Druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným
Do konce roku 2013 bylo přípustné vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti s ručením omezeným. Zákon (obchodní zákoník) krom toho nepřipouštěl spojit s podílem práva a povinnosti odlišné od zákona, tj. vytvářet zvláštní druhy podílů.
Někteří odborníci se přesto domnívali, že ačkoli zákon v tomto ohledu mlčel, společník mohl vlastnit zvláštní druh podílu. Judikatura Nejvyššího soudu ČR se nicméně k této problematice nevyjádřila.
Od 1. 1. 2014 je postaveno na jisto, že společníci společností s ručením omezeným mohou vlastnit zvláštní druhy podílů a nově i více podílů. Předpokladem je úprava ve společenské smlouvě. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. Cpjn 204/2015) je přitom možné, aby mnohost podílů a různé druhy podílů existovaly nejen ve společnostech s ručením omezeným, které se podřídily zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5), ale i ve společnostech s ručením omezeným, které se zákonu o obchodních korporacích nepodřídily.
V případě, že s podílem nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, jedná se o tzv. základní podíl. Mají-li být s podílem spojena zvláštní práva a povinnosti, potom podíly se stejnými právy a povinnostmi vytváří zvláštní druh. Příkladem zvláštního druhu podílu může být podíl spojený s vyšším podílem na zisku, s preferenčním podílem na zisku, s pevným podílem na zisku, s odlišným nastavením hlasovacích práv, s povinností podílet se na činnosti společnosti, s právem nominace členů volených orgánů, s právem veta, s širším rozsahem práv na informace apod.
Volnost společníků při stanovení práv a povinností spojených s podílem však není bez limitů. Neproblematické jsou případy společnických práv, u kterých zákon výslovně připouští úpravu jejich rozsahu. Sem patří například právo na podíl na zisku. Lze se domnívat, že zvláštní druh podílu může taktéž rozšířit oprávnění spojená s podílem, např. zajistit širší právo na informace. Zřejmě nejspornější otázkou v současné době je, zda lze některá zákonná práva zcela vyloučit. Často je diskutována přípustnost vyloučení hlasovacího práva či práva na podíl na zisku. Byť takový postup považujeme až na výjimky za přípustný, závěry literatury jsou rozporuplné a judikatura dosud chybí.
Zákon o obchodních korporacích rozšiřuje smluvní volnost a ponechává společníkům možnost individualizovat své přínosy pro společnost formou různých druhů podílů. To může být zajímavé především pro tuzemské i zahraniční investory, kteří mohou získat např. podíl spojený s pevným či vyšším podílem na zisku a naopak mít omezená hlasovací práva tak, aby si kontrolu nad společností ponechali její zakladatelé. Jelikož je taková pozice ve společnosti spojena s podílem a nikoli s konkrétní osobou, při převodu takového podílu bude mít jeho nabyvatel stejnou pozici ve společnosti jako původní investor.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
