Články s tagem: akciová společnost

Každý podnikatelský příběh začíná s vizí a odhodláním. Pro mnohé úspěšné firmy v České republice se prvním a nejvhodnějším právním rámcem stala společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Tato forma je ideální pro menší a často rodinné podniky, které ocení její flexibilitu a jednodušší administrativu. S růstem a rozvojem se však mění i potřeby a ambice společnosti. To, co bylo kdysi výhodou, se může stát překážkou na cestě k další expanzi a získávání kapitálu.

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.

Pokud jeden z manželů podniká prostřednictvím kapitálové společnosti, musí při prodeji svého podílu vždy správně vyhodnotit, jaké postavení má k jeho podílu druhý z manželů. V praxi to znamená zejména posoudit, zda jeho podíl spadá do společného jmění manželů nebo ne.

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Ve svém novém rozsudku č. j. 27 Cdo 3620/2020 Nejvyšší soud České republiky upřesnil podmínky a omezení při doplnění pořadu jednání valné hromady na návrh kvalifikovaného akcionáře.

V praxi se lze často sekat se situací, kdy v akciové společnosti existují rozpory mezi společníky, které působí problémy při rozhodování valné hromady.

K dispozitivnosti norem právní úpravy akciové společnosti ve vztahu ke statusové otázce s přihlédnutím k působnosti valné hromady akciové společnosti.

V souvislosti s přijetím novely zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2021, nás tato novela vede k hlubšímu zamyšlení nad dosavadní právní úpravou zákona o obchodních korporacích jako takového.

K dispozitivnosti norem právní úpravy akciové společnosti ve vztahu ke statusové otázce s přihlédnutím k působnosti valné hromady akciové společnosti.

Spory se nevyhnou ani společníkům či akcionářům - nejednou se objeví např. třenice mezi hlavním společníkem a menšinovými či patová situace mezi dvěma společníky s podíly o velikosti 50 %.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.

S účinností od 1. 1. 2021 jsme se dočkali mnoha změn týkajících se úpravy akciových společností upravených zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. V tomto článku přinášíme jejich přehled.

Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.

Spor o to, který z orgánů územního samosprávného celku má pravomoc měnit stanovy obecních a krajských společností v uplynulých letech zaměstnával kraje, Ministerstvo vnitra, krajské soudy i protikorupční organizace.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

Dlouhodobé nerozdělování zisku v akciové společnosti s sebou nese množství negativních důsledků, a to především pro menšinové akcionáře. Vede ke snížení likvidity akcií a má za následek známé „vyhladovění“ akcionáře. Výsledkem je narušení samotného smyslu účasti akcionáře ve společnosti.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Jednou z oblastí, ve kterých se klienti obracejí na advokáty se žádostí o poskytnutí odborného poradenství, je i sepisování zakladatelských dokumentů obchodních korporací. Některé otázky týkající se uspořádání vnitřních poměrů společníků je však vhodnější upravit prostřednictvím akcionářských dohod.[1]

Pokud smlouva o převodu akcií nebo podílu obsahuje rozhodčí doložku, je třeba ve smlouvě podchytit též možný dopad výsledku sporů vzniklých z porušení prohlášení a záruk. Jednou z možných situací se zabýval Ústavní soud v usnesení sp. zn. IV. ÚS 2176/18 ze dne 19. března 2019.

V českém i evropském akciovém právu je stále kladen významný důraz na základní kapitál akciové společnosti jako jeden z nástrojů ochrany věřitelů, ačkoliv jeho praktický význam z tohoto pohledu není až tak zásadní. Základní kapitál akciové společnosti v dnešní době představuje, zjednodušeně řečeno, „obyčejné“ číslo na straně pasiv bilance (rozvahy), jemuž nemusí odpovídat aktiva (majetek ve stejné výši).

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Nejvyšší soud se bude muset znovu zabývat dovoláním minoritního akcionáře vytěsněného z OKD, a.s.