Jak ukončit účast akcionáře v případě, kdy akcie nechtějí akcionáři, případně třetí osoba, koupit?

Akcionář může dále přestat mít zájem se aktivně podílet na podnikání společnosti, a to i pokud jsou vztahy mezi akcionáři dobré. V obou těchto případech přichází v úvahu prodej akcií společnosti. Pokud však není akciová společnost veřejně obchodovatelná na burze, nemusí být prodej akcií jednoduchý. Je možné, že třetí osoba nebo ostatní akcionáři nebudou mít zájem koupit akcie za rozumnou cenu. Jak mohou nastalou situaci akcionáři společnosti vyřešit?

V takových případech je vhodné využití možnosti převodu akcií na společnost. Akcie lze společnosti nejen prodat, ale převést i jiným způsobem – darováním, směnou za jinou věc atp. Akcionáři mohou zvolit dva následující způsoby, jak docílit převodu akcií na společnost.

Běžné nabytí akcií společnosti

Valná hromada se může dle § 301 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) usnést, že akciová společnost nabyde své akcie. Je třeba však splnit zákonné podmínky, které chrání zejména věřitele společnosti. Konkrétně je nutné splnit zejména tyto podmínky dle § 301 a 302 ZOK:

a) byl zcela splacen emisní kurs,

b) nabytí akcií nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze rozdělit mezi akcionáře,

c) společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu vyžadováno,

d) společnost si nabytím akcií nepřivodí úpadek.

V usnesení valné hromady musí být uveden nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt a jejich jmenovitou hodnotu, dobu, po kterou může společnost na základě tohoto pověření akcie nabývat (ne delší než 5 let), a při nabývání akcií za úplatu nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt.

Tento postup však není příliš vhodný v případě, kdy akciová společnost neplánuje akcie v budoucnu prodat. Lze se totiž setkat s názory, že takto nabyté akcie je nutné do pěti let od nabytí zcizit, byť to ZOK výslovně nestanoví. Pokud akciová společnost akcie nechce nebo nemůže prodat, lze akcie využít ke snížení základního kapitálu společnosti – valná hromada však mohla o snížení základního kapitálu rozhodnout rovnou – a za tím účelem akcie odkoupit – viz níže.

Snížení základního kapitálu

Pokud společnost nehodlá v budoucnu nabyté akcie prodat, je vhodné, aby valná hromada dle § 516 ZOK rozhodla o snížení základního kapitálu.

Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu musí mimo jiné obsahovat:

a) účel, rozsah a způsob provedení navrhovaného snížení základního kapitálu,

b) způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení,

c) údaj, zda jde o návrh smlouvy na úplatné nebo bezúplatné vzetí akcií z oběhu, a při návrhu smlouvy na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro její určení,

d) lhůty pro předložení akcií; tato lhůta nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního kapitálu.

Společnost za účelem snížení základního kapitálu může nabýt akcie, které následně, po splnění podrobných podmínek dle ZOK, vezme z oběhu. Základní kapitál se sníží v rozsahu jmenovitých akcií, které byly vzaty z oběhu. Je však nutno počítat s určitým zpožděním výplaty úplaty za převod akcií, protože dle § 533 ZOK lhůta splatnosti kupní ceny nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního kapitálu. Dle § 467 ZOK účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, přičemž snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku jen, bude-li prokázáno uplynutí 90 denní lhůty k přihlášení pohledávek věřitelů.

V obou případech variant nabytí akcií společnosti je však nutno dbát na ochranu akcionářů. Odkup (případně jiný převod) akcií jsou totiž oprávněni využít všichni akcionáři společnosti. V případě odkupu za účelem snížení základního kapitálu je společnost povinna v souladu s usnesením valné hromady zveřejnit veřejný návrh na odkup akcií, v případě menších akciových společností dle § 322 ZOK není veřejný návrh nutný, nicméně návrh je společnost povinna doručit dle § 532 ZOK všem akcionářům, ledaže se akcionář tohoto práva předem vzdal.

Je tedy vhodné, aby akcionáři s ukončením účasti akcionáře byli ve shodě – pokud by totiž ostatní akcionáři své právo na odkup akcií uplatnili, mohli by tím znemožnit plánované ukončení účasti akcionáře.

Závěr

Odkup akcií společnosti je vhodným řešením zejména v případech, kdy ostatní akcionáři nesouhlasí se vstupem cizí osoby do podnikání společnosti. Při využití toho institutu nemusí akcionáři vystoupivšího akcionáře ani vyplatit. Při procesu nabytí vlastních akcií společnosti je však nutno věnovat zvýšenou pozornost ochrany akcionářů a věřitelů a dodržet kogentní ustanovení ZOK.

Nakonec je nutné zmínit, že v určitých případech může minoritní akcionář dle § 395 ZOK požadovat, aby hlavní akcionář jeho akcie povinně odkoupil. Tento institut je však použitelný jen v akciových společnostech s majoritním akcionářem.