Druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným
Do konce roku 2013 bylo přípustné vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti s ručením omezeným. Zákon (obchodní zákoník) krom toho nepřipouštěl spojit s podílem práva a povinnosti odlišné od zákona, tj. vytvářet zvláštní druhy podílů.
Někteří odborníci se přesto domnívali, že ačkoli zákon v tomto ohledu mlčel, společník mohl vlastnit zvláštní druh podílu. Judikatura Nejvyššího soudu ČR se nicméně k této problematice nevyjádřila.
Od 1. 1. 2014 je postaveno na jisto, že společníci společností s ručením omezeným mohou vlastnit zvláštní druhy podílů a nově i více podílů. Předpokladem je úprava ve společenské smlouvě. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. Cpjn 204/2015) je přitom možné, aby mnohost podílů a různé druhy podílů existovaly nejen ve společnostech s ručením omezeným, které se podřídily zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5), ale i ve společnostech s ručením omezeným, které se zákonu o obchodních korporacích nepodřídily.
V případě, že s podílem nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, jedná se o tzv. základní podíl. Mají-li být s podílem spojena zvláštní práva a povinnosti, potom podíly se stejnými právy a povinnostmi vytváří zvláštní druh. Příkladem zvláštního druhu podílu může být podíl spojený s vyšším podílem na zisku, s preferenčním podílem na zisku, s pevným podílem na zisku, s odlišným nastavením hlasovacích práv, s povinností podílet se na činnosti společnosti, s právem nominace členů volených orgánů, s právem veta, s širším rozsahem práv na informace apod.
Volnost společníků při stanovení práv a povinností spojených s podílem však není bez limitů. Neproblematické jsou případy společnických práv, u kterých zákon výslovně připouští úpravu jejich rozsahu. Sem patří například právo na podíl na zisku. Lze se domnívat, že zvláštní druh podílu může taktéž rozšířit oprávnění spojená s podílem, např. zajistit širší právo na informace. Zřejmě nejspornější otázkou v současné době je, zda lze některá zákonná práva zcela vyloučit. Často je diskutována přípustnost vyloučení hlasovacího práva či práva na podíl na zisku. Byť takový postup považujeme až na výjimky za přípustný, závěry literatury jsou rozporuplné a judikatura dosud chybí.
Zákon o obchodních korporacích rozšiřuje smluvní volnost a ponechává společníkům možnost individualizovat své přínosy pro společnost formou různých druhů podílů. To může být zajímavé především pro tuzemské i zahraniční investory, kteří mohou získat např. podíl spojený s pevným či vyšším podílem na zisku a naopak mít omezená hlasovací práva tak, aby si kontrolu nad společností ponechali její zakladatelé. Jelikož je taková pozice ve společnosti spojena s podílem a nikoli s konkrétní osobou, při převodu takového podílu bude mít jeho nabyvatel stejnou pozici ve společnosti jako původní investor.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.




