšího spojení, ale faktická neexistence dostatečného přístupu. Za povolení nezbytné cesty náleží vlastníkovi pozemku úplata a případně také odčinění újmy, pokud již není započteno v úplatě.
Nezbytnou cestu povoluje soud, který také vymezí její rozsah, jenž odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Nezbytnou cestu je možno založit buď jako soukromou obligaci (povinnost) či jako služebnost, tedy věcné právo postihující vlastníka tím, že musí ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti něco trpět nebo něčeho se zdržet.
Zřízením či užíváním nezbytné cesty musí být vlastník pozemku co nejméně obtěžován a pozemek co nejméně zasažen. Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla povolena.
Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup a kde bude vlastník nejméně obtěžován.
Soud nezbytnou cestu nepovolí, pokud škoda na povinné nemovité věci zjevně převýší výhodu nezbytné cesty, nebo pokud si ten, kdo o ni žádá, způsobil nedostatek přístupu k veřejné cestě z hrubé nedbalosti nebo dokonce úmyslně. Dále nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Pokud pomine důvod pro zřízení nezbytné cesty, podá vlastník pozemku návrh a soud nezbytnou cestu zruší.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: libor.ulovec@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




